Jako obdivovatel ženského prsu a částečně i odborně znalý problematiky s ním spojené (z práce v oblasti neinvazivní diagnostiky mléčné žlázy s pomocí elektroimpedanční tomografie (EIT) v 3D zobrazení) rozhodl jsem se po návratu z oslav 20. let od vzniku Institutu Světových Civilizací (založeného politikem Vladimírem Volfovičem Žirinovským, 1946), ke kterým jsem přispěl referátem na téma Evropa dnes, a po master class na Ruské Ekonomické Univerzitě Plechanova (na téma Design systémového myšlení) napsat příspěvek na aktuální téma podprsenky. V čem spočívá její aktualita?

Z tohoto důvodu připomínám, že za první 3D zobrazení mléčné žlázy na světě s pomocí EIT obdrželi mojí ruští přátelé (z IREE Moskva) v Bruselu Zlatou medaili Eureka 1999. Za práci téma EIT aplikace v diagnostikování na bázi 3D EIT provedenou autorem příspěvku, mimo jiné v Malajsii, byla udělena Zlatá medaile 2004 v Novosibirsku a následné referování na 7. Světovém kongresu - Biomedical Applications of EIT v Seoulu (27-31.8.2006).  EC certifikát této doplňkové a neinvazivní diagnostické metody založené na EIT byl získán po iniciativě a aktivní účasti autora příspěvku a v součinnosti s VFN v ČR (2006).

Německý lékař, pravděpodobně nejvýznamnější patolog všech dob a levicový politik (oponent Bismarcka) Rudolf Ludwig Karl Virchow (1821-1902) známý svým výrokem Omnis cellula e cellula vysvětloval buněčnou teorií patologické změny při tvorbě novotvarů a metastáz při nádorových onemocněních. Jeho kniha Buněčná patologie patří k milníkům vývoje medicíny podobně jako Vesaliova - De humani corporis fabrica a Harveyova - De motu cordis. Aktualita Virchowa tkví i v jeho přístupu k řešení obtíží s publikací svých výsledků vědeckými časopisy: Založil proto nový časopis Archiv für pathologische Anatomie. Dnes nepostradatelný a známý jako Virchow’s Archiv.

Historie podprsenky má své kořeny ve starém Egyptě, římské Impérii (fascia) a 16. Století. Tenkrát se objevil korzet. Začaly ho užívat ženy na šlechtických dvorech Francie. Nechávaly se sešněrovávat tak pevně, že sotva dýchaly. To proto, že díky korzetu dokázaly stáhnout svůj pas až na 40 cm. Vyznavačkou tzv. vosího pasu byla císařovna Sisi. Od roku 1550 se datuje příkaz francouzského krále Jiřího II. a jeho ženy Kateřiny Medicejské, používat korzet na dvoře.

Korzetová mánie trvala až do roku 1866. Tehdy se objevila první podoba podprsenky v Anglii. V roce 1869 Francouzka Herminie Cadolle, majitelka módního salonu, vytvořila prakticky současnou podprsenku rozříznutím korzetu na dvě části. 1889 obdržela patent. V roce 1893 ji následovala Američanka s českým jménem Marie Tucek pod názvem Breast supporter.  1899 Němka Kristýna Hardt představila dva košíčky. 1907 se prvně objevuje v časopise Vogue název podprsenka. V roce 1911 název registruje Oxfordský slovník. Tak se pootevřely dveře k obchodu s podprsenkami v USA. 3. Září 1914 dostala Mery Phels Jacobsová patent (1115 674) za spojení jednou stuhou dva malé kapesníčky. Mery´s manžel prodal patent Warner Brothers Corset. Podnikatelé za krátkou dobu vydělali milióny USD.

Rychlejším nástupu podprsenky a obchodu s podprsenkami pomohla i válka. Po vstupu USA v roce 1917 do 1. světové války, úřady oficiálně vyzvaly všechny ženy, aby pomohly v boji proti nepříteli tím, že přestanou kupovat korzety. Ty bývaly vyztuženy kovovými kosticemi. Tímto krokem se dařilo ušetřit tisíce tun železa. V roce 1917 hlásila britská vláda, že odkaz od korzetu umožnil získat 28 tisíc tun železa dovolujících postavit dvě válečné lodě. Ženy se po té ke korzetům nevrátily. Kostice se ale vrátily do podprsenky v roce 1938. Od té doby způsobily mnohým ženám mnoho zdravotních problémů. Nejenom kvůli módě během druhé světové války, kdy vznikla podprsenka zvaná Patrona nebo Torpédo, ale i ve spojení s kouzlem Merilyn Monroe (1926-1962), Lana Turner (1921-1995) a materiálu Lycry. Od roku jeho objevu v roce 1959 (Warner a Du Pont) až dodnes se používá tento materiál. Proč?

A v roce 1983 se svět mohl opít krásou zlatých bikiny, princezny Lei ve třetí části seriálu Hvězdných válek.  Po té, v roce 1995, svět uviděl v seriálu Seinfeld (jedna z největších a nejvlivnějších Sitcom) první podprsenku pro muže. Dnes víme, že žena vlastní v průměru 16 podprsenek, vydá za ně cca 4.000 USD plus během života, a že nejdražší podprsenka se 4.200 drahokamy a zlatým vyplněním stála v roce 2014 deset milionů USD. Současné podprsenky dovolují se krásně přizpůsobit poprsí a perfektně přilnout k tělu. Díky podprsenkám a jejich vlastnostem stoupá ženské a současně v mnoha případech padá mužské sebevědomí. A také padá prodej podprsenek s kosticemi. To především díky vyšší informovanosti žen o následcích jejich používání.

Sebevědomí nejenom obdivovatelů podprsenek a ženského prsu, ale i české vědy by mohli povýšit čeští výzkumníci v oblasti textilních nanotechnologií, kdyby se jim podařilo v době LGBT vytvořit podprsenku z chytrého materiálu s použitím UI, dovolujícímu zavlažovat kůži, udržovat určitou úroveň její vlhkosti, integrovat do materiálu sensory pro monitoring srdce a dechu, a případných změn uvnitř mléčné žlázy. O obohacení z doplňujícího vzdělání ve věci LGBT v Islámu, nemluvě. 105 letá moderní podprsenka má, jak vidno, mnohem světlejší budoucnost, než 70 leté NATO. Takže, na to, páni vědci. Souhlasu netřeba.