Chtějí se jí zmocnit, aby mohli sami lovit v mělké, částečně zatopené kotlině, krmit se věčnými dluhy EU a ECB a odvlékat pozornost voličů od mnohem zásadnějších výzev, než je sám premiér. Ten, dokud se bude točit jako větrný kohout, přežije české a právně nezávazné euro-parlamentární vlnobití s pomocí svých loutkovodičů.

Zatím co lze najít v mediích něco o, a z příspěvku prezidenta Putina nazvaného 75 let velkého vítězství: společná odpovědnost za historii a budoucnost, nenašel jsem nic o důležitém interview v Argumenty i fakty z 10. června t.r. Nikolaje Platonoviče Patruševa (1951), generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace. V interview, v době aktuálních sociálně - rasových nepokojů v USA se Patrušev mimo jiné věnuje vlnobití v RF. V ní se již celá desetiletí snaží ruské páté kolony a další vlno-tvůrci (mediální, umělecké průmyslově - finanční a úřednicko - ministerské) změnit režim s pomocí západních financí a instrumentů.

Jestliže Putin píše, že Je důležité sdělit potomkům připomínku, že vítězství nad nacismem získal především sovětský lid, že v tomto hrdinském boji zástupci všech republik Sovětského svazu stáli bok po boku, to Britové uvádějí jako první sebe, na druhém místě spojence USA a Francii a po té až SSSR. Vědomě manipulují a nepřiznávají, že Základní příčiny druhé světové války do značné míry pramení z rozhodnutí přijatých po první světové válce. Němci byli přímo tlačeni do nové války západními zeměmi - především Spojenými státy a Velkou Británií. Poláci neradi čtou, že Na rozdělení Československa se podílelo Polsko společně s Německem. Británie a Francie „odhodily na milost či nemilost“ tuto zemi, že Mnichovská dohoda sloužila jako spouštěč, po níž se velká válka v Evropě stala nevyhnutelnou, a že Hlavní věc, která předurčila druhou světovou válku, byl státní egoismus, zbabělost, shovívavost vůči agresorovi, který získával sílu, nepřipravenost politických elit na hledání kompromisu. Všechny přední země v té či oné míře nesou svůj podíl viny za její začátek.

Pro představitelnou budoucnost s hybridní válkou tvořenou prvky smart, soft a hard, zcela určitě platí Putinova slova: Zapomenout na poučení z historie se nevyhnutelně změní v těžkou odplatu. Rusko bude hájit pravdu na základě zdokumentovaných historických skutečností, bude i nadále čestně a nestranně hovořit o událostech druhé světové války. Projevy historického revizionismu na Západě týkající se tématu druhé světové války a jeho výsledku jsou nebezpečné, protože cynicky narušují chápání zásad mírového rozvoje stanovených v roce 1945 na konferencích v Jaltě a San Franciscu. Z uvedeného vyplývá, že nás čeká těžká odplata, a je zcela jedno, zda jak ji budeme hodnotit.

Titulek příspěvku - 75 let velkého vítězství: společná odpovědnost za historii a budoucnost představuje podle mé interpretace ohlášení ideového a politického vůdcovství RF na již probíhající post  - Jaltské uspořádání světa. To přesto, že v textu o něm není přímo ani slova, že se válčí na různých frontách bez konce na horizontu v různých částech světa a častěji se objevují zmínky o nástupci Putina a o době post – Putinové. V této souvislosti neuškodí proto si připomenout, že každá válka končí dočasným mírem se změněnými pravidly hry, vztahy na globální, regionální a lokální úrovni a kardinálními nebo i kosmetickými politicko – hospodářskými změnami.

Pandemie (strachu z koronaviru a metastází) dokazuje, že RF má rozvojeschopnou hospodářskou soběstačnost, plnou vojenskou obranyschopnost a omezená finanční suverenita RF je na cestě ke svému konci z objektivních důvodů, především kvůli změně paradigmatu. Ten umožňuje současná čtvrtá válka Západu proti Ruské federaci. Prvky této války obsahují kromě jiných snahu o přepis historie ze strany Západu.

Tím i snahu o změnu post Jaltského uspořádání světa. Putinův příspěvek je jedním z kvalitních instrumentů RF ve válce o budoucí uspořádání světa. Proč?

1. Putin ví, podobně jako mnozí z nás, že zkušenost je učitelkou všech věcí. Zmínka o dopisu Winstona Churchilla z 27.9.1944 Stalinovi, o projevu Franklin Delano Roosevelta, 32. presidenta USA k národu z 28.4.1942 a v neposlední řadě nesouhlas Stalina s nabídkou Hitlera z listopadu 1940 přičlenit SSSR ke Třetí říši, fašistické Itálii a militaristickému Japonsku v příspěvku jsou jasnou výzvou moderním historikům a politikům. Výzvu představuje i faktologická zmínka o bitvě o Ržev. Ta probíhala od října 1941 (podle české Wikipedie od 8. ledna 1942) do 31. března 1943 s frontovou linii mezi 200 – 250 km a společně s druhou rževskou bitvou, zvanou operace Mars, se často označuje jako Rževský mlýnek na maso. Padlo v nich 1.154.698 lidí, z nich bylo 392 tisíc bojovníků a vojenských velitelů. Zmínka o bitvě o Ržev je výsostně symbolická. Má totiž přímé spojení s bitvou o Moskvu, Stalingrad a Kursk. V kontextu zmíněné bitvy, jejího spojení s dalšími a reakcí MZV Velké Británie a Polska na příspěvek je nezbytné si uvědomit, že během druhé světové války SSSR ztratil každého 7 občana, Velká Británie každého 127 a USA každého 320!
   
2. Levicové a neoliberální globalistické  myšlenky ztrácejí přitažlivost na samotném Západě. Vedle možnosti občanské války v USA nevylučuji podobnou, včetně vnitroevropských konfliktů v některých členských státech EU. Proč? Protože vykoupit si blahobyt nevídaným zadlužováním států s pomocí EU nemající vlastní zdroje a s občany na cestě do bezpráví, jak se o to snaží EK se nepodaří.
   
3. Skutečnosti, že carské Rusko, SSSR a RF nikdy nevedly války s cílem rozšíření teritoria, nikdy se nesnažily o úplné zničení protivníka a v podstatě se chovaly korektně ve vztahu k uzavřeným smlouvám, že OSN má funkční problémy, Rada bezpečnosti není jednotná a pandemie vyžaduje spolupráci a jednotu, využil prezident Putin k návrhu nového uspořádání světa bez nespravedlivostí obsažených ve Versailleské smlouvě: Summit pěti zemí – stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, USA, Francie, Velká Británie) - bude hrát důležitou roli při hledání společných odpovědí na moderní výzvy a hrozby a prokáže společný závazek duchu aliance.

Kromě toho v příspěvku existuje nevyslovené, nacházející se mezi řádky a slovy, které má často mnohem větší význam. To proto, že velcí politici nedělají nic náhodou, a jenom aby něco udělali. V daném případě je proto nutné se ptát, proč prezident napsal příspěvek, komu je určen, zveřejňující médium a doba zveřejnění. Pokusím se dát na otázky krátkou odpověď.

Na druhé straně zvolená elektronická verze, ne papírová, dokazuje, že se jedná o příspěvek s perspektivní s výchovně - vzdělávací hodnotou určený mladší a mladé generaci. Nic nezmizí z elektronických medií, což nelze tvrdit o papírovém dokumentu. Přestože se jedná o příspěvek s výchovně – vzdělávací hodnotou, nelze hovořit o tom, že je určený pouze zmíněným generacím, které vyrostly a vyrůstají tak, jak vyrůstají: vně historických kontextů, faktů a realit. Příspěvek je nepřímo určen i vládnoucím elitám Evropy, slouhům USA a korumpujícím strukturám. To potvrzuje mlčení evropských elit (ke dni práce na příspěvku 19. června).

Putin indikuje, že při lámání chleba dojde na vojenskou sílu, motivaci vojáků a jednotu lidu. K němu se mohou přiřadit i nacionalizované hospodářské elity, budou li chtít přežít a žít. Ty budou muset pochopit i roli Stalina, oddělení represí od pozice SSSR a války na život a na smrt, a naučit se nazpaměť svědectví premiérů Winstona Churchilla (1874 - 1965) a David Lloyd George (1863 – 1945). Doba zveřejnění příspěvku se mi jeví ideální: Západ oslabuje, systémová krize nabírá na síle, státnost a suverenita států EU ztrácejí na síle.

V novém uspořádání světa bude muset být více sociální, právní a rasové spravedlivosti, a moc kapitálu nad člověkem a jeho důstojností bude muset být poražena, jestliže má dojít k delší mírové pauze. Protože v přírodním archetypu člověka je obsažen prvek konfliktu, bez nového uspořádání mezinárodních vztahů se neobejdeme. RF s prezidentem Putinem i bez něho si s pravděpodobností hraničící s jistotou nenechá ujít příležitost vyhrát bez krveprolití válku po prohrané studené válce a neúspěchu tzv. demokratů - neoliberálů. Tomu nasvědčuje trend k radikální změně fungování soudů, protiextremistických zákonů, podpory ruských nevládních, sociálně orientovaných organizací a výběru elit po pandemii měnící typy hospodářství, řízení státu, úřednický aparát a také mezinárodní vztahy.