Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 a lombardní sazba na 2,75 %.

Samotné rozhodnutí ani tak nepřekvapilo, i když nebylo zdaleka jednohlasné. Pro navýšení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, jeden chtěl navýšit sazby o půl procentního bodu, jeden vůbec. Bylo to zároveň poslední zasedání rady v současném složení, neboť v prosinci dochází k obměně dvou členů rady, současných dvou viceguvernérů.

Jestli se však čekalo nějaké překvapení, tak jím měla být nejnovější prognóza. Jak ale vyplývá z dosud zveřejněných parametrů nového výhledu ČNB, tak „příběh“, s nímž ČNB pracuje, se vlastně od srpna nemění. V hlavním scénáři tak ČNB předpokládá, že aktuální zvýšení sazeb bylo na čas posledním. K dalšímu růstu sazeb by mohlo dojít teprve při naplnění rizik v podobě slabší koruny, respektive pokud se bude kurz koruny dále odchylovat od prognózovaných hodnot.

Pro úplnost můžeme dodat, že centrální banka i nadále předpokládá, že po krátké přestávce česká ekonomika začne opět akcelerovat a ekonomický růst brzy znovu překročí hranicí tří procent. Inflace by podle modelu ČNB měla na velmi omezený čas vyskočit až do blízkosti tří procent (už v úvodu příštího roku), nicméně poté začne zase velmi rychle klesat.

Co lze čekat dále? Vzhledem k silnému předpokladu ČNB o brzkém posilování koruny je docela pravděpodobné, že bankovní rada se po krátké přestávce nejspíše ke zvyšování úrokových sazeb vrátí. Předpokládáme však, že nepůjde o pokračování dosavadní série rychlého zvyšování sazeb, ale o jednotlivé kroky s větším časovým odstupem. Koruna sice nemusí posilovat tak rychle, jak ČNB předpokládá, nicméně stejně tak rychle nemusí růst ani inflace nebo zrychlovat ekonomický růst. Proto prozatím pro rok 2019 očekáváme pouze jedno zvýšení sazeb, a to hned v úvodu roku.

Koruna na zvýšení úrokových sazeb a následná slova guvernéra reagovala jen minimálně a dál se pohybuje nad úrovní 25,80 CZK/EUR.