Je to správné, protože tento jednoduchý příklad má dát malým dětem základní představu o dobru a o zlu. S tím, jak děti dorůstají, postupně poznávají to, že život není tak jednoduchý, jako v pohádkách pro malé naivní děti. To se týká i dobra a zla.

Není to tak dlouho, co jsem si myslel, že tento naivní přístup k životu patří pouze do světa malých dětí. Tam to je pozitivní a nic zvláštního se neděje. Pokud se tento přístup objevuje v hospodě u piva, také je to přirozené. Tam, kde se rozhoduje o osudech lidí je však tento přístup destruktivní. U politiků, kteří řídí stát, je takový zjednodušený naivní pohled na svět destruktivní, nebezpečný a trestuhodný. Bohužel, u řady našich politiků, a to především u těch, kteří jsou ve vládě, vidím, že si uchovali ten dětský pohled na složitosti dnešního světa. To se plně vztahuje na současnou situaci. Tento jednoduchý, naivní pohled vede k touze válčit za každou cenu. Tito politici, nezatíženi znalostmi a odpovědností zapomněli, že válka není počítačovou hrou.

Ale většina lidí, to nejsou malé naivní děti. Mají svůj rozum a i přes nevoli vlády ho používají. To nezměnily ani dva roky zkušeností s obdobnou masivní „masáží“ v rámci proticovidových opatření. Výsledkem je jen to, že značná část občanů postupně přestala důvěřovat jak vládou přijímaným opatřením, tak veřejnoprávním médiím. Na tom nic nemění ani občanské aktivity v rámci pomoci ukrajinským běžencům.

Místo sjednocování společnosti a posilování obranyschopnosti naší země, vláda dne 25. února 2022 přijala v utajeném režimu usnesení č. 134. V něm schválila „…pobyt sil a prostředků ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky …“. S „dočasným“ umístěním cizích vojsk má naše společnost své zkušenosti. Je zajímavé, že tato rozhodnutí dělají lidé, kteří tak plameně kritizovali a kritizují naše politické představitele předchozího režimu.

Z činnosti naší vlády je zřejmé, že tato opatření nejsou posledním „trumfem“ v jejich rukou. Tak, jak se bude zhoršovat ekonomická situace a její negativní dopad na životní úroveň našich občanů lze očekávat jejich větší nespokojenost a zvýšenou aktivitu vůči vládní politice. Místo, aby to donutilo vládu k sebereflexi a ke změně postoje k ochraně oprávněných zájmů našich občanů, očekávám to, že s největší pravděpodobností bude přibývat i represivních opatření. To samozřejmě bude mít značné a dlouhodobé negativní dopady na život našich občanů. Zde již nepomohou jednoduchá hesla a fráze. Jen jsem zvědavý na to, koho potom naše současná vláda označí za padoucha a koho za hrdinu.