K čemu takový vlastně stát máme? Zkusme si představit jiný stát, než je ten náš, který nezavede na alkohol žádnou spotřební daň. Nebude tam existovat žádný ilegální alkohol, ceny budou odpovídat trhu a kvalitě a občan si sám vybere, jaký alkohol si chce koupit. Pak může stát tvrdit, že případný prodej otráveného alkoholu je čistě soukromoprávním problémem prodávajícího a kupujícího. Zavede-li však stát spotřební daň (v našem případě dokonce v nehorázné výši), vytvoří černý trh a vytvoří prostor pro kriminalitu, která by jinak vůbec neexistovala. Kolem nelegální produkce nezdaněného alkoholu se přirozeně nabalí další kriminalita. To je ale kriminalita jiného druhu, než obyčejná krádež či ublížení. Je to kriminalita, kterou stát svou regulací vytvořil, a proto za ní nese plnou odpovědnost. Náklady na zavedení alkoholové regulace obnášejí nejenom kolky, celní správu, policii, pokles výběru daní z alkoholu, ale i plnou odpovědnost za kriminalitu, kterou nepřiměřená státní regulace způsobila. I nezamýšlené důsledky státní regulace jsou odpovědností státu, tedy vlády. Kdyby nebyla speciální státní regulace alkoholu, nikdo by na otravu metylem neumřel! Řízení pod vlivem alkoholu, kterým Kalousek na svou obhajobu argumentuje, je kriminalitou jiného druhu. Žádný organizovaný zločin neorganizuje opilé řidiče, zato lihovou mafii však má stát zcela na zodpovědnost.

Když se nyní politikové předhánějí v tom, kdo navrhne přísnější regulaci, musí si také připustit, že ponesou plnou trestní odpovědnost za případné nefungování státu.

Občan není povinen rozlišovat, co má který ministr ve své kompetenci. Vláda jako celek je pro něj partnerem a vláda jako celek také nese odpovědnost. Kdyby si občan koupil láhev bez kolku, je to čistě soukromoprávní záležitost trhu a stát může argumentovat, že za to nemůže. Pokud ale stát přikáže, že každá lahev musí být opatřena kolkem, přejímá přímou odpovědnost. Občan nemusí zkoumat, který ministr má co kontrolovat, pro něj výrobek opatřený státní pečetí vstupuje na trh, který stát sám svou regulací zdeformoval. Proto občan právem může státu dávat za vinu oběti, které spoléhaly na státní regulaci a na odpovědnost státu za její důsledky.

Kdyby mělo platit, co dnes řekl ministr Kalousek, že stát za nic nemůže, že jen tak vydává regulaci, ale nemá žádnou odpovědnost za její naplňování, pak je to výzva k převratu. Nemá-li stát žádnou odpovědnost, pojďme tuto vládu svrhnout a pojďme nastolit zcela jiný politický režim – třeba nějaký přívětivý stát. Regulace bez odpovědnosti nemá smysl a takovou regulaci nejen že nikdo nemusí poslouchat, ale svobodný občan je dokonce povinen poslušnost odmítnout.

Proto prohlašuji, že vláda nese přímou odpovědnost za všechny oběti a ministři by za to měli být stíháni. Prvním z nich je ministr Kalousek: celní správa má za povinnost dohlížet na pravost prodávaného zboží a to dokonce, i když na něm není státní kolek. Zákon o lihu však navíc výslovně stanoví, že dohled nad regulací trhu s lihem má celní správa, za kterou zodpovídá ministr financí.

Závěrem, místo zpřísňování regulace by stát měl snížit spotřební daň tak, aby se ilegální produkce lihu nevyplatila. Vyřešilo by to všechny problémy a stát, kromě toho, že by ušetřil na státní správě, by dokonce vybral více peněz na daních. 

Jiří Payne