Sochař Váňa chce sloup vztyčit na Staroměstském náměstí i přes platný nesouhlas pražského zastupitelstva z roku 2017. Tehdejší usnesení bylo vyvrcholením dlouhodobého úsilí nejen komunistů, ale i mnohých historiků, odborných profesních organizací, spolků a další veřejnosti, zastavit pokusy o znovuobnovení tohoto symbolu habsburské nadvlády, národnostního útlaku a netolerantní rekatolizace země.  

Mariánský sloup byl však po staletí vnímán jako symbol genocidního násilí katolické církve na svobodě vyznání 90 % nekatolického obyvatelstva. Symbol na místě, kde bylo popraveno i 27 českých pánů, symbol, který byl v přímém rozporu s ideály vznikajícího státu. A jeho stržení v bouřlivém roce 1918 je také součástí naší historie. Případný novodobý sloup - pomník Habsburkům nemůže být nikdy symbolem usmíření, ale vždy jen symbolem hanby a likvidace suverenity a svobod národa.

Nevěřím na náhody. Je více než symbolické a varující, že sílící snahy o obnovení sloupu přicházejí v době, kdy jsme si připomínali právě 100 let od vzniku společného a dnes již neexistujícího státu Čechů a Slováků. V době, kdy naše vazalská zahraniční politika je na hony vzdálená od sebevědomé, nezávislé a suverénní země a zase bojujeme za cizí zájmy.

Kdy se cílevědomě a systematicky zaměňují vítězové a poražení, příčiny a následky, osvobození a okupace, kdy se dehonestuje Koněv a role Rudé armády při osvobozování naší země od fašismu. Dnes se prostě nehodí, že to byl zejména socialistický stát, který měl sílu porazit Hitlera, a ne ti, co nás zradili v Mnichově a zradí nás kdykoliv znovu, když to bude v jejich zájmu. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost…