Jana Maříková: Nesystémový návrh – aneb co má žebrota co studovat….

KOMENTÁŘ

Opakovaně se setkáváme se zamítací mašinérií vládních poslanců a poslanců spřátelených stran. Většinou se zdůvodněním, že navrhovaný zákon či novela jsou nesystémové.

29. dubna 2014 - 07:00

Referendum, omezení „pravomocí“exekutorů, majetková přiznání. Dobrá, zřejmě mají v počítačích nějaký úžasný systém, který zmíněné zlořády vymýtí, ale který přijde asi tak brzy jako blaničtí rytíři.

Poslední nesystémový úlet skupiny komunistických poslanců - návrh poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), konkrétně na zvýšení sociálního stipendia ze současné částky 1620 Kč na 2100 Kč – byl v příslušných výborech sněmovny – tedy školském a sociálním – po zásluze poslán tam, kam podobné nesystémové nesmysly patří…

Marné bylo poukazování předkladatelů, že zatímco v r. 2004 studium jednoho dítěte na veřejné VŠ vyšlo asi na 3,5 tis. Kč měsíčně, dnes je to v průměru 9000 Kč. Stejně marná byla i připomínka Miroslava Grebeníčka, že podle údajů samotného ministerstva školství ještě v r. 2010 bylo na sociální stipendia studentů veřejných vysokých škol rozpočtováno 86 mil. a studentů soukromých vysokých škol přes 4 mil., celkem tedy 90 mil. Kč, a od té doby došlo k prudkému snížení výplaty těchto stipendií z 90 na pouhých 50,5 mil. Kč v roce 2013.

Rovněž se naivně dotazovali, cože je nesystémového na valorizaci. Návrh zákona překvapivě ve výborech podpořili poslanci TOP 09, ale pro zamítnutí hlasovali poslanci za ČSSD, spolu s ANO a KDU-ČSL , zřejmě si vědomi toho, že nějaké stipendium nesmí narušit systém, který až vyjde na světlo boží, tak nám všem vytře zrak. Zatím nám zrak vytírají spíše poslanci za stranu, která má slovo sociální v názvu, to ale neznamená, že ji sociální záležitosti nějak zajímají. Zvláště před eurovolbami je to taktika, s odpuštěním, tak pitomá, že ani deset profesorů kalibru páně Kellerova to nezachrání.

Návrh zákona přitom prošel do druhého čtení s tím, že ho podpořil i ministr školství Marcel Chládek, který by prý potřebné peníze v rozpočtu našel. Co se asi stane při druhém čtení na nadcházející schůzi, která začíná 29. dubna? Prohlédne nesystémovost návrhu i ministr, který se zřejmě nejdříve přehlédl a myslel si, že to může být dobrý nápad? Zvítězí vládní rozpočtová zodpovědnost nad možností, že by studenti mohli od nastávajícího roku dostat o necelých pět stovek více?

Podle propočtu Františka Váchy (TOP 09) bude zvýšený nárok na státní rozpočet asi 16 milionů. »Výsledkem zákona by byla podpora těch, kteří to potřebují a kteří si to skutečně zaslouží, což prokázali tím, že se i přes nepřízeň osudu, finanční tíseň rodičů, rozhodli vzít osud do svých rukou, zvýšit si kvalifikaci náročným studiem na vysoké škole a přispět tak svým talentem k rozvoji naší společnosti,« zdůraznil.

Poslanci ČSSD se tedy ztotožňují spíše se slovy Jiřího Zlatušky, předsedy školského výboru, podle kterého sociální stipendium nezapadá do vysokoškolského zákona, tuto věc má řešit zákon o sociální podpoře. Tvrdí, že vysoké školy už nyní mají tak vysoké stipendijní fondy, že z nich zvládnou i sociální stipendia. A mimo oficiální záznam prý od něho zaznělo, že tento zákon by zvýšil oblibu KSČM, s čímž prý on zásadně nemůže souhlasit. Že by tedy ještě důležitější než rozpočtová zodpovědnost bylo to, KDO zákon předkládá?

Jasnější vzkaz oněm mladým a vzdělaným voličům, které chtějí v eurokampani podle slov svého předsedy Bohuslava Sobotky získat, už poslanci ČSSD zaslat nemůžou. To by v tom byl čert, abychom dávali peníze potřebným, kteří jsou zřejmě zcela nesystémoví, na rozdíl od těch, kteří ze státního rozpočtu dobývají rentu zcela systémově.

Jana Maříková


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?