USA nezávislost Tchaj-wanu také nepodporují (Nepodporujeme nezávislost Tchaj-wanu, citovala agentura Reuters slova Bidena), a Evropa neví. EU v prohlášení k volbám zdůraznila nutnost zajištění míru a stability v oblasti Tchajwanského průlivu a vyjádřila obavy z rostoucího napětí v regionu. EU vyzdvihla, že Tchaj-wan a EU sdílejí zásady demokracie a vlády práva. Mnoho slov a nic. Podobně je tomu i s hodnocením z Japonska:japonská ministryně zahraničí Yoko Kamikawa označila Tchaj-wan za „nesmírně důležitého partnera a drahého přítele Japonska, s nímž stát sdílí základní hodnoty a úzké hospodářské a mezilidské vztahy, píše The Japan Times (TJT).

Žádná nezávislost a diplomatický experiment: s jedním kamarádit a s druhým obchodovat. Tak lze shrnout reakce západních médií na výsledek sobotních prezidentských voleb na Tchaj-wanu, nehledě na skutečnost, že nespokojení voliči podpořili proamerickou vládu již třikrát za sebou.   Prakticky nikdo ale se nezmínil, že vládní Demokratická pokroková strana (DPP) ztratila parlamentní většinu. Zastoupení DPP v zemském parlamentu se snížilo z 62 na 51 osob.

Proto souhlasím s prohlášením mluvčího čínské Státní rady pro záležitosti Tchaj-wanu Čchen Pin-hua, kterého citovala agentura Nová Čína, že výsledky hlasování na ostrově prokazují, že vládní Demokratická pokroková strana (DPP) nereprezentuje většinové veřejné mínění na ostrově.

Podle Čchena je Tchaj-wan součástí Číny, a právě skončené volby na tom nic nemění. Náš postoj k vyřešení tchajwanské otázky a uskutečnění národního sjednocení zůstává konzistentní a naše odhodlání je pevné jako skála, zdůraznil s tím, že Peking nebude trpět žádné separatistické aktivity na Tchaj-wanu. Budeme se držet stanoviska z roku 1992, které ztělesňuje princip jedné Číny, a pevně se stavíme proti separatistickým aktivitám zaměřeným na ‚nezávislost Tchaj-wanu‘, stejně jako proti zahraničnímu vměšování, dodal Čchen.

Oficiálně Peking Laje označuje za nebezpečí kvůli jeho snaze o další prosazování mezinárodního uznání Tchaj-wanu. V předvolební kampani označil Peking Laje jako nebezpečného separatistu, vyzval obyvatele Tchaj-wanu, aby se rozhodli správně a podle agentury Reuters upozornil na extrémní škodlivost přesvědčení DPP o nezávislosti Tchaj-wanu. Samotné volby podle agentury Reuters označil za volbu mezi válkou a mírem.

Jaký vývoj vztahů očekávám

Většina mnou sledovaných západních analytiků očekává, že Laj Čching-te se bude i nadále vzdalovat pevninské Číně a udržovat sbližování se Spojenými státy a jejich spojenci v regionu. Kromě toho se očekává, že Laj navýší již tak rekordní vojenský rozpočet pro ostrov a nákup amerických zbraní. Sám Laj nedávno poznamenal: Tchaj-wan bude schopen zajistit zachování statu quo a svou autonomii na pevnině pouze se silnou armádou.

Osobně předpokládám, že vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se po volbách na ostrově nezlepší, s pravděpodobností hraničící s jistotou se zhorší.

Laj, stejně jako celá Demokratická pokroková strana Tchaj-wanu, šli do voleb s několika tezemi. Jedná se o dosažení úplné nezávislosti na Pekingu, rozšíření spolupráce se Spojenými státy, posílení tchajwanských ozbrojených sil, aby se zabránilo jakýmkoli pokusům o invazi na Tchaj-wan silou. To vše je v ostrém kontrastu s tezemi čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Předpokládám proto, že v blízké budoucnosti se nedočkáme jednání, včetně jednání například o rozšíření obchodu a cestovního ruchu, které nedávno navrhl Peking. Je zřejmé, že mnoho iniciativ Pekingu, například vytvoření společné ekonomické zóny v oblasti provincie Fu-ťien přímo naproti Tchaj-wanu, také nezíská podporu.

Další vývoj vztahů podle osobního hodnocení závisí na chování prezidenta Laje a na tom, jak se bude chovat vláda v Tchaj-peji. Soudě podle prohlášení nový prezident hodlá provádět aktivnější a agresivnější politiku, na rozdíl od předchozí prezidentky Cchaj Jing-wen.

Pokud nedojde k rozšíření eskalace, situace jednoduše zamrzne a zůstane zamrzlá po dlouhou dobu. Pokud by se nyní ale Laj Qingde pokusil provést některé akce, které posílí nezávislost ostrova, například uspořádat hlasování, referendum, rozšířit armádní síly a tak dále, pak to vše může vést k výraznému zhoršení situace až k ozbrojeným střetům. Přičemž současně tvrdím na základě zkušenosti a analýzy, že by Čína v současné situaci zaútočila přímo na Tchaj-wan.

Nelze ale opomenout skutečnost, že radikální prezident se dostává k moci v době globálních politických turbulencí. Konflikty se ve světě rozhořívají jeden za druhým. Všechny se konají za účasti Spojených států, ale v žádném z nich Spojené státy přímo nekonfrontují své největší politické oponenty – Írán, Rusko a Čínu.

Všude buď jednají nepřímo (jako například na Ukrajině a v Gaze), nebo vnější aktéři stojí za jinými silami (v Gaze a v Rudém moři). Taková situace vede ke ztrátám na všech frontách.

V této situaci Washington zoufale potřebuje páku, která by mohla vyřadit významného hráče ze hry, aniž by s ním vedla válka. A Tchaj-wan se nyní může stát takovou pákou pro Čínu. Stačí, aby Američané nařídili Tchaj-peji, aby vyhlásila nezávislost. A to donutí Číňany zaútočit na Tchaj-wan. Čína se tak bude jevit jako agresor a bude čelit vážným ekonomickým důsledkům.

Zároveň budou mít na výběr samotné Spojené státy. Mohou buď zasáhnout, nebo zůstat stranou. I v tomto případě nevěřím, že by USA vstoupily do války v případě čínského útoku.

Situace je o to komplikovanější, že šance na alternativní mírové sjednocení s ostrovem se každým rokem zmenšují, především z demografického hlediska.

Od roku 1994 totiž klesl počet Tchajwanců, kteří se identifikují jako Číňané a pouze Číňané, z 25 procent na 3 procenta. Podíl těch, kteří se považují pouze za Tchajwance (bez doprovodné dvojí čínské identity), se naopak téměř ztrojnásobil, z 20 % na 60 %. A pokud počet nositelů tchajwanské identity vzroste na absolutní většinu, a prostě nebude s kým se znovu setkat. O tom, na koho se spolehnout, nebude možno ani pomyslet.

Číňané přitom mají několik konstant. Zaprvé, prezident Si Ťin-pching musí z vnitropolitických důvodů vrátit Tchaj-wan do jeho rytmu. Za druhé, žádný z čínských vůdců se nemůže vzdát Tchaj-wanu. A za třetí, okno pro relativně bezbolestné převzetí ostrova silou se uzavře poté, co Rusko zvítězí na Ukrajině a začne utvářet pravidla hry v novém světě.

Číňané proto nemusí čekat, až Američané stisknou tlačítko a zahájí válku. A mohou si to sami stisknout – ve správný okamžik pro sebe.

Následky vojenské eskalace

Podle analytiků agentury Bloomberg v případě vojenské eskalace konfliktu o Tchaj-wan budou celkové škody způsobené takovým vývojem událostí stát světovou ekonomiku přibližně 10 bilionů dolarů. Ve srovnání s touto částkou se ekonomické důsledky konfliktu na Ukrajině, pandemie COVID-19 a globální finanční krize budou zdát trpasličí. Důvod tak rozsáhlých důsledků spočívá ve skutečnosti, že Tchaj-wan zaujímá vedoucí postavení ve výrobě polovodičů: celková tržní kapitalizace jen 20 největších zákazníků tchajwanského výrobce čipů TSMC činí 7,4 bilionu dolarů. Kromě toho je Tchajwanský průliv jednou z nejdůležitějších světových obchodních cest.

Podle expertů agentury Bloomberg by se v případě vojenského scénáře s USA HDP ostrova snížil o 40 % a HDP pevninské Číny o 16,7 %. Ekonomika USA ztratí 6,7 % a světový HDP se sníží o 10,2 %. Největší škody by utrpěla Korejská republika, Japonsko a další země jihovýchodní Asie. V případě, že nedojde k vojenské akci, ale v případě blokády Tchaj-wanu ze strany ČLR, klesne HDP ostrova o 12,2 %, pevninské Číny o 8,9 %, USA o 3,3 % a světová ekonomika ztratí 5 %.

Osobnost prezidenta v analýze rizik

Čtyřiašedesátiletý Laj je viceprezidentem od května 2020 a od loňského ledna stojí v čele vládní Demokratické pokrokové strany (DPP). V předvolební kampani slíbil mimo jiné pokračovat ve snaze o to, aby Tchaj-wan uznaly jako nezávislý stát další země. Dosud tak činí jen 13 zemí.

Prezident pochází z velké rodiny. Jako syn horníka, který zemřel při důlním neštěstí, když bylo Lajovi dva roky, je zastáncem LGBT, absolventem Harvardu a byl úspěšným lékařem. Chlapce a jeho sourozence vychovávala jeho matka. Proto je na místě si uvědomit, že Lajovo odhodlání pramení z jeho dětství a má své kořeny ve vztahu k matce. Ta tvrdě pracovala, aby vychovala šest dětí.

Výborný lékař

Než si Laj vybudoval politickou kariéru, stal se lékařem: získal bakalářský titul na katedře fyzikálních metod léčby a rehabilitace Tchajwanské národní univerzity a pokračoval ve studiu na Lékařské fakultě Státní univerzity Chenggong. Poté získal magisterský titul v oboru veřejného zdraví na Harvardově univerzitě a stal se jedním z mála lékařských specialistů na Tchaj-wanu s odbornými znalostmi v oblasti rehabilitace a klinické péče. Později se Laj stal odborníkem na vysoké úrovni v léčbě poranění míchy.

V roce 1994, kdy pracoval jako senior rezident ve státní univerzitní nemocnici Chenggong a vedl lékařskou asociaci města Tainan, se začal angažovat ve společenských a politických aktivitách. Začínal organizováním mítinků a politických akcí. O dva roky později se vzdal lékařské kariéry ve prospěch politiky. Lze pouze spekulovat o tom, proč se vzdal.

Politická kariéra

Již v roce 1998 byl zvolen do Zákonodárného jüanu (parlamentu). Věnoval zvláštní pozornost sociálním otázkám a problémům životního prostředí a získal si velkou podporu voličů: během 10 let byl třikrát znovu zvolen do parlamentu.

V letech 2010 až 2017 působil Laj jako starosta šestého největšího tchajwanského města Tchaj-nan s 1,9 milionu obyvatel. Podle průzkumů veřejného mínění byl v roce 2013 nejpopulárnější mezi šéfy 22 měst a okresů ostrova s 87% důvěrou.

V roce 2017 byl jmenován předsedou výkonné vlády ostrova. Již tenkrát během svého prvního veřejného projevu Lai uvedl, že je pro nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně.

Důležitou pro hodnocení osobnosti prezidenta je skutečnost, že aktivně prosazoval myšlenku zavedení angličtiny jako druhého úředního jazyka na Tchaj-wanu. S touto iniciativou poprvé přišel jako starosta Tchaj-nanu v roce 2014. Poté navrhl zavést druhý jazyk pouze v tomto městě. Myšlenku podpořila i šéfka tchajwanské administrativy Cchaj Jing-wen, ale myšlenka zatím nebyla realizována. Připomínám, že nehledě na dlouhotrvající úspěch v marketingu angličtiny jsme již v době úpadku angličtiny. O podrobnostech nebudu dnes psát.

Dovoluji si ale připomenout, že v diskuzi o evropské armádě se s pravděpodobností hraničící s jistotou úmyslně nemluví o vojenském velícím jazyce. Nedovedu si představit, že EU by mohla akceptovat němčinu, francouzštinu nebo italštinu nebo britskou angličtinu.

V listopadu 2018 Laj po porážce DPP v místních volbách rezignoval na funkci předsedy vlády a v lednu 2019 funkci opustil. O několik měsíců později se zaregistroval ke kandidatuře v primárkách DPP a stal se soupeřem své patronky Cchaj Jing-wen. Nemám pochyb, že kandidatura Laj byla podporována vlivnými veterány DPP, kteří prosazovali tvrdší kurz vůči pevninské Číně. Proč? Protože politiku Cchaj Jing-wen považovali za příliš měkkou, a mýlili se: Laj prohrál vnitrostranické volby.

Politické názory prezidenta

Politické názory Laj se do značné míry shodují s názory Cchaj Jing-wen. Dříve se politik často označoval za bojovníka za nezávislost Tchaj-wanu. V předvečer voleb, se jeho rétorika změnila a zmírnila: nyní prohlašuje, že jeho prioritou je udržet status quo v Tchajwanském průlivu. Laj také řekl, že dveře Tchaj-wanu k dialogu s Čínou jsou dokořán. Současně však odmítá konsensus z roku 1992, politický základ dialog mezi ČLR a ostrovními úřady.

V žádné analýze osobnosti a jejího chování nelze ignorovat skutečnost, že Laj je zastáncem LGBT, a to nehledě na skutečnost, že je ženatý a má dva syny. Loni v říjnu se zúčastnil průvodu LGBTQ+ v Tchaj-peji, který byl největší akcí svého druhu v Asii (zúčastnilo se ho asi 176 000 lidí). Je možné předpokládat, že to Lajovi umožnilo zvýšit počet voličů na úkor mladší generace voličů.

Mladá generace představuje totiž pro velkou většinu států s vazbami na USA, UK, EU, včetně pevninové Číny závažný problém a výzvu. Ta mimo jiné může ovlivnit i rozhodování o taktice, včetně časové komponenty, týkající se sjednocení Tchaj-wanu s Čínou.

Další důležitou skutečností při hodnocení konání Laj představuje volba bývalého de facto velvyslance Tchaj-wanu ve Spojených státech Siao Mej-čchinovou jako svého protikandidáta ve volebním klání. Siao se narodila v roce 1971 v japonském Kóbe. Dcera tchajwanského otce a americké matky vyrůstala na Tchaj-wanu a jako teenagerka se přestěhovala do Spojených států. Tam získala magisterský titul v oboru východoasijských studií na Oberlin College a magisterský titul v oboru politologie na Kolumbijské univerzitě.

Dvaapadesátiletá Siao vedla oddělení mezinárodních vztahů DPP a v letech 2000 až 2002 pracovala jako překladatelka a poradkyně tehdejšího šéfa tchajwanské administrativy Čchen Šuej-piena (2000-2008). V roce 2000 jedna z tchajwanských publikací napsala, že spolu měli dokonce poměr. Po soudním sporu však média prohlásila, že tato informace byla vymyšlená.

V roce 2002 se politička vzdala amerického občanství, aby se mohla věnovat politické kariéře na Tchaj-wanu. V letech 2002 až 2008 a v letech 2012 až 2020 působila Siao jako poslanec zákonodárného sboru. V červnu 2020 nastoupila na jednu z klíčových diplomatických pozic, když vedla Tchajpejskou ekonomickou a kulturní misi ve Washingtonu - de facto velvyslanectví ostrova ve Spojených státech. Byla první ženou, která tuto funkci zastávala. Siao je velkým fanouškem koček. Indikuje to skutečnost, že před přestěhováním do Spojených států oznámila, že si s sebou vezme své čtyři domácí mazlíčky. Je pro rovnost pohlaví a podporuje LGBT.

V dubnu loňského roku Úřad ústředního výboru Komunistické strany Číny pro záležitosti Tchaj-wanu na  Siao uvalil sankce za její separatistický postoj k tchajwanské otázce. Paní Siao a její rodinní příslušníci nemohou proto navštěvovat Čínu včetně oblastí Hongkong a Macao.

Závěr

Se vstupem do žhavého roku Dřevěného draka (2024) budou autoritu, dobro a pokrok propojené Eurasie určovat čtyři hlavní trendy: 1) Finanční a 2) obchodní a hospodářská integrace, 3) nedojde k žádným významným prozápadním průnikům do Heartlandu: středoasijské "stany" budou postupně integrovány do jediné eurasijské ekonomiky organizované prostřednictvím Šanghajské organizace spolupráce. 4) Čínský mistrovský plán je krásný: skoncovat s mezinárodním řádem založeným na pravidlech bez jediného výstřelu.

Budou tu alespoň tři póly s páteří, zdroji, organizací, vizí a smyslem univerzální historie, které posunou boj za rovnější a spravedlivější systém na další úroveň: Čína, Rusko a Írán.

Draci v čínské kultuře symbolizují velkou moc, štěstí a sílu. Představuje mýtické zvíře, o kterém se předpokládá, že vládne nebesům a znamená jang. Již proto neuškodí si připomenout diametrální rozdíl mezi evropským a čínským chápáním draků. Zatímco v západní mytologii jsou draci většinou zobrazováni jako záporné postavy, pro Číňany jsou to naopak přátelská stvoření s úžasnými schopnostmi. V minulosti byli draci v Číně velmi uctíváni.

Hlavní rozdíly: Čínský drak má pouze jednu hlavu, zatímco západní drak může mít tři, čtyři, sedm, devět až dvanáct hlav. Čínský drak stříká vodu, zatímco západní drak chrlí oheň. Čínský drak představuje naději a přízeň, ale západní drak představuje zlobu. Barevně mohou být draci červení, žlutí, modří, bílí nebo černí. Během dynastie Ming byla červená národní barvou a červený drak byl oficiálně uznávaným symbolem. Během dynastie Čching byla žlutá barvou císaře, a proto byl žlutý drak císařským symbolem.

Čínští učenci nám rádi připomínají, že když byla Říše středu v 19. století za dynastie Čching (1644-1912) zcela roztříštěna, čínsko-mandžuská vládnoucí třída nebyla schopna vzdát se svého sebeobrazu a podniknout drakonické nezbytné kroky. Totéž platí pro Američany a arogantní EU. Ty by neměly zapomenout, že Narcis se utopil v bazénu, který si sám vytvořil. A, že každý Tchajwanec s mozkem ví, že nemůže očekávat, že Američané zemřou v boji za něj. Především proto, že vědí, že USA se neodváží vést konvenční válku s Čínou, protože ji prohrají. Proto nebude ani jaderná válka a sjednocení Tchaj-wanu s Čínou je pouze otázkou času. Souhlasu netřeba.