Pravda, jste jistě člověk vzdělaný, jste inženýr, nositel profesorského titulu, český vědec, chemik, vysokoškolský učitel, bývalý předseda Akademie věd České republiky. Resumé, které nemá každý.     Ale to k tomu, abyste byl „vážený“ zdaleka nestačí. Vám totiž chybí to podstatné: čestnost, poctivost, skromnost, upřímnost  a hlavně, srdce vlastence!    

Z uvedeného by neinformovaný člověk usoudil, že jste také inteligent, člověk na úrovni, pozitivního myšlení, kladného charakteru, ale také,  že vzhledem k Vašemu věku, budete mít, řekl bych pozitivní, vlastenecké, národní a slovanské cítění, že se budete, vzhledem k Vašemu bývalému společenskému postavení, hlásit k té části občanů, kteří se nejen cítí, ale také to dávají najevo, že jsou Češi, hlásí se k českým kořenům a tradicím, usilují o zachování  Českého státu, jeho suverenity, samostatnosti, zkrátka dávají jasně najevo, že jsou vlastenci. Zdůrazňuji čeští vlastenci (včetně Moravanů a Slezanů)!

Budu upřímný a otevřený pane Drahoši když řeknu, že mezi tyto lidi Vás bohužel, zařadit nemohu. Patřím mezi občany, kterým je rozhodně česká košile bližší, než eurohujerský či severoatlantický kabát. Ve Vašem případě je to přesně naopak, pane Drahoši. Jsem Čech (z Moravy) jako poleno, jsem však nesmírně smutný  z toho, jak dopadla naše republika po (ne)slavném listopadu 1989, kdy během několika let z bohaté, prosperující republiky zbylo jen rozkradené, rozprodané a vytunelované torzo,   v jiných případech trosky či ruiny našeho průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, školství, kultury a všeho, co jakkoli bylo řízeno komunistickým režimem, přesto bylo relativně   na vysoké úrovni, života a ve světě konkurence schopné.

Vy pane Drahoši, po skončení své dlouhé profesní kariéry místo odchodu do zaslouženého odpočinku, jste se (ctižádostivě) rozhodl vstoupit do prostředí Vám zcela cizího, obrazně řečeno do jámy lvové, tedy do nejvyšší státní politiky. Nevím zda je to otázka odvahy nebo ne příliš rozumného rozhodnutí, ale nabídka, která Vám byla učiněna, to jest kandidovat na post prezidenta České republiky, Vám zcela evidentně mimořádně zaimponovala, když zrovna nepoužiji výraz „zatemnila mozek“! Nechci být nezdvořilý, ale Vaše rozhodnutí ve světle Vašich dalších kroků, nepovažuji za rozumné a nám občanům prospěšné. Jste neobyčejně ambiciózní, ale také do značné míry  ješitný, ctižádostivý, ale také neskromný člověk. Jako šéf AV ČR jste nebyl pro širokou veřejnost nijak známá persona, jakkoli to byl post významný, spíše jste byl jen taková šedá myš vědeckého světa. Vám učiněná nabídka, kandidovat na prezidentský post byla šance, která se neodmítá zvláště, když to dává šanci stát se na stará kolena slavným. Stalo se,  jste slavným přesto, že jste ve volbách nezvítězil, ale svým neopakovatelným, bohužel falešným šarmem jste vstoupil do povědomí národa. Vaše těsná prohra Vám zanechala šmouhu na duši, vnitřní nespokojenost, protože jste měl k vítězství hodně blízko. Zaplať pánbůh, nestalo se tak. Prohru jste nesl dost těžce, i když jste na veřejnost a musím říct že očividně neupřímně, gratuloval vítězi, Miloši Zemanovi. Vaše následující dny q kroky pak ukázaly, jak neférový je Váš charakter. Abych to doložil fakty, zde jsou:

„Nezvítězili jsme, ale neprohráli jsme.“ „Jdeme dál.“ „Slibuji vám, že tuto energii a naději ponesu dále, neodcházím z veřejného života.“ „Rozhodně se nikam nechystám utíkat zadním vchodem.“ Nabubřelá, nadnesená, domýšlivá, vágní slova. Už jenom to vyjádření v množném čísle o mnohém napovídá. Váš souboj s Milošem Zemanem  ani zdaleka nebyla Vaše osobní záležitost, po vstupu do finále s M. Zemanem to už byl  z Vaší strany zcela evidentní politický komplot. Prohrál jste a Vaše slova odhodlání nebyla slova čestně poraženého, ale slova, vyjadřující odhodlání, něco na způsob rčení krále Jana Lucemburského po bitvě u Kreščaku: „Toho Bohdá nebude, abych z boje utíkal!“ Jenže on byl král, co jste Vy?

Na druhé straně ani se Vám, pane Drahoši, nedivím. Tolik sympatií, které jste získal hlavně díky pravicovým politikům, médiím, pražské kavárně a zpitomělé mládeže, které či kteří rozsévaly a šířili nenávist, pomluvy a urážky na adresu Vašeho soupeře Miloše  Zemana, ve Vás zanechal silný dojem a pocit podpory a naděje. Ty Vám, v intencích sloganu Red Bullu „dodala křídla“, povzbudila a vybídla Vaše ego k další aktivitě.

Posledního tři čtvrtě roku jste si užíval takový zájem veřejnosti, který byste si jako nevýznamný vědec, profesor a šéf AV nezažil celý život. Mnozí do Vás také vkládali vlastní naděje, dost lidí do Vás vložilo nemalé peníze. Bylo by zřejmě  trestuhodné na   to všechno zapomenout, hodit za hlavu. To nedalo klidně spát ani Vám, a už vůbec ne Vašim přátelům, kteří do Vás vkládali jak naději, tak peníze.  

Jak se dozvídám(e), v rámci Vašeho neukojeného ega a již zmíněné neskromnosti    a ctižádosti jste, nepochybně na radu svých přátel, přišli  na myšlenku, resp. způsob, jak  se dostat stávajícímu prezidentovi „na kobylku“. Na základě hloupého, neadekvátního  vzoru z USA, vymysleli  jste pro Vaši, ale i potřebu Vašich politických přátel, novou funkci „viceprezidenta“. Pokud by to bylo jen z Vaší hlavy pane Drahoši, snad bych Vás pro nedostatek politických zkušeností mohl i pochopit. Jenže to není  Váš nápad, ale nápad Vašich kompliců. Záměr, který postrádá základní pravidla společenské a bohužel dnes tolik dehonestované politické kultury a morálky. Tento záměr totiž není o poctivé  a čestné spolupráci s hlavou státu, ale  naopak, Vy chcete nebo v rámci této funkce hodláte Miloši Zemanovi, případně A. Babišovi zkomplikovat život. Bože, jak „vznešený“, nečestný a sviňský současně je to úmysl!

Ale to není zdaleka vše, co touto funkcí sledujete, resp. jak užitečná by tato funkce byla pro republiku, potažmo její občany. Víme, že se nijak netajíte svou prozápadní orientací, což jste dal jasně najevo při svých vystoupeních v rámci prezidentské kampaně. Stejně tak se netajíte sympatiemi k bývalému prezidentu Václavu Havlovi     a jeho životnímu odkazu, že Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávisti. Víme, že jste zastánce prozápadní politiky, že podporujete naše členství jak v EU, tak  NATO. Ani  Vaše otevřené protiruské tendence neunikly pozornosti občanské veřejnosti. Suma sumárum, Vaše  potenciální funkce „viceprezidenta“ by se setkala nejen s nepochopením, ale hlavně s velkým nesouhlasem většiny občanů, i když nepochybuji,  že jistá část občanů by Vás v této nečisté a nečestné  hře významně podpořila. Jak nečistá a nečestná by to byla hra, nasvědčují Vaše slova:

„Pokud by v této záležitosti došlo k obstrukcím, tak v případě potřeby jsem připraven svolat své příznivce do ulic a vyzvat lidi i k občanské neposlušnosti. Zde bych viděl možnou inspiraci například v posledních událostech na Slovensku, kde si tlak ulice vynutil rekonstrukci vlády a pád premiéra Fica. Vůbec bych podobnou nátlakovou akci nevylučoval ani u nás. Zejména ve velkých městech. Cítím velmi silnou podporu a hodlám ji plně využít ve prospěch posílení demokracie v této zemi.

Je nutné bezpodmínečně omezit Babišovu a Zemanovu moc. Jsem plně připraven i na veřejnou debatu o prospěšnosti funkce viceprezidenta. Argumentů mám dost a dost a nebojím se ani případných názorových střetů s odpůrci. Již mě v tomto podpořila i Česká televize, která mi v hlavním vysílacím čase nabízí dostatečný prostor pro prezentování mých myšlenek.“ Tolik Vaše silná a nabubřelá slova.  

Pane Drahoši, tímto jste toho řekl tolik, že více netřeba. Ano, můžete být pro stát užitečný, o tom nepochybuji, ale sorry, jen jako „užitečný idiot“. Nic víc, nic méně. Pokud si myslíte, že Vás tato funkce vynese na piedestal, dělejte, jak si rozumíte. To, že jste ve svých seniorských letech tak naivní, se dá ještě pochopit, jsem také senior, byť o víc jak deset let starší, ale že jste v těchto letech, po celoživotní práci a zkušenostech infantilní, hloupý, politicky poddajný a úplatný, to je pro výkon zamýšlené veřejné funkce naprosto nepřijatelné. Říkám otevřeně: dost bylo korupce, dost bylo podrazů, dost bylo lidí, kteří jsou jako Vy. Pane Drahoši, nebyl jste zde (na politické scéně) do loňska, nemusíte tu být ani napříště, takže zcela upřímně: „Jděte i s Vaším viceprezidentem k čertu!“

S všeobecným pozdravem, ale také s patřičným opovržením