Když tvrdíme, že naše kultura má křesťansko židovské kořeny, přiznáváme, že v těch prvotních kořenech je i otrokářství, patriarchální nadřazenost mužů a podřadné postavení žen.
2. května 2022 - 10:42
Emancipace žen do jejich současné rovnoprávnosti probíhala po několik generací. Je zásluhou Československé republiky a T.G.Masaryka, že k prvním jejich počinům patřilo ústavní zakotvení rovnoprávnosti žen a společenské a morální prosazování tohoto principu. Prosazování rovnoprávnosti žen ve všech oblastech života společnosti probíhalo postupně, a ne vždy bylo muži přijímáno s porozuměním a souhlasem. Někdy dokonce probíhalo tempem dva kroky dopředu, jeden krok vzad. Nyní se vytvořila situace, v níž hrozí regrese k negativnímu hodnocení žen a jejich postavení ve společnosti.
Již delší dobu jsme mohli ve veřejném prostoru a v politice vnímat ženy, které svým chováním, názory, postoji a tím, co říkaly, vzbuzovaly v nejlepším případě rozpaky. V poslední době se však situace vyostřila a spousta lidí je z působení žen ve vysokých funkcích zděšená a zhnusená. Tato část populace může být v pokušení dospět k závěru, že ženy do politiky a veřejného působení nepatří. Kdyby však v důsledku působení těchto žen společnost dospěla k takovému závěru, byla by to v rozporu se sociální evolucí a velká škoda pro společnost. Není bez zajímavosti povšimnout si procesů uplatňování inovací v realitě, a v první řadě ve společenské realitě.
Stoupenci působení žen v politice často argumentují větší empatií žen, sociálním cítěním a jejich orientací na sociální otázky. V podstatě to je pravda, která se také potvrdila ve výzkumu, který jsem realizoval pro sociálně demokratické ženy. Promítnutí podstaty do reality je však složitější a ne lineární. Když si vybavíme nejznámější ženy a jejich politické působení, často je empatie a sociální cítění zasunuto do pozadí. Golda Meirová v Izraeli a Margaret Thatcherová ve Velké Británii se proslavily zcela jinými osobnostními charakteristikami. Podobně jako konkrétní teplota a vlhkost nastartují vyklíčení zcela určitých semen, tak také společenská situace vyvolává poptávku po určitých politicích či ženách v politice. Za politickým úspěchem uvedených političek není tedy jejich empatičnost, ale tehdejší situací vyžadovaná tvrdost, rozhodnost a nekompromisnost.
V přírodě, a protože člověk je také součást přírody, tak také u člověka, lze vysledovat přirozené (Gaussovo) rozložení, které je nejznámější z rozložení inteligence. Hodnoty znaku, charakteristiky (IQ) mají rozložení v podobě zvonu. Nejnižší hodnoty mají velmi nízké četnosti (procenta) a se zvyšující hodnotou znaku stoupá četnost až k vrcholu – mediánu (nejvyšší četnost) a pak opět s narůstající hodnotou znaku četnosti klesají. Hodnoty v rámci jedné či dvou směrodatných odchylek od mediánu jsou považovány za normalitu, mimo tento rámec mohou být z jedné strany považovány za pozitivní, z druhé strany za negativní deviaci.
Při nastartování nového procesu v realitě, objevení se nového jevu, se jedná o důsledek souhry řady podmínek a příčinných jevů a ve startovací pozici se jedná o extrémní situaci. Pokud jde o jevy a procesy související se společností a s člověkem tento start je spojen s člověkem mimo pásmo normality, standardu, ale hodnotou jednoho nebo více znaků se nacházející v pásmu deviace, a to jak pozitivní, tak negativní. Např. hlavní viditelný tvůrce nacizmu A.Hitler se evidentně nenacházel celou řadou osobnostních a sociálních znaků v pásmu normality. Také při startování procesu feminizace politiky nelze očekávat jako průkopnice ženy z pásma normality, ale ženy, které se některými znaky pohybují v pásmu deviace. Těmito znaky mohou být: bezdětnost, citová a sexuální frustrace, komplex méněcennosti i sebepřeceňování, extrémní ctižádostivost, touha po slavě, deprivace, psychopatie, sociopatie, osamocenost, extrémně nízká nebo extrémně vysoká inteligence, neschopnost seberealizace v zaměstnání a ve vztazích, zájem o snadno získané peníze, kariérizmus, sebestřednost, nízká či vysoká sociabilita. Tyto znaky jsou komplementární a kompatibilní s požadavky systému.
Proč se v poslední době v západní civilizaci náhle objevují v nevyšších funkcích osoby bez odpovídající předchozí profesní a životní dráhy; narkomani, herci, osoby, opakovaně prokazující morální selhávání. Systém tak, ať již svými automatizmy nebo vědomě prostřednictvím určitých subjektů, vytváří poptávku po ženách uvedených kvalit, z nichž za vydatné pomoci médií konstruuje političky.
Při četbě textů na internetu mne zaujala poslankyně vysokou úrovní textů a korektností vyjadřování. Vzdělaná, inteligentní a evidentně charakterní lékařka – poslankyně (J.Chalánková) k mému překvapení byla členkou TOP 09. Nedovedl jsem pochopit ženu takových kvalit v TOP 09. Zanedlouho již členkou strany nebyla. Podobně jsem si všiml kvalitních článků poslankyně, jejíž jméno jsem si postupně i zapamatoval (Majerová Zahradníková). Pro mne nepochopitelně byla členkou ODS. Opět zanedlouho již členkou nebyla. Pro systém jsou inteligentní, vzdělané a morální ženy nekompatibilní, a tak je vyvrhne jako nestravitelný, cizorodý předmět.
V kontinuálních proměnách českých žen se někdy objeví kvalitativní skok. V mém výzkumu hodnotových orientací české populace, prováděném opakovaně a tvořících časovou řadu se v roce 2000 objevily překvapivé výsledky. Z hodnot doposud převážně mužských se náhle staly hodnoty ženské, to znamená, že pro ženy mají větší význam než pro muže. Jedná se o vzdělání, poznávání a pravdu. V české společnosti se v ženách utváří kvalitativně nový společenský potenciál, který však nelze nalézt u žen, které jsou součástí systému. Systém vyžaduje pro své potřeby jinou kvalitu žen.
Ženy, vyjadřující nový společenský potenciál se však již ve veřejném společenském prostoru nacházejí a pochopitelně a zákonitě jsou s ním však v rozporu až konfliktu. Nositelky nového potenciálu jsou pro mě např. A.Vitásková, L.Procházková, S.Peková, Z.Majerová-Zahradníková, J.Bobošíková, J.Chalánková, J.Jochová, M.Kociánová, H.Lipovská. Pochopitelně, že i tyto ženy se celou řadou znaků nacházejí mimo pásmo normality. Jedná se jednak o jiné znaky než u systémových političek a pokud jde o stejné znaky, jedná se opačnou odchylku od normality, např. u inteligence předpokládám u nich nadprůměrnou inteligenci na rozdíl od systémových političek. Především se však projevují vysokou (v pásmu pozitivní deviace) morální integritou.
Předpokládám, že pokud dojde k tak toužebně očekávané společenské změně, tak v ní budou hrát výraznou roli ženy.
Nesuďme ženy podle těch, které jsou kompatibilní s naším pokleslým systémem. Naopak tyto ženy jsou indikátorem úrovně tohoto politického systému. Při vyšší kvalitě politického sytému by bylo nemyslitelné, aby zaujímali pozice, které zaujímají.
Dosažená úroveň emancipace je v současnosti ohrožována aktivistkami z pásma deviace a frustrovanými extrémistickými feministkami.