Optimismu nepřidala ani data z eurozóny. Německý PMI se dostal na dvouleté minimum, nicméně se podobně jako ten český nachází bezpečně nad psychologickou hranicí 50. I v Německu jdou nižší výsledky na vrub slabším zakázkám, respektive poklesu zahraničních objednávek dotýkajících se především zboží investičního charakteru a automobilů. Za tímto výsledkem můžeme vidět obavy z eskalace obchodní války či živelného brexitu, které vedou k odkladům objednávek, spíše než všeobecnou nasycenost poptávky po německých exportech, tedy snad s výjimkou automobilového průmyslu. Vzhledem k už šest let trvajícímu boomu na trhu automobilů v EU by právě tam ochlazení nemělo být až takovým překvapením. Slabší objednávky hlásí rovněž francouzské a italské průmyslové firmy. Na italských číslech lze však najít minimálně dva zajímavé leč nepříliš lichotivé momenty. Nízké zakázky způsobuje především slabá domácí poptávka a tím druhým je fakt, že italský PMI skončil přesně na padesátce, tedy na hranici mezi růstem a propadem. To o dobré kondici předlužené italské ekonomiky rozhodně nic dobrého nevěstí.
Petr Dufek: PMI rozhodně nepotěšil… nikde
Začátek měsíce bývá vždy ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů (PMI) a nejinak tomu bylo i v říjnu.
Optimismu nepřidala ani data z eurozóny. Německý PMI se dostal na dvouleté minimum, nicméně se podobně jako ten český nachází bezpečně nad psychologickou hranicí 50. I v Německu jdou nižší výsledky na vrub slabším zakázkám, respektive poklesu zahraničních objednávek dotýkajících se především zboží investičního charakteru a automobilů. Za tímto výsledkem můžeme vidět obavy z eskalace obchodní války či živelného brexitu, které vedou k odkladům objednávek, spíše než všeobecnou nasycenost poptávky po německých exportech, tedy snad s výjimkou automobilového průmyslu. Vzhledem k už šest let trvajícímu boomu na trhu automobilů v EU by právě tam ochlazení nemělo být až takovým překvapením. Slabší objednávky hlásí rovněž francouzské a italské průmyslové firmy. Na italských číslech lze však najít minimálně dva zajímavé leč nepříliš lichotivé momenty. Nízké zakázky způsobuje především slabá domácí poptávka a tím druhým je fakt, že italský PMI skončil přesně na padesátce, tedy na hranici mezi růstem a propadem. To o dobré kondici předlužené italské ekonomiky rozhodně nic dobrého nevěstí.
Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění v Baku
Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11.11. 2024 objevil článek s názvem V Azerbájdžánu byl zahájen klimatický COP29. O co jde?
Jiří Paroubek: Změna ruské jaderné doktríny
Ráno na ČT24 známý rusofob Dvořák, seznámil českou veřejnost s tím, že ….“sice tomu nechce věřit…“, ale Rusové již obsadili 27% území Ukrajiny.
Petr Markvart: Žádný jaderný Armageddon nečekejme, je to jen mediální masáž
Několik vět k současné zjitřené diskusi o údajném povolení Washingtonu k použití zbraní "dlouhého doletu" proti cílům na území Ruské federace.
Nepřehlédněte
Úder „Stormu“ a čekání na Putinovu odpověď
Dnes se poprvé objevily zvěsti o útoku britských raket Storm Shadow v Kurské oblasti. Psala o tom ruská vojenská veřejnost a poté řada západních publikací.
Nová reklama SPD si vzala na mušku prezidenta Pavla
SPD se rozhodla pokračovat ve své "alegorické" kampani a tentokrát si vzala na mušku prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho minulostí rozvědčíka a nedávné účasti na Národní třídě. Šéf strany Tomio Okamura vysvětlil proč.
Nejčtenější
Kdy Petr Pavel a spol. sdělí Čechům, kdy mají zamířit do neexistujících krytů?
NATO pomalu směřuje k válce. Další kolo závodů v eskalaci je zřejmě tady, píše v komentáři na Fsfinalword americký novinář Erik Best.
Štefec: Česko bohužel patří mezi země, které procházejí závěrečnou fází zániku své státnosti
Jak svého času jasnozřivě prohlásil Andrej Babiš, stát je třeba řídit jako firmu. V opačném případě se dostane do obrovských potíží, které mohou skončit až jeho zánikem a změnou v pouhý geografický pojem, flek na mapě bez jakéhokoliv politického, ekonomického, vojenského, nebo diplomatického významu.
Velezrada a pád spojenectví? Za výbuch Nord Streamu je odpovědná výhradně Ukrajina
Zdá se, že nová zjištění a výzkum nyní poskytly definitivní důkaz, že Ukrajina skutečně stála za útokem na plynovody Nordstream z 26. září 2022, který dokonce i Ukrajinsky loajální „Spiegel“ označil za „největší sabotáž v dějinách Evropy“.