Nejvíce všechny zajímala ekonomika, bezpečnost, obrana a zahraniční politika. Vladimír Putin tentokrát nepoužíval příliš silné výrazivo, ale jeho slova se určitě mnohým západním politikům nelíbila.

Například na otázku, zda vidí šanci na zrušení protiruských sankcí, odpověděl, že v tento krok nevěří, protože jde o otázky politické a strategické a jejich účelem je poškodit partnery Ruska a zbrzdit tak rozvoj jeho země. Nicméně pro ruskou vládu a centrální banku představuje tento nepřátelský krok naopak významnou pomoc. Pak pohovořil o blahodárném vlivu sankcí, které velmi ulehčují restrukturalizaci ekonomiky i modernizaci státní správy, protože formule „je to kvůli západním sankcím“ nedovolí nikomu změny kritizovat nebo sabotovat. V tomto ohledu mají opravdu jednoznačný pozitivní dopad.

Asi nejzajímavější byly odpovědi na otázky týkající se obecně bezpečnosti, obrany a mezinárodní bezpečnosti. Na otázky, kdo jsou spojenci a naopak nepřátelé jeho země odpověděl historickým exkurzem: Již Alexandr III. říkal, že jedinými spojenci Ruska jsou ruská armáda a ruské námořnictvo. Jedinými současnými skutečnými nepřáteli Ruské federace je terorismus, xenofóbie a organizovaný zločin. Dodal však nezakryté varování - „Být přáteli a nepřáteli Ruska je stejná čest. Nicméně nikoho z mezinárodního společenství nepovažujeme za své nepřátele a nikomu nedoporučujeme, aby nás považoval za svého protivníka. Nechystáme se s nikým válčit, ale budeme upevňovat svou obranyschopnost natolik, aby si každý rozmyslel s Ruskem bojovat.“

"Nechceme obnovovat impérium, Rusko nemá imperiální choutky, ale chceme zajistit důstojný život i Rusům, kteří dnes žijí za našimi hranicemi v nám blízkých zemích SNS tím, že budeme s nimi vzájemně spolupracovat.“

Zajímavá také byla odpověď týkající se obnovení normálních vztahů se Západem - „My jsme je (vztahy) nenarušili, jsme pro normální spolupráci se všemi státy, na Východě i Západě. Ale oni nepotřebují spojence, chtějí jen vazaly – mám na mysli USA. V takovém systému Rusko fungovat nemůže. Proto hlavní podmínkou obnovení normálních vztahů je respekt k Rusku a respektování jeho zájmů.“

Putin znovu popřel přítomnost ruské armády na východní Ukrajině. Dodávku protiletadlového komplexu S 300 Íránu zdůvodnil občanskou válkou v Jemenu a zhoršením bezpečnostní situace v regionu. Domnívá se, že tím zabrání další eskalaci konfliktu.

Dotkl se i (u nás velmi aktuálnímu) srovnávání nacismu a stalinismu - „Je nepřípustné stavět obě ideologie na stejnou úroveň, protože nacisti přímo otevřeně a veřejně vyhlásili za jeden z cílů své politiky vyhlazení celých národů – Židů, Cikánů a Slovanů. I když vezmeme v úvahu zvrhlost stalinského režimu, všechny represe, všechna vyhnání celých národů, přesto je zřejmé, že stalinský režim jejich genocidu nikdy neplánoval.“

Zmínil se i o příjezdu prezidentů do Moskvy na 9. května. Považuje to za rozhodnutí každého konkrétního politika a jeho země. Někdo nechce přijet sám od sebe, jinému to zase nedovolí „washingtonský oblastní výbor“. Někdo se zase ve snaze nikoho neurazit, asi sám za své počínání stydí. Ale to ať si vyřeší oni sami doma.      

I třináctá repríza otázek občanů Vladimíru Putinovi ukázala roli, kterou ruský prezident hraje v životě své země. Jeho popularitu lze vysvětlit také tím, že nejen Vladimír Putin, ale i občané RF považují čtyři hodiny milionů otázek a stovky odpovědí za demokratický dialog. Když to srovnávám s našimi poměry, nejsem si jist, zda nakonec nemají pravdu...