Pár „drzounů“ sice  tuto „kavčíhorskou“ frašku zkritizovalo, ale ČT si pojede dalších šest let ve starých kolejích. Zcela v duchu pořekadla „psi štěkají, karavana táhne dál“.

Alespoň trochu sebekritický člověk by si při vědomí toho, že fungování ČT v této podobě a s mnohamiliardovým rozpočtem z koncesionářských poplatků je do budoucna neudržitelné, mnul ruce, že obhájil „teplé“ místečko „vypolštářované“ astronomicky vysokými odměnami a držel pusu.

Ne tak Petr Dvořák. Počátkem května 2017 totiž Hospodářské noviny zveřejnily rozhovor se staronovým generálním ředitelem ČT, publikovaly ho i Parlamentní listy. V tomto rozhovoru zazněla z úst Dvořáka taková domýšlivost a arogance, že nebude na škodu si některé jeho „myšlenky“ připomenout. A to přesto, že od zmíněného rozhovoru uplynulo již více než 14 dní.

Dvořák si např. myslí, že role České televize je nezastupitelná. „Ve chvíli, kdy se cokoli významného děje, to vnímáme na konzumaci ČT24. Například když někde dojde k teroristickému útoku, křivka diváckého zájmu jde prudce nahoru,“ říká.

Pan ředitel tedy posuzuje sledovanost podle toho, kolik lidí se dívá na to, když někde teče krev. Podle jedné z  nejhorších lidských vlastností. Zcela podle Grossmannova „Vyprávěj Slávku! Člověk si oddychne, když slyší o neštěstí“.

Kritiku  výběru hostů zpravodajského kanálu Dvořák odmítl. ČT prý nechce posuzovat, jaký má kdo názor, a hlídat vyváženost. „Pro nás musí být  důležité, aby názor byl relevantní. Důležité je, jestli daný člověk problematiku, k níž se vyjadřuje, sleduje dlouho, vyzná se v ní a zda to není jen někdo, kdo si zrovna něco přečetl na sociálních sítích,“ řekl ředitel.


Pokles důvěry v ČT prý   souvisí s poklesem důvěry ve všechny veřejné instituce. Podle Dvořáka je to jen chvilkový trend, a pak zase budou všichni veřejnoprávní televizi věřit a považovat ji za etalon zpravodajství.

„Dostali jsem se do situace, kdy každý může publikovat, co chce. Přestalo platit, že nejvyšší váhu mají fakta. Je tu obrovská smršť polopravd, dezinformací, alternativních faktů, které přicházejí z různých webů, ze sociálních sítí,“ říká Dvořák.

Na tomto trendu se prý však veřejnoprávní televize podílet nechce.

Stejně tak se odmítá stresovat tím, že s veřejnoprávním vysílatelem odmítá hovořit prezident republiky Miloš Zeman. „Není to problém České televize, nýbrž problém Miloše Zemana,“ vzkazuje ředitel Dvořák.

Prezident republiky má prý na veřejnoprávní obrazovku dveře otevřené, pokud prokáže, že je k danému tématu relevantním diskutérem.

Každý, kdo sleduje dění u nás i ve světě a „nevystačí“ si jen s jedním zdrojem informací –  s Českou televizí – si poměrně snadno udělá obrázek o pravdivosti  slov Petra Dvořáka.

Ale hlavně, abychom měli klid na práci, soudruhu generální řediteli.