Jiří Paroubek: Nová studená válka v Evropě?

KOMENTÁŘ

Každý válečný konflikt je, alespoň pro mě, svou podstatou nepřijatelný.

26. února 2022 - 07:32
Znamená utrpení lidí, a to nejen vojáků, ale zejména civilistů. Je jedno, jestli tento konflikt je na Ukrajině nebo byl v Kosovu, v Jugoslávii, v Iráku, v Sýrii, v Libyi anebo v Afghánistánu.

Prostě politika a diplomacie v určitém okamžiku selhaly a věci se daly do pohybu válečnou cestou. Nechci se příliš zabývat tím, jestli je prezident Putin šílenec a jeho spolupracovníci partou pretoriánů, která jen přisazuje a stupňuje problémy, jež on vytváří. Alespoň takový obraz se objevil v posledních dvou dnech v českých mainstreamových médiích. V tuhle chvíli nemá ani smysl dělat hlubší rozbory nastalé situace, hledat příčiny, ani hledat cesty ze současné krize. Tolik informací o situaci nemám.

Jednalo se celou řadu týdnů o možném kompromisu mezi Ruskem a Západem a věci se vůbec neposunovaly. Nikdo neměl zájem udělat kompromisní řešení, nabídnout druhé straně kompromisní, rozumné východisko.

Dnes se zdá být jisté, že Rusko vojensky ovládne ruskojazyčné regiony Luhansk a Doněck na východě Ukrajiny. A možná bude v pokušení jít dál. Možná po řeku Dněpr a možná až na samotné hranice Ukrajiny.

Chci se spíše zaměřit na ekonomické aspekty současné situace. V předchozích týdnech při komentářích různých "kremlologů" typu Dvořáka, oblíbeného to spíkra ČT, a podobných lidí, mi vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Rusko prý je ekonomicky rozvrácené, vratké, jen do něj fouknout a zhroutí se jako domeček z karet. Teď už se tu a tam objevuje i v českém mainstreamovém tisku informace o tom, že devizové rezervy Ruska jsou přes 600 mld. dolarů a díky růstu cen plynu, ropy, ale také pšenice, jíž Rusko vyváží každoročně 25 – 30 milionů tun, se tyto devizové rezervy Ruska dále zvyšují. Státní dluh Ruska je na úrovni 18% HDP. Jinak řečeno, pokud by Rusko ze svých rezerv a z  dalších rezerv uložených v Ruské národní bance, zaplatilo své zahraniční závazky, ještě stále by mu obrovské sumy devizových rezerv zůstávaly... Toť fakta.

Ruská armáda, jak se zdá, se v konfliktech, jichž se zúčastnila v posledních letech (Sýrie a předtím na Kavkaze) mnohému naučila. Je to akceschopná armáda, kterou nelze v žádném případě podceňovat, ale která je pochopitelně násobně slabší, nežli jsou ve svém souhrnu armády zemí NATO.

Úvahy některých evropských politiků, trapným kašparem v tomto směru je u nás zejména senátor Fischer, že je možné Rusko odstřihnout od zúčtovacího systému SWIFT, jsou naprosto šílené.


To je jako kdybych ve svém obchodě řekl, že vyřazuju z provozu svou pokladnu a končím s platbami. Nutně bych také musel skončit s prodejem zboží. A tak by utnutí SWIFTu znamenalo uzavření kohoutků plynu z Ruska do Evropy....To chceme? Chceme násobně vyšší ceny energií, tepla, chleba, pečiva, prostě skoro všeho.

Kromě toho by vyřazení Ruska ze systému SWIFT znamenalo okamžitý pokles hodnoty evropské měny euro k dolaru. Prostě, v politice a ekonomice neexistují jednoduchá řešení. Velká část sankcí poškodí spíše jejich iniciátory. Tedy nás.

Rusko je na sankce zvyklé. A tak pokud budou sankcionováni jeho poslanci Státní dumy, Putina to jistě nezarmoutí, spíše naopak.

Teď jde o to, aby konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou netrval dlouho. Aby byl ukončen nejlépe během několika dní. A obě strany zasedly např. za pomoci Maďarska či Německa anebo Běloruska k jednacímu stolu. Ta cena, kterou Putin bude za jednání chtít, tedy pokud bude vojensky úspěšný a vše tomu zatím nasvědčuje, bude finlandizace Ukrajiny. Tedy, politický systém státu na Ukrajině může být podobně jako ve Finsku po roce 1945 do roku 1989, zcela demokratický, ale země by nevstupovala do žádného vojenského bloku.


Ještě jeden faktor, který mění nynější konflikt celkový poměr sil ve světě bych rád uvedl. Zdá se, podle posledních vyjádření reprezentantů Číny i v Radě bezpečnosti OSN, že Rusko má jasného spojence v Číně. Západu se tedy povedlo svou neobratnou a arogantní politikou zahnat tyto dvě obří země s nesmírným lidským, nerostným a průmyslovým potenciálem, k úzké spolupráci, která nejspíš vyústí v dlouhodobější politické a ekonomické spojenectví. My v západní a střední Evropě jsme se vždy utěšovali tím, že Rusové budou vděční za naše technologie, a když budou zlobit, tak jim prostě naše vyspělé technologie za trest nedáme. Dnes ale tyto vyspělé technologie mohou Rusové dostávat od Číny, kam mohou také postupně odklánět také své ropovody a plynovody.

Bez zajímavosti není ani výstavba plynovodu z Ruska do Indie. Indie je podobný průmyslový bumbrlíček jako Čína a podobně jako Čína má vlastně neomezenou spotřebu surovin typu plynu, ropy, ale třeba také průmyslových kovů pro své hospodářství. Prostě svět se vyvíjí trochu jiným směrem, nežli bychom si my na Západě přáli a než jak k tomu docházelo v 19. a 20. století.

Z tohoto konfliktu je zřejmé, že se ještě dále rychle zvýší ceny energetických surovin a následně také elektřiny a tepla. A jsme u aspektu, který jsem naznačil výše.

Ruský státní rozpočet a státní finance Ruska jsou v nejlepší situaci, v jaké kdy ve svých dlouhých dějinách byly. To se, bohužel, nedá říci o velké části zemí Západu, jejichž ekonomické problémy se ještě dále prohloubily v důsledku pandemie a také energetické krize, která Evropu zasáhla přímo na plexus solaris. Ale ty příští údery mohou být mnohem a mnohem tvrdší jak pro evropské obyvatelstvo, včetně českých občanů, tak pro evropský průmysl, který se stane hůře  konkurenceschopný se svými výrobky na světových trzích.

Jiří Paroubek


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?