Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše, hnutí Úsvit senátora Tomia Okamury i uskupení Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové či Stranu práv občanů – Zemanovci, označila lídryně občanských demokratů Miroslava Němcová za nesystémové strany, které rozleptávají demokratický systém.

„V roce 2010 jsme se poučili ze spolupráce s Věcmi veřejnými a tuto chybu nehodláme v žádném případě opakovat,” řekla Němcová.

Její zhodnocení nových stran je vcelku v souladu s hodnocením těchto subjektů politology. Ale podstatné je, což samozřejmě nechce ODS přiznat (a ostatně žádná z dosud parlamentních stran), že jim odebírají voličské hlasy. Podle výzkumu Jana Herzmanna právě občanští demokraté přišli o 800 tisíc voličů. Z nichž převážná většina odskotačila k Babišově ANO 2011. Volební preference ODS se potácejí na hraně významnosti (společnost Sanep například ODS přiřkla 9,6 procenta).Naznačuje to, co už je zřejmé – tato pravicová strana je v úpadku a zaslouženém.

Jistě, ODS se potácí v programovém zmatku a musí to nahradit rétorikou „pravé pravice“, když už ji téma boje za svobodu a demokracii proti jednomu člověku, což je sice trochu zvláštní v parlamentních volbách, sebrala TOP 09. Jediné, co občanským demokratům tedy zbývá, je distancovat se od nových subjektů. Jestli ale zrovna tohle zaujme voliče, je krajně nejisté. Zvláště když chce krájet koaličního medvěda ještě dříve, než se sama dostane do sněmovny, a to s odřenýma ušima.

Nutné ale připomenout, že to bylo právě dílo „státotvorné“ a „odpovědné“ vlády ODS a TOP 09, které iniciovaly vznik a nárůst popularity nových subjektů. Skoro by se dalo říci, že právě ony porodily tyto své děti. Když je dnes odkopávají, protože je koušou, měli by si občanští demokraté alespoň tohle sebekriticky přiznat. Pozorný volič však jistě zaznamenal, že v tomto směru nezaznamenal nic.

ODS má rovněž puzení posílit tradiční antikomunismus, na který lídryně Němcová při výčtu – s nimi nikdy ne - poněkud pozapomněla. „Chceme udělat maximum pro dobrý volební výsledek. Abychom zabránili vládě ČSSD s komunisty. Ty považuji za nedemokratickou stranu,“ doplnil ale osvědčený puncem antikomunismu Přemysl Sobotka, jehož výsledky v prezidentských volbách oslnily i slepce.

Je třeba v této souvislosti upozornit na jednu skutečnost - komentátoři si všimli, že se ODS celkem nijak nezabývá ekonomikou. Ostatně v době, kdy se jí zabývala, to nebylo pro obyvatelstvo nijak senza. Jediné, o co vládní strana společně s TOP 09 stála, bylo spokojené předení velkokapitálu, hazardu, nadnárodních finančních trhů a ratingových společností. Teze proškrtání se do prosperity ale přestala občany i firmy zajímat v okamžiku, kdy jim začaly klesat příjmy a zemi tak, díky vládě v čele s ODS, zbytečně prolongovala recesi, drtící všechny. Nebo aspoň většinu. A že by se najednou občanští demokraté začali zajímat o takové bezvýznamnosti jako je nezaměstnanost, ekonomický růst či životní úroveň, by byla patrně karikatura.

Jistou možností, která se otevírá před občanskými demokraty, je nastolení tématu neútočné a nearogantní tváře.

Politická scéna musí vykročit zcela jiným směrem, ke spolupráci a společnému nalézání kompromisů při řešení zásadních problémů, které trápí občany a tuto zemi," tvrdí sexuolog a  exposlanec za ODS Jaroslav Zvěřina. Doby, kdy se politici navzájem jen válcovali, se musí stát minulostí. ODS jde do voleb s nabídkou poctivého pravicového programu. A zároveň se závazkem, že jeho uvedení v život nebude otázkou síly a ukazování ramen, ale otázkou dialogu s politickými partnery, uvedl Zvěřina.

Zatím je to ale hlas na poušti. Byla to opět ODS, která ruku v ruce zavedla odpudivou praxi, že se s opozicí nejedná, nedochází ke kompromisům, které by měly šanci přežít jedno volební období. V praxi jsme to viděli na protlačení pochybných projektů důchodové reformy, daňového balíčku nebo církevních restitucí. A to i takovým způsobem, že se opozici omezil čas a prostor na parlamentní diskusi.

Jeden z kandidátů občanských demokratů prohlásil, že k lidem „musíte mít respekt a úctu. Pokud se k nim budete chovat arogantně, velice brzy vám to spočítají, nejpozději při dalších volbách“.

Myslím, že je to docela optimistické, když to vidí až na příští volby.

Psáno pro Prvnizpravy.cz

Jiří Kouda