Ve čtvrtek (28.6.) prohlásil oficiální mluvčí Ministerstva obchodu ČLR, Gao Feng: Jednání USA v podstatě udeří po všech celosvětových výrobních řetězcích. USA otevírají oheň po celém světě, stejně jako ve své vlastní zemi. Zdůraznil také, že je zřejmé, že pokud USA zavedou cla, budou se ve skutečnosti týkat čínských společností a společností jiných zemí, včetně podniků s americkým kapitálem. Z kontextu zapuštěných sankcí proti ČLR se však nabízí pro EU dvě příležitosti: 1) Pochopit, že sankce představují útok na čínský hospodářský systém před oslavami 40 let od jeho založení. Systém reprezentuje generální tajemník ÚV KS ČLR, současně prezident ČLR, a předseda Ústřední vojenské komise, Si Ťin-pching.

V čínském hospodářsko - politickém prostředí budou proto sankce hodnoceny jako útok na osobnost Si. 2) Pochopení uvedeného dovoluje předpokládat možnost zvýšení obchodních a jiných aktivit mezi ČLR a EU. Zvýšené aktivity mohou kompenzovat ztráty ze sankcí USA proti EU, kterým se EU nevyhne. Nevěřím, že EU využije příležitosti. EK není suverénní ve svém rozhodování, není odpovědná občanům EU, koná v samo vytvořené tradici utopit všechno v kolektivní (ne)vině a falešném sebehodnocení. EK není schopná aplikovat ani přísloví: Nezměníte-li směr svého pohybu, riskujete, že se dostanete tam, kam směřujete. Štěstí nikdy nepřichází dvakrát, a neštěstí nikdy nepřichází osaměle.

V úterý (3.7.) se uskutečnila v ČSÚZ (Československý ústav zahraniční) v Praze beseda s velvyslankyní ČLR v ČR. JE paní Ma Keqing referovala na téma Čínská současná zahraniční politika. JE vyzvala k rozšíření spolupráce s ČLR, zmínila se o 40 čínských společnostech, aktivních v ČR, o 17. zasedání skupiny 16+1  v Sofii, a dalším. Jednání v Sofii se má mimo jiné zúčastnit i premiér Babiš. JE paní Ma Keqing vysvětlila funkci 16+1  s pomocí rozdílu mezi geopolitickým instrumentem a inkubátorem nových forem spolupráce. Spolupráce ČR s ČLR, aby se dostala z bodu mrazu na výsluní, vyžaduje výstup ze stínu CEFC a jejího českého vůdce, podporu vlády a akceptování dialogu. Pouze dialog s ČLR, dnes již hospodářská, finanční a AI velmoc, může umožnit řízení rizik spojených s expanzí ČLR, nejenom v EU. Příležitost k otevření kvalitního dialogu s ČLR představuje (zatím nepotvrzená) možnost zasedání 16+1 v 2019 v Praze, pod vedením vlády ČR.  Do té doby by mělo být již možné se přesvědčit, že aféra CEFC se blíží ke konci, nebo že byla uzavřena. K uzavření aféry dojde díky prezidentům Si a Zeman, vstupu největší čínské investiční společnosti CITIC, kontrolované čínskou vládou, a odstavením od kormidla osobností, které lpějí na pozicích a moci, a půjčili si peníze, aby splatili dluh.

Uzavření aféry CEFC potvrdí forenzní audit se všemi následky pro v aféře zúčastněné osoby, posouzení (ne) činnosti fondu na podporu TCM, stav projektu TCM v Hradci Králové a Infocentra TCM v Praze (Opletalova ulice). V doplnění informace uvádím, že ČR (Hradec Králové) má navštívit (podle nepotvrzené informace 13.7) TV Shanghai Media Group.

Po návštěvě, v kontextu sporu zástupců farmaceuticko-lékařské lobby a TCM, a nadcházejícího hlasování o statutu TCM (léčitelská nebo lékařská doplňková činnost) plánuji zveřejnit fakta a informace dovolující srovnat situaci v ČR se sousedními státy EU. Zmíním se i o knize roku v USA, v češtině nazvané Čínská studie, autora T. Colin Campbella. Tato nejobsáhlejší a nejucelenější studie o zdraví a výživě všech dob, je ignorována českými farmaceutickými lobbyisty, LK ČLR a politiky, brojícím uznání TCM v ČR jako lékařská věda. Colin Campbell, profesor biochemie výživy na Cornellově univerzitě, je špičkou ve světovém výzkumu výživy po více než 40 let. Obdržel granty financování výzkumu na více než 70 let. Zmiňuji se již dnes o studii, protože je vyvrcholením 20letého partnerství Cornellovy univerzity, Oxfordské univerzity a Čínské akademie preventivního lékařství, a neměla by být ignorována během jednání o TCM v PS a Senátu ČR. Protože seniorská moudrost je ve skutečnosti větší opatrností, hodnotím tuto šanci podle přísloví: Když se dva hádají, třetí se směje. Nebo jak říkají Číňané: Když sluka s mušlí zápasí – vyhrává rybář.

Kdo se směje z obchodu s ČLR ve výši 12,4 miliard USD v roce 2017, což odpovídá přibližně 20% obchodu ČLR se zeměmi Střední a východní Evropy, nevím, ale tuším. Za to vím něco málo o aktivitách, síle a pozicích čínských bank ve světě.  Na moji otázku spojenou s aktivitami čínských bank v ČR paní velvyslankyně odpověděla, že se dá očekávat zvýšení jejich aktivit. Ptal jsem se, protože nedávné vydání The Bank uvádí, že 4 největší čínské banky zaujaly první čtyři místa v žebříčku TOP 1000. Pro lepší porozumění uvádím, že ICBC se drží již 6 let s kapitalizací ve výši 324 miliard USD na prvním, China Construction Bank s 272 miliardami USD na druhém, Bank of China s 224 miliardami USD na třetím, a Agricultural bank s 218 miliardami USD na čtvrtém místě. V úzkém kontextu bankovnictví se nachází i kritérium růstu ziskovosti. I zde vede ČLR (s 29,3 miliardami USD) před italskými a britskými bankami. Chci věřit, že bankéři a klienti bank vědí, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a že Bohatství a sláva jsou jako plynoucí obláčky (čínské přísloví). O tom se mohli před několika dny (4.7.) přesvědčit rodinní příslušníci, akcionáři a vedení čínské HNA Group: V důsledku pádu během obchodní cesty ve Francii zemřel čínský miliardář, spoluzakladatel a šéf čínského konglomerátu HNA Group, Wang Ťien.

Obchodníci, podnikatelé, ale i pedagogové a poradci, nemající nutné předpoklady pro úspěšnou spolupráci s cizinci, včetně ČLR, hledají obyčejně vinu u potenciálních partnerů, a neuvědomují si, že podstatou úspěchu je kvalita vztahu a znalost opravdových potřeb partnera. Znalost je výsledkem mnohaleté komplexní práce. Proto připomínám, že nikdo nikdy neví, před jakými neštěstími toho či onoho zachránila obyčejná smůla.

Smůlu v komunikaci a obchodování s ČLR mohou mít ti, kteří nevědí nic, nebo málo o Berlínském Mercator Institute for China Studies (MERICS) a Global Public Policy Institute (GPPI). Uvedené instituce zveřejnily v únoru tohoto roku společnou zprávu mapující snahu o pronikání čínského, státem koordinovaného, vlivu do Evropy nazvanou Authoritarian Advance: Responding to China’s Growing Political Influence in Europe (Autoritářství postupuje: Odpověď na rostoucí čínský politický vliv v Evropě). Autoři zprávy (Thorsten Benner, Jan Gaspers, Mareike Ohlberg, Lucrezia Poggetti a Kristin Shi-Kupfer) popisují, v jakých oblastech a jak konkrétně se čínský vliv v Evropě projevuje, a uvádějí řadu doporučení, jak by se měla Evropa tomuto vlivu bránit.

Zmiňuji se o zprávě z následujících tří hlavních důvodů: 1) Zpráva vybízí ke srovnání pronikání (na politické a ekonomické elity, média a veřejné mínění, na občanskou společnost a akademické kruhy), vlivu a pozornosti ve spojení s ČLR (potažmo RF), a s nimi spojenými výzvami (pro demokracii, evropské hodnoty a zájmy). Většinově platí, že pragmatičtí (a nepolitičtí) podnikatelé a obchodníci si neuvědomují komplexitu vztahu a konání, a že interakce s ČLR mají (a v budoucnu i s RF budou mít) politický podtón, podobný tomu západnímu. Příklad: Tradiční slovenská společnost s referencemi odevzdala nejlepší nabídku, vyhrála tender, přesto nepodepsala smlouvu (v jednom Balkánském státě). Proč? Nabídka nebyla koordinována a asociována se západní společností s politickým vlivem a vazbami na USA. 2) Zpráva zdůrazňuje, že ČLR ve střední a východní Evropě soupeří o financování lokálních projektů s Evropskou unií. Prostřednictvím ČLR financovaných projektů čínská vláda získává přímý vliv v dané oblasti. Autoři zmiňují dvě země, kde ČLR dosáhla významných úspěchů: Srbsko, kde čínské společnosti investovaly již přes 3 miliardy dolarů, a Českou republiku s kauzou zmizelého bývalého šéfa CEFC, Jie Ťien-minga. Skutečnost v ČR je podle osobního hodnocení s pravděpodobností hraničící s jistotou jiná, než jak ji popisuje zpráva. Pokud mi bude dokázán omyl, rád se veřejně omluvím. 3) Zpráva MERICSu a GPPI uvádí doporučení, co by Evropa měla změnit, aby se byla schopna bránit politické erozi. První doporučení zní, že by EU měla vůči ČLR vystupovat jednotněji. Silné členské státy, jako je např. Německo nebo Francie, by měly upustit od vlastních bilaterálních smluv s Čínou, pokud chtějí do budoucna zabránit iniciativám, jako je sdružení 16+1. Další doporučení se týkají investic, nabídnutí alternativ k čínským investicím v podfinancovaných oblastech, nejen v rámci EU, ale i v jejím sousedství a aplikaci účinných nástrojů kontroly zahraničních investic v Evropě. V tomto kontextu zpráva považuje za strategické oblasti kromě např. energetiky a zbrojního průmyslu také mediální sféru.

Tímto zpráva MERICSu a GPPI jasně popisuje hranice svobodného slova, obchodu, pohybu financí a osob. Cenzuru v mediích indikuje vlastní zkušenost, získaná nejenom v ČR: Resetování čtenářsky reflektovaných článků, které sbírají statusy, a jejich opětovný sběr po té, co prvotní zájem o článek s pomocí resetování opadl. Tento projev cenzury vyvolává dojem, že něco je, či není v kurzu. Každý, kdo spolupracuje, nebo hodlá spolupracovat nejenom s ČLR a RF by měl vědět, co je a jak se projevuje státní a korporativní cenzura a autocenzura. Každý se zájmem o ČLR, RF a podobnými státy by měl dobře znát obsah zprávy MERICSu a GPPI, aby nemusel pozdě bycha honit.

Z profilu MERICS, GPPI a obsahu zprávy vyplývá, že všichni účastníci procesu spolupráce s ČLR, potažmo RF, by si měli uvědomit, že snahy o zastavení pronikání ČLR do EU, a tím i ČR, se nesmějí změnit v kampaň zaměřenou obecně proti Číňanům nebo čínské kultuře jako takové. K tomu dodávám: V žádném případě ČLR nebude tolerovat konání, které působí, nebo se nechá interpretovat jako zaměřené proti KS ČLR, proti generálnímu tajemníkovi ÚV KS a současně prezidentu ČLR, i kdyby takové konání mělo představovat výhody pro ČLR.  

Jako pomůcku pro pochopení ČLR doporučuji seznámit se s knížkou manželů Hejzlarových Lexikon čínského mudrosloví (Academia, 1999, ISBN 80-200-0753-9). Paní Taj-Ťün Hejzlarová (1932) pochází z Wu-chanu, je absolventkou Pekingské univerzity, překládala českou krásnou i odbornou literaturu a sestavila antologii českého humoru. Ta vyšla v roce 1992 v Číně. S jejím manželem Josefem Hejzlarem (1927-2012), historikem umění a sinologem tvořili myslící pár mála nejpovolanějších v ČR, co se týče ČLR. Naši vůdci by se měli postarat o vyřešení tohoto intelektuálně – profesionálního deficitu. To i proto, že zatímco se EU topí v protikladu tvořeném nedefinovanými unijními a národními zájmy členských států, nemá řešení pro migraci (nepředstavující lokální nebo národní, ale globální problém), EK se koncentruje na prodlužování sankcí proti Ruské federaci. Britové mají co dělat s Amery, Salisbury, syndromy Skripalů a následky America first po brexitu. SRN ztrácí vládu, potvrzující, že zbývající léta života jsou jako svíčka ve větru, šéfové DAX společností vydělávají 71x více než jejich zaměstnanci, a nebesa chtějí jinak, než bychom chtěli my.

Vůdci USA asi neví, že darebáci jsou vždycky první, kdo vznášejí žalobu, hodnotí možnost požadavku odbourání cel na evropské automobily (import z USA do EU 10%, export z EU do USA 2,5%), aby automobilový průmysl SRN a především Itálie a Francie, potažmo ČR, mohl oceňovat ztráty z případné bezcelní dohody. Vlády členských států NATO budou na summitu hledat peníze na koupi starého železa z USA podle motto: Půjčil si peníze, aby splatil dluh.

Za to ruští fotbalisté nemusí nic hledat. Vědí, že nedostanou ani rubl od státu za účast na MS. Budou si dělit již dnes vydělané (16 milionů Euro) s Ruskou fotbalovou federací (dostane 8 milionů Euro). Kromě toho fotbalisté dostanou od FIFA cca 45.000 Euro a 15.000 Euro za jedno vítězství. Skončí li tým na čtvrtém místě, dostanou dalších 22 tisíc, na třetím 24 tisíc, na druhém 28 tisíc a na prvním 38 tisíc Euro. Kolik je to ve srovnání s platbami zahraničních farmaceutických společností ruským lékařům za jejich součinnost (prodej léků, PR apod.) přenechám výpočtu čtenářů. Skutečností je, že jenom v roce sankcí, 2017, zaplatilo 36 západních farmaceutických společností 41.000 ruským lékařům 3.3 miliardy rublů. První místo zaujímá francouzská společnost Ipsen s oficiálními platbami ve výši 471 milionů rublů.

Ve stínu dění USA a EU ve světě bude mít ČLR možnost využívat politický a ekonomický vliv ve střední a východní Evropě, v západní Evropě se bude více zaměřovat na oblast médií a obchodu. V daleké Venezuele bude ČLR investovat další miliardy USD, v Africe bude dokazovat, že její investice (více než 10.000 společností) neslouží jenom k zabezpečení přírodních zdrojů, ale k obsazení trhu a zásobování vlastními výrobky více než 1 milion v Africe trvale žijících Číňanů. Výsledkem bude stěžování, varování a kritika evropských výrobců, obchodníků a politiků na adresu ČLR. O tom, že buď nemají zájem o Afriku, nebo nemají zdroje a vládní podporu zahraničního obchodu, budou polit-korektně mlčet. V Číně se traduje: Když v horách není tygra, stane se opice králem.

V závěru ještě poznámka. Pro většinu Evropanů včetně politiků rozmazlených poválečným hospodářským růstem, blahobytem a prakticky netrestanou sofistikovanou korupci, je ČLR na rozdíl od RF příliš vzdálená na to, aby porozuměli růstu čínského vlivu v zahraničí a brali ho vážně. Nepřipouštějí si, že bída a nouze (tě) naučí hledat cestu, bez souhlasu politiků, slouhů. Nepřipouštějí si, že cestu ČLR v zahraničí bude nadále definovat rozhodnutí UV KS a vláda ČLR, požadující současně rozšiřovat přístup k trhu ČLR. Cílem rozšíření vstupu na čínsky trh je zvýšit konkurenci a kvalitu domácích produktů. Ovládajícím čínštinu doporučuji si přečíst: 开放的中国与世界共赢 ——写在《中国与世界贸易组织》白皮书发表之际.

Již páté snížení tarifů od roku 2015, tentokrát 1.449 zdanitelných výrobků s průměrnou sazbou 15.7% na 6.9% (o kterém se nám v EU nemůže ani snít), opozice k protekcionismu a v neposlední řadě odhodlání ukázat světu výsledky 40 let hospodářských reforem v ČLR, bude doplněno v listopadu 2018 první China International Import Expo v Šanghaji. V kontextu výstavy China International Import Expo, osobního přesvědčení, že doporučení zprávy  MERICSu a GPPI (že by EU měla vůči ČLR vystupovat jednotněji. Silné členské státy, jako je např. Německo nebo Francie, by měly upustit od vlastních bilaterálních smluv s Čínou) nepadne na plodnou půdu, a že dnes, při práci na příspěvku Odbila dvanáctá hodina a začala obchodní válka v nebývalém rozsahu a objemu, v ničem podobná konfliktu USA s Japonskem nebo Evropou, by se měla uskutečnit návštěva prezidenta Zemana v ČLR.

To i proto, že Bloomberg's @Jennifer Jacobs píše: Prepared to escalte: Another USD 16 billion of tariffs on Chinese goods could follow in two weeks, Trump said…the final total could eventually reach 550 billion USD…a The Financial Times se svými třemi důvody uvádí číslo mnohem větší: 1 trillion USD (!!!). Posuzuji li s uvedeným, že ČLR je již devátý rok druhým největším importérem na světě, s podílem ve výši 10.2%, tak se mi jeví vojenské zabezpečení čínských investic, včetně OBOR, jako absolutní nutnost. Nutnost zabezpečení investic a spolupráce vyžaduje vojenské aktivity: Vyzbrojení vojenského námořnictva, výstavba námořní obchodní flotily a maritimní infrastruktury. Uvedené aktivity budou mít proto vliv na mezinárodní právo a jeho interpretaci. Výsledkem může být konflikt, bez ochrany asymetrického spojence USA, protože strukturální problémy a rozdíly hospodářských systému nevyřeší žádná dočasná dohoda mezi USA a ČLR, kterou nevylučuji. Nevylučuji ani založení nových mezinárodních institucí v asijském prostředí, bez USA. Číňané vědí, že pro hladového se dobře vaří. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell