V roce 2013 se plně projevily úspory na straně výdajů, které tvořily drtivou většinu rozpočtové konsolidace. Na bilanci tak pozitivně působilo například snížení a následné zmražení platů úředníků i politiků. Dařilo se i brzdit dříve neudržitelný nárůst sociálních dávek. Z čísel je také patrné, že se prokázala účinnost opatření proti daňovým únikům v oblasti DPH, které jsem v posledních letech prosadil. Údaje o inkasu daňových příjmů navíc dosvědčují, že úpravy DPH přinesly očekávané prostředky, které snížily deficit nejen státního rozpočtu, ale také saldo důchodového pojištění, ačkoli kritici předpovídali opak.
Některé aspekty snížení deficitu však dobrou zprávu neznamenají. Zástupci Rusnokovi vlády nás kritizovali, že dusíme ekonomiku a snižujeme prorůstové výdaje. Co však udělali s investičními výdaji naplánovanými předchozí vládou? Rusnok a jeho ministři je nebyli schopni utratit v rozsahu více než 10 miliard korun. To znamená, že prokázali významnou míru neschopnosti. Samozřejmě, některé zakázky mohly být napadeny u Úřadu pro hospodářskou soutěž, ale pak každá vláda má být dostatečně flexibilní, aby použila plánované prostředky na jiné připravené investice.
Kromě toho je potřeba připomenout, že i přes výdajové úspory vláda s účastí TOP 09 výrazně posílila prorůstové výdaje na vědu, výzkum a vývoj (z cca 25 mld. Kč na necelých 40 mld. Kč). Stejně tak výdaje na vzdělání či podporu exportu. Naopak, schválený rozpočet na rok 2014 výdaje na vědu a výzkum snižuje. Naše pozměňovací návrhy se v této oblasti nedočkaly kladného přijetí. To jediné, co v něm opravdu výrazně bobtná, jsou provozní výdaje, dotace agropotravinářskému komplexu, tedy dotace bilanci skupiny Agrofertu. Výdaje pro konkurenceschopnost České republiky však budou nižší.
Trend námi nastolené rozpočtové stabilizace a postupného snižování deficitu (celkově o více než polovinu) byl nesmyslně otočen návrhem rozpočtu na rok 2014, který schválili poslanci rodící se koaliční vlády. Prosadili zbytečně vysoký deficit, o třicet miliard korun vyšší než v roce minulém, který nezaručí splnění 3% kritéria k poměru HDP.
Prosadili také zbytečně vysoké výdaje, navzdory řečem o úsporách, a to asi o 24 miliard korun vyšší, než plánovala předchozí vláda. Vyšší hospodářský růst, pokud opravdu nastane, by měl být využit na snížení deficitu. Z opozičních lavic proto učiníme vše, aby vláda všechny schválené peníze zbytečně neutratila. Předložený ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti představuje pouze první krok.
Miroslav Kalousek