Odvolávání se na studie, zpracované předními českými ekonomy (bez uvedení jediného jména předního českého ekonoma) měla přispět k zvýšení zaměstnanosti, vyrovnání rozdílů mezi průměrným výdělkem v regionu a České republice, zvýšení podílu kraje na hrubém domácím produktu či zlepšení dopravní infrastruktury v celém regionu a celkovém zkvalitnění občanské vybavenosti v okolí zóny. Blá, blá, blá.
Pokud by takto uvažovali přední čeští ekonomové bez toho, že by vzali v potaz všechny souvislosti, tedy veškeré podmínky pro tento záměr, pak by měli tito ekonomové vrátit své diplomy (bohužel k tomuto dojmu je realita velmi blízká). Nemyslím však, že těch nejlepších českých ekonomů podílejících se na zpracování studie zas bylo tolik (zda vůbec), aby bylo možno záměr považovat za zcela ojedinělý či mimořádný, jak se to snaží pan Bubeník naznačit. Pokud přední ekonom nevezme v potaz skutečnost (pokud o ní má vůbec povědomí), že se pod zónou nachází zdroj zásoby vysoce kvalitní pitné vody, jako záloha pro několik desítek tisíc obyvatel Holešovského regionu, není to ekonom, ale břídil. Nelze popřít, že jisté původní možnosti byly zcela reálné, ale byly posuzovány naprosto neodpovědně a emocionálně, s vidinou brzkého naplnění záměru a stejně tak byly očekávány nemalé zisky z provozování průmyslového areálu SPZ .
Pan Bubeník se velmi podivuje nad přístupem ČT, která prý vystřihla záběry rozhovoru radního Kraje, který byl uveden v relaci ČT po 18 hod. a ponechali jen nic nového nepřinášející monolog reportéra o „bohulibé“ činnosti aktivistů . Na druhé straně zase ČT nezaznamenala ostrá slova ing. Kotáska, že činnost aktivistů je zločin ve vztahu k rozvoji zóny. Skupinka je a byla přitom prokazatelně podporována nejen radami, ale i finančně. Takovéto potlačování faktů v ČT o financování aktivistů a ve své podstatě nelegitimní činnosti je v rozporu nejen s kodexem ČT, ale i se selským rozumem. Tyto skutečnosti ze strany ČT nejsou, kromě pana Bubeníka, žádným překvapením a jak vidno, pan Bubeník v jednání ČT objevuje Ameriku.
Pokud pan autor má činnost aktivistů za „bohulibou“, je třeba mu dát zapravdu, protože skutečně bohulibá je. Konstatování ing. Kotáska o tom, že činnost aktivistů je prokazatelně podporována nejen radami, ale i finančně a je proto „zločinem “ ve vztahu k rozvoji zóny lze maximálně opáčit, co či jaké fakta a důkazy jej vedou k oprávněnosti této kritiky a nedoloženému nařčení. Ostatně pan Bubeník se několikrát vyjadřuje o korupci, tedy o úplatě aktivistů za to, že maří realizaci tolik humánního poslání SPZ Holešov. K tomu nutno poznamenat, že stejně jako ing. Kotásek, tak i pan Bubeník sice umí dobře vybubnovat podle něj téměř kriminalizovanou činnost aktivistů, ale nezmůže se na to, uvést jediný důkaz nebo fakt, které by tomuto jednání nasvědčovaly. Apropó, zeptat se pana Bubeníka, za který manšaft kope on a co má za to, dostalo by se nám relevantní odpovědi? Nicméně, kostky byla vrženy a dále jen bude následovat další úsilí o realizaci SPZ.
Pan Bubeník pesimisticky konstatuje, že „investice státu, tedy náš všech za 1,5 miliardy, tak díky těmto „řádným spoluobčanům“ téměř nevyužita dál odpočívá. Tamní plocha asi čeká, až tam bude někdo bačovat a pást stáda koz či ovcí a ne vyrábět potřebné produkty či alespoň existovat logistické centrum, které by nás přiblížily na dohled rozvoji Číny a snížily nezaměstnanost v regionu.“, říká pan Bubeník.
V této souvislosti není od věci si položit otázku, na základě čeho bylo do zóny investováno 1,5 miliardy korun které, jak pan Bubeník lítostivě poznamenává, „jsou nás všech“. Jsou-li nás všech, ptali se a dostali také souhlas investoři od „nás všech občanů“, když se do investice v SPZ Holešov pustili? Obávám se, že nikoliv, že samotný prodej, resp. koupě a pozdější prodej areálu letiště Holešov byl předem promyšlený, taktický záměr s vidinou ohromných zisků. Že se (zatím) nezadařilo? To je ovšem riziko podnikání, jak by zřejmě konstatoval každý přední český ekonom.
Nicméně, současný stav neznamená, že SPZ Holešov není možné využít jinak, než ryze průmyslově. Je otázka, nakolik se hledají, resp. je ochota přistoupit na jiné možnosti, které ovšem nemusí být tak lukrativní a zainteresovaným třeba nepřinesou takové zisky, jako by tomu bylo při záměru obsazení rentabilními průmyslovými subjekty. Možností je jistě víc než dost, ale jak patrno, výsledky nejsou dosud žádné. Čí vinou?
Na závěr není od věci připomenout, že má-li pan Bubeník dostatek důkazů o tom, že aktivisté a lobbyisté, podílející se na blokování realizace SPZ v Holešově nemají se svou oponenturou o podzemních zásobách vody pravdu, jejich tvrzení jsou neopodstatněná a irelevantní, že jejich činnost je někým organizovaná, nebo dokonce placená, nechť vyloží své trumfy na stůl a doloží tak jejich „zločinnou“ činnost. Pokud je nemá, bylo by vhodné se zabývat třeba otázkou vlivu lidské nenažranosti na úkor života obyčejného člověka. Možná by tak přišel na to, jak je pro obyčejného člověka přednější zdravá voda, než miliony na cizích účtech.