Odpověď je jednoduchá: nikoliv. Zeman totiž svůj slib nedodržel.
Designovaný guvernér Rusnok, který již v listopadu 2013 řekl, že rozumí důvodům, které vedly ČNB k intervencím. Od té doby také několikrát zopakoval, že k ukončení intervenčního režimu se hned tak nechystá, že termín ukončení bude diktován inflačním výhledem, ne názorem prezidenta, a že ani po ukončení režimu nebude koruně dovoleno excesivně posílit.
O měnově-politických postojích a názorech dalších dvou nových členů, kteří se funkce ujmou v červenci, moc nevíme. Ovšem i když V.Benda v listopadu 2013 vyjádřil názor, že si není jistý efektivností intervencí a i když T.Nidetzký jako veterán penzijních fondů nebude asi nadšenec negativních sazeb, nepředpokládám, že by se jako kolegové z ING blízcí J.Rusnokovi, který je nejspíš do BR ČNB vybral, od Rusnokovy linie výrazněji odchylovali.
Posledním z nových členů, který zkraje příštího roku nahradí končícího Pavla Řežábka, je Oldřich Dědek, který v BR ČNB již v letech 1999-2005 působil. Jeho názor na intervence je velice blízký mému: teoreticky je proti hrozící deflaci namístě bojovat i oslabením měny, česká realita konce roku 2013 však vzhledem k tomu, že nedocházelo k odkladu spotřebitelských nákupů a k dalším projevům deflační spirály, takový krok nevyžadovala. I navzdory takovému názoru však od profesora měnové politiky nelze čekat, že by se kvůli tomu dožadoval předčasného odchodu ČNB z trhu, což by způsobilo mnohem větší škody než pokračování v režimu až do spořádaného konce. Intervence tak s námi minimálně do poloviny roku 2017 zůstanou.
Jedinou změnou v měnové politice v důsledku květnových personálních změn tak bude menší animozita vůči negativním sazbám. Zatímco stávající guvernér M.Singer k tomuto nástroji chová téměř bytostní nelibost, J.Rusnok, ač také žádný fanoušek, je pragmatičtější a uznává, že se i tento nástroj může hodit. Z toho samozřejmě nedovozuji, že k jejich nasazení jistě dojde – nicméně pravděpodobnost, že se tak stane, od července vzroste.