V průběhu projednávání této novely odsouhlasil Výbor pro životní prostředí několik pozměňovacích návrhů. Podstatná část těchto návrhů je zcela evidentně potřebná a prospěšná pro lepší nakládání s odpady v ČR. Povinné třídění nejen papíru, plastů a skla, ale také kovů v obcích je krok správným směrem. Zavedení třídění biologicky rozložitelných odpadů významně sníží množství odpadů, které dnes ukládáme na skládky.
Regulace tzv. technického zabezpečení skládek, tedy množství odpadů, které je na skládky ukládáno bezplatně, je nezbytné k zamezení podvodů, ke kterým v současné době evidentně dochází, kdy poplatky za uložení i nebezpečných odpadů neplynou do Státního fondu životního prostředí, ale do soukromých kapes. A konečně zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024 je také jednoznačně užitečným krokem směrem k lepšímu nakládání s odpady v naší zemi.
Zcela chápu, že se vidina omezení množství odpadů ukládaných na skládky nelíbí majitelům skládek a obcím, na jejichž území skládky leží, a pro které je příjem z těchto skládek do obecní pokladny důležitý. Pro společnost jako celek je však snižování množství odpadů ukládaných na skládky krok velmi významný.
Současně je nutné konstatovat, že stanovení konkrétního termínu, kdy k radikálnímu omezení skládkování dojde, je významným signálem pro obce a města, které by měly dostat co nejvíce času připravit se na tuto změnu. Ze strany státu je takový krok nejenom správný, ale také maximálně seriózní.
Paragrafy usnesení Výboru pro životní prostředí jednoznačně směřují k tomu, aby se v prvé řadě recyklovalo, ale i když se zrecykluje maximum, stále nám zbude odpad, který je využitelný a není nutné ho uložit na skládku. V kontextu uvedených skutečností je zarážející, že se opakovaně setkáváme s aktivním lobováním představitelů Hnutí Duha, které nepokrytě směřuje k podpoře skládkování.
V současné době přesvědčují „neziskoví lobbisté“ Kotecký a Kropáček poslance napravo i nalevo. Jejich návrhy přitom vždy usilují o jediné. Zcela zamezit energetickému využití odpadů v ČR a v důsledku toho poslat co nejvíc odpadů na skládky. Jestliže evropská směrnice i česká odpadová legislativa stanovuje jasnou hierarchii nakládání s odpady, jejíž součástí je mimo jiné také energetické využití odpadů, pak se musíme ptát, co motivuje „neziskové lobbisty“ tuto zákonem danou hierarchii účelově přehlížet.
Odpověď možná nejlépe nalezneme v první větě tohoto článku. Nakládání s odpady a skládkování je prostě v ČR velký byznys, a to bez ohledu na tzv. neziskovost některých lobbistických osob a organizací.