V týchž Lidových novinách rovněž vyšel ideový článek, že ve sněmovně byli novináři z ruské televize a vyptávali se na něco komunistů. Asi na Ukrajinu, ale to je vcelku jedno. Nechápu, proč by nemohl přijít někam ruský novinář. Nebo už zase kádrujeme?
Zvolili nám taky ty rady. Šest radních do rady České televize poslanci zvolili až překvapivě hladce v prvním kole. Tak hladkou volbu nepamatuji snad nikdy. Po sněmovně údajně běhaly nějaké seznamy, ale ty běhají vždycky. Možná byly ještě teplé. Zvolení bývalého rektora VŠE, statistika Richarda Hindlse, který byl členem Etického panelu ČT, bývalé poslankyně a mediálně digitalizační expertky KSČM Ivany Levé, (kdyby měl někdo problém se stranickou příslušností, předesílám, že Levá byla v minulých letech spolutvůrcem mediální legislativy, s níž konzultovala i ODS a valnou měrou se zasloužila o DVB-T multiplex veřejné služby), možná až příliš sebevědomého komentátora Deníku Referendum, politologa a sociologa Vratislava Dostála, chartistu, bývalého redaktora Rádia Svobodná Evropa a dnes komentátora Českého rozhlasu Plus Jana Bednáře, lobbyisty e-commerce byznysu Luboše Beniaka a levicového filosofa Michaela Hausera proběhlo v obecné shodě. Nic z toho se zatím nejeví jako špatná volba, snad jen Luboš Beniak se bude nudit. S lítostí musím konstatovat, že se do rady nedostal ani jeden ze dvou mediálních teoretiků. Ani děkan FSV UK Jakub Končelík, ani jediný profesor mediální vědy v Česku Jan Jirák. Snad někdy příště. Možná se prostě akademiků bojí, ale co s tím naděláme.
Rozhlas měl k dovolení tři místa. Ale místa dokázala sněmovna obsadit jen dvě. Jedno získala absolventka muzikoložka Hana Dohnálková. Druhé bývalý šéfredaktor rozhlasové stanice Praha Jiří Vejvoda.
Uvidíme, jak si noví radní povedou. Na slyšení to spíš vypadalo, že kandidují na generální ředitele.
Překvapení přinesla dovolba do RRTV. Velké radě chybí jeden člen. A protože radní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsou navrhováni politicky, zúžil se nakonec výběr na Janu Kasalovou, která kdysi pracovala na Primě, pak dvakrát kandidovala na ředitelku České televize a kterou navrhlo ANO a Václava Mencla, bývalého poslance ODS a předsedu mediálního-volebního výboru Sněmovny. Za favoritku byla jednoznačně považována Jana Kasalová. O jejím zvolení nepochyboval takřka nikdo.
Turecko zablokovalo přístup na YouTube. Před tím turecká vláda zablokovala twitter. Soud sice nařídil twitter odblokovat, ale…. zatím nic. Premiér Erdogan totiž obvinil totiž sociální sítě z šíření dezinformací. Také přišla informace, že úřady odebraly celostátní licenci televizní stanici Kanaltürk. Ale v Turecku se blíží volby a tak možná právě tohle zlomí Erdoganovi vaz.
Ukrajinští demokraté zakázali na Ukrajině příjem ruské televize. Titulek, že „tohle si nedovolil ani Hitler“ je hluboce pravdivý. Ano, Hitler skutečně nevypnul ruskou televizi.
Televizní kanály pokračovaly v pokrývání katastrofy malajsijského letadla a situace na Ukrajině. Televizní stanice Fox dokonce měla největší podíl sledovanosti diváků mezi 25-54 lety. Fox v poslední době získává na divácké oblibě, ovšem závisí na dni v týdnu. První čtyři dny sleduje Fox výrazně více diváků, ale v pátek je rozdíl již jen 70 000 ze vzorku 400 000.
Mezi dlouhými seriály panuje Hra o trůny a Dobrá manželka, které přibyli diváci po dramatické epizodě, kdy byla zabita jedna z hlavních postav.
Německý deník Bild, neprodávanější německý titul (jak už tak bulváry bývají), má na webu přes 150 00 předplatitelů. Bild začal se zpoplatňováním obsahu loni. Podobně jako jiná média nabízí část obsahu bezplatně a část v placené sekci. Bild má tři typy online odběru. Digitální předplatné na pět eur pro PC, tablet a mobil, verzi, která je rozšířena o elektronickou verzi deníku na 10 eur měsíčně nebo verzi, v níž je zahrnuto i předplatné printu.