Jen pro připomenutí uvádím namátkou několik   „myšlenek“ z jeho  článků.

• Václav Klaus mu prý už od prvních chvil, kdy ho poznal„ připadal takový nějaký narcistně arogantní“.

• Dohodu o podpoře menšinové vlády  ČSSD (tehdy reprezentované Milošem Zemane)  ze strany ODS, u nás nazývanou opoziční smlouva, nazval Neff skandálním spolčením s Václavem Klausem.

• Prezidenta Miloše Zemana nazval „velkohubým bojovníkem proti terorismu,který teď teroristům spíše usnadnil jejich hrůzné snažení“.

nebo

• „Teď máme prezidenta hulváta …“

a  také    

• „Zdá se tedy, že lidé vzhlížejí ke žvanilovi, který je ustanoven jako autorita a plácá přesně takové tlachy, které chtějí slyšet.“

Možná už byl pan šéfredaktor tím svým „českoprezidentskýmbijectvím“ trochu „uondán“, a tak v článku Trumpova zkouška ze dne 7. 1. 2017 obrátil svou pozornost za „Velkou louži“, k nově zvolenému americkému prezidentovi.

„Dva týdny zbývají Donaldu Trumpovi k převzetí úřadu a už stojí před bezpříkladným problémem. Je to doslova zkouška státníkova. Podle dostupných informací je zřejmé, že za úniky informací z demokratické strany skutečně stojí Rusko a jeho tajné služby a že WikiLeaks posloužily jako zbraň v ruské hybridní válce.

Trump doposud neudělal nic nezvratného. Neoficiální zprávy zpochybňoval, ale nikoli tak, aby ze své pozice nemohl vycouvat. Situace je pro něho velmi nebezpečná – vzpomeňme na aféru Watergate z roku 1972, která ve svých důsledcích nakonec stála prezidenta Richarda Nixona úřad. Také v jádře šlo o předvolební pletichy, přičemž Nixon se musel úřadu vzdát ani ne kvůli pletichám, jako kvůli tomu, že lhal.

Trump tedy musí doslova v těchto hodinách udělat něco, co mu zachrání krk, jinak vstoupí do Bílého domu nikoli levou nohou, ale nacouvá do něho zadkem a hrozí mu nebezpečí, že bude vykopnut.“

Dlouho mu ale „americká nota“ nevydržela a vrátil se zpět do milované vlasti.
„Obraťme se k našemu rybníku. Není nejmenších pochyb o tom, že u nás fungují desítky takových Assangeů. Takový Protiproud je stoka plná hnusné prolhané propagandy. To je ale jen jeden web, lze jich jmenovat desítky. Co dělají naše tajné služby, naše orgány určené k ochraně země, jak brání Česko proti této subverzi?“

Tak si to stručně shrňme
O našich dvou prezidentech má Ondřej Neff zcela jasno. Ten bývalý je narcistně arogantní, ten současný zase velkohubý bojovník proti terorismu, hulvát a žvanil, který plácá tlachy.

A ten americký, nově zvolený, by prý mohl nacouvat do Bílého domu zadkem a hrozí mu nebezpečí, že bude vykopnut.

Ale i  o některých médiích ví pan Neff prakticky všechno. „Takový Protiproud je stoka plná hnusné prolhané propagandy.“

Škoda jen, že pan šéfredaktor nepodrobil své konstruktivní a objektivní kritice také  Českou televizi,  které  za překroucené, nepravdivé a lživé informace  musíme ze zákona ještě platit.

Zajímalo by mě i jeho hodnocení Lidových novin, prodloužené to ruky  majitele velké firmy a ministra financí. Zejména hodnocení prvního českého ryze internetového deníku Neviditelný pes, který vychází ve spolupráci se serverem Lidovky.cz a jehož je, jak již bylo uvedeno, šéfredaktorem.

Tam pan Neff  bez skrupulí  uráží současného prezidenta republiky, ale na  slušně  (myšleno bez sprostých a urážlivých slov na psanou úvahu o rozhodnutích prezidenta Edvarda Beneše již „prostor“ nezbývá.

Neměl by si tedy pan šéfredaktor nejprve zamést před vlastním prahem?

Na věci nemění nic ani to, že na Neviditelném psu dostávají prostor i takoví  „výtečníci“, jako Ota Ulč, Benjamin Kuras, Lukáš Lhoťan nebo Marek Loužek, kteří jsou na serveru Pravdaláska monitoring vedeni jako potenciální nepřátelé státu.

O Centru proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při Ministerstvu vnitra se naopak pan Neff vyjadřuje až s neuvěřitelnou naivitou. Prý máme zachovat chladnou hlavu. „Až nám ji začnou oblbovat,  protestujme, ale zatím nehnuli prstem a vůbec netušíme, co chtějí dělat. Nejspíš to nevědí ani oni.“

Já si, na rozdíl od pana šéfredaktora, myslím, že oni vědí až moc dobře, co budou dělat!

A že by ho pak ještě nechali protestovat ???

Kde se bere v panu Neffovi ta bohorovnost, s jakou  dehonestuje např. Protiproud?

Nespolupracuje náhodou s „expertní“ organizací na odhalování propagandy, jakou  jsou např. Evropské hodnoty?

Nevzal si mustr z geniálních studentů Masarykovy university, kteří umějí rozpoznat, co je propaganda a připravují k tomu i jakousi „kuchařku“?

Nebo mu jen učarovali někteří umělci, jako např. herec Jiří Mádl, který nedávno tak dojemně vysvětlil:
„Snažím se nebýt laciný a nelhat. Vždy se nejvíce snažím zareagovat v okamžiku, kdy někdo v politice lže nebo je laciný a ostatní nemají – teď nikoho neurážím – schopnost nebo čas to rozpoznat. A právě v tomto momentě přichází ve všech společnostech prostor pro umělce, aby na to upozorňovali. Víc se po nich ani chtít nemůže.“

Buď jak buď, optika pana Neffa se mi zdá poněkud podivná.