Tak i naše vedení obrany zbrojí, aby posílilo mír, a vychází ze zkušeností posledních válek v Iráku, Afganistánu, Vietnamu, Sýrie, Jugoslávie… Jejich mantrou jsou zázračné zbraně (Wunderwaffen) letadla F-35, tanky Leopard 2, houfnice CEASAR, bojová vozidla pěchoty CV 90, raketomety HIMARS, bezpilotní prostředky atd, atd, atd. Bůh války Mars má velký, hodně velký apetit. Otázkou je, jestli výše uvedené zbraňové systémy budou v budoucí válce moderní zbraně, nebo morálně zastaralý a nepoužitelný šrot.

Válka je hlavně ničení. Destrukce konstrukce zbraňových systémů, dezorganizace organizovaných jednotek. Samotný boj je jednotou útoku a obrany. Obrana i útok jsou dvě protikladné stránky té samé podstaty, to je ozbrojeného boje. Útok dříve nebo později přejde do obrany a obrana je vedena pouze pro to, aby mohla vojska přejít do útoku. V samotné obraně se provádějí protizteče, to jsou malé útoky. Po čas útoku musí útočící vojska myslet na obranu křídel a na možné útoky ze strany obránců. Kdyby se obráncům podařilo přisunout zálohy, mohly by jejich úspěšné protiútoky na křídla sevřít útočící vojska do kleští. Vytvořený kotel by znamenal zničení útočících vojsk. Útočník se během okamžiku stane obránce v zoufalé pozici. Musí pak přisunout zálohy a rázným útokem dostat obklíčená vojska z kotle. Pokud nemá zdroje, budou jeho původně útočící a teď se bránicí jednotky v kotli zničeny.

Celkové pořizovací náklady, plus provozní náklady se mohou přiblížit bilionu korun v nejbližším desetiletí.  Jsou to náklady na přípravu minulé války. Lidově řečeno na zastaralé zbraně, které jsou dnes nejmodernějšími a nejskvělejšími wunderwaffen. Ptám se, pomohly Ukrajině vyhrát válku? Odolaly geranům, šahídům? Další věc je to, jestli známe budoucího protivníka. Co když to nebude ruská armáda, ale budou to oddíly pěšáků, které jsme nepromyšleně vpustili do Evropy. Nemusí se to stát. Mohou se asimilovat, ale taky mohou podlehnout ideologii a jednoho dne se rozhodnout převzít správu evropských krajin do svých rukou, a to ozbrojenou cestou. Statisíce zdravých chlapců s nezlomnou vírou, vojenským výcvikem a často i vojenskou zkušeností. Prý nejtěžší je zabít prvního člověka, pak je to snazší. Jaké zdroje může nabídnout Evropa?  Co pomůže F -35 v pouličním boji? Co zmůže Abrams, nebo Leopard v uličkách na Malé straně? Malé skupiny, vybavené ručními protitankovými zbraněmi, z úkrytu zničí drahou techniku. Co pomůže stealth technologie proti střele, kterou nese jeden pěšák, a aby uviděl drahou stíhačku, nebude potřebovat jiný drahý radiolokátor. Prostě on a síť dalších vzdušných pozorovatelů uvidí F-35 vlastníma očima. Voják bude skryt v budově. Pilot stíhačky ho nezaregistruje, zato voják bude mít informaci od jiných vizuálních hlídek a bude připraven k výstřelu. Efektivnost takovéhoto střetu? Bude to boj deseti tisíců dolarů s miliardami. Skvělý poměr, ne však pro ekonomiku ČR.

Zpět z historie k budoucím válkám. Rusko - Ukrajinská válka potvrzuje dosavadní vývoj zbraní, přežít úder a zničit protivníka. Proti meči se postavil štít. Proti dělové kouli vystřelené z válečné fregaty byl postaven lodní pancíř. Konstruktéři děl byli nuceni zvednout ráži, dostřel a průraznost. Nový, silnější kanon, vyžadoval odolnější pancíř. Síla pancíře a velikost ráže děl se vzájemně podmiňovaly, zprostředkovávaly a reprodukovaly. Velikost bitevních lodí zákonitě rostla do enormních rozměrů, až se zastavila u velikosti křižníků typu Bismarck, Yamato,  USS Missouri. Pancíř od 200 do 600 mm, ráže kanonů až 460 mm. Dále se už pancíř ani ráže děl nezvyšovaly. Vývoj, to je vzájemné podmiňování, zprostředkovávání a reprodukce se zastavil.  Musela nutně přijít nová kvalita. Bitevní křižníky nahradily letadlové lodě. Dnes pro zničení letadlové lodě postačí dvě hypersonické protilodní střely.

Dnes v roce 2023 se opět vyvinula zákopová válka. Obě strany vedoucí bojové akce na východě Ukrajiny přišly o značné zdroje, jak v živé síle, tak v technice. V první fázi tanky a BVP likvidovaly protitankové prostředky a letadla sestřelovala z oblohy protivzdušná obrana. V druhé fázi je likvidují bezpilotní sebevražedné střely. Jakákoli snaha o postup vpřed s cílem udělat obchvat je tvrdě potrestána protivníkem. Říkají tomu opotřebovací válka. Zvítězí ten, který bude mít větší odhodlání, výdrž a zejména kapacitu výroby zbraní i munice. Přesto je vysoká pravděpodobnost, že budoucí válka získá na dynamice a obnoví manévr.

Když už jsme u navedení projektilu na cíl, ukažme si vývoj míření, lépe řečeno zacílení. Původně určoval směr střely střelec z pušky nebo děla mířidly umístěnými na samotné zbrani. Postupně byl tento přístup negován a zacílení střely bylo přenášeno do těl střely. Infračervené navádění, vedení naváděného signálu po drátě, který se odvíjí ze střely, vlastní vyhledávací radiolokátor, identifikace cíle majákem, označení ozářením laserovým paprskem.

Dnešní bezpilotní prostředky a umělá inteligence jsou ve stadiu, jako byl tank MARK I. na bojišti první světové války. Těžké, špatně se pohybující monstrum, které ani nebylo potřebné ničit, protože se porouchalo samo od sebe. Přesto se od poloviny minulého století staly tanky králem bojiště. Jak velký potenciál vývoje k dokonalosti má dnešní toulavá munice? Válka na Donbase něco napovídá, tak jako napovídala i bitva u Hradce Králové. Avšak naše ministerstvo války buduje armádu pro rok 2035 na základě válek z konce XX. století. Dnes Leopard II A8, F-35 vypadají úchvatně moderně. Může se však stát, že v roce 2035 nebudou tyto zbraně účinné a použitelné. Zkrátka obranyschopnost nebude zajištěna, ale dluhy zůstanou.