Vadí-li i samotné prosazování, pak je optimem neprosazování. A zde má vláda ještě určité rezervy. Zdá se, že společnost opět dospěla do svého optima, kdy už není co zdokonalovat a vláda si je toho vědoma a podle toho nekoná. Zajímavé je, že po takových radostných obdobích obvykle následovaly revoluce či převraty. Příkladem takového stavu, kdy vláda prosazovala pomalá, neoblíbená a lehko uskutečnitelná řešení byla vrcholící normalizace. Dosažení ideálu je patrné například z názvu zásadního projektu: "Soubor opatření ke zdokonalení plánovitého řízení". Strategií byly drobné krůčky k pomalému řešení již skoro neexistujících problémů. I nyní jsme zřejmě došli na konec cesty, už téměř není co zdokonalovat, cíle bylo dosaženo. Ale zdá se, že lid (populus) si toho i přes intenzivní práci médií není vědom.
("...Pak jsou tady lidé někteří, kteří vědí, ale nevěří, věří jen, že jim to projde, na ty ale brzo dojde!" J.R. Pick, 1968)
Ale nezakrývejme si, že jsou mezi námi škarohlídi, kteří poukazují na problémy, které jsou pro vládu neexistující, protože je nevidí. Loajální občan je také nemá vidět. Neloajální občan je vidí a chce je řešit rychle a líbivě, tedy ke spokojenosti většiny občanů. A zde se skrývá ono nebezpečí, protože moudrých a loajálních občanů začíná být nějak málo. To dokonce přiznal i Českou televizí pozvaný a proto jistě loajální a moudrý politolog Daniel Kroupa (zde od 37. minuty). Řekl, že projev na Albertově byl určený příznivcům prezidenta Zemana. Řekl to káravě, takže je to špatně. Ještě vloni postupoval Miloš Zeman podle vědce-politologa správně, protože vystoupil sice na stejném místě, ale tam se tehdy shromáždili jeho nepříznivci, kteří na něj házeli vejce. Od té doby dělá prezident podle vědce jednu chybu za druhou, jezdí o republice a řeční tam, kde se shromažďují jeho příznivci. Naproti tomu nositel správných, tedy nepopulárních názorů Jiří Dienstbier činí dobře, mluví z obrazovky ke svým nepříznivcům.
Daniel Kroupa si myslí, že prezident by měl mluvit tak, aby se to líbilo nejen těm, kteří s nim souhlasí, ale i těm, kteří s nim nesouhlasí. Náročný úkol. Vyžaduje vědeckou erudici. Daniel Kroupa byl úspěšný politik, dokázal proti sobě sjednotit tolik občanů, že přestal být politikem. Od té doby se opět věnuje vědě. K Zemanovu vystoupení řekl doslova: "Ti, kteří s ním souhlasí, zdá se, že teď mají většinu a ti kteří s ním nesouhlasí jsou v menšině." Protože se ze spolehlivého zdroje - České televize dozvídáme, že Zeman je špatný prezident, je zřejmě úkolem dobrého prezidenta získat na svou stranu menšinu.
Jak nemít předsudky
Prezident Zeman se podle Kroupy snaží být "mluvčí lidí, kteří mají předsudky". "Předsudek" je krásné slovo. Britský psychiatr Dr. Dalrymple se ptal vzdělané ženy každodenně týrané manželem kriminálním recidivistou, proč se za něj provdala. Odpověděla, že přece nelze mít proti lidem s kriminální minulostí předsudky. Tak je to správné. Vzdělaní lidé přece nemají mít předsudky. Proto se dnes ze všech stran dozvídáme, že proti muslimským přistěhovalcům nemáme mít předsudky a proto si nemáme všímat toho, co se děje v muslimských čtvrtích západních velkoměst a už vůbec s tím nespojovat páteční události v Paříži (o letadle zříceném na Sinaji už vůbec nemluvme, vždyť to byli převážně Rusové).
Naprosto správný a vědecky ověřený je nepopulismus, tedy vyjadřování názorů, s nimiž občané nesouhlasí. Tak lze dosáhnout nezvolení, jak se to podařilo Danielu Kroupovi. Chová-li se takto správně celá vláda, může to vést k jejímu pádu. Doufejme, že se vláda od správného kursu neodchýlí. Začne nový cyklus na jehož konci bude znovu nepopulární vláda převážně neloajálních občanů.
Ivan David
(novarepublika.cz)