Ano, po Paříži v noci 13. listopadu 2015 je konec.  Je konec všem nadějím na klidný další život, jen počet pokusů o vraždění nevinných lidí přibyde. Současná Evropa, resp. její vedení, není schopna hájit bezpečí svých občanů a pokud nedojde ke změně celé filozofie současné evropské politiky, nepřijde náprava. Jen počet obětí bude přibývat tak, jak se bude rozšiřovat počet útočících šílenců či jejich buněk…..7. ledna 2015 Charlie Hebdo – 12 mrtvých a co se stalo? Všichni se pomodlili či poplakali a EU neudělala vůbec nic. Jen s trapným,  namyšleným a bohorovným nadšením lídrů Německa, Francie a EU otevřela dveře Evropy dokořán a jasně a zřetelně pozvala všechny. Bez rozdílu, bez omezení, bez kontroly, bez vize, co bude dál, bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy Evropy.

Uplynuly 4 měsíce a opět stejná situace. Stejné, nic neřešící bláboly předních evropských politiků o tom, jak se nedáme, nebudeme tolerovat, jak nastává nová doba, ať žije Itálie, srdce Evropy bylo zasaženo… Mj. Brusel je sice nepochybně srdce a líheň evropského džihádismu, to je zcela logické, míra přetvářky, pokrytectví, lhaní a absurdní parodie na multikulturní Evropu zde totiž dosáhla zcela obludného rozměru, nicméně v tisícileté historii Evropy bylo její srdce opravdu někde jinde. A opět stejná impotence bezpečnostních složek, opět máme pachatele, které prý policie dobře znala, nicméně jejich šílenému džihádistickému řádění, zřejmě z přemíry korektnosti, nezabránila. Opět se nevolá po odpovědnosti. Opět se nenazývají věci pravými jmény. Kdy už s tím přestaneme? Kdy už konečně přiznáme, co a kdo je příčinou stávající situace v Evropě. Jedno je jisté – pokud to neuděláme, pokud příčiny nepopíšeme, nemáme žádnou šanci na změnu. Drobná změna přeci jen nastala. Ze samotné CDU, pevné základny a opory destrukční politiky Angely Merkelové zní hlas poslankyně  Langsfeldové : „Buď pochválena Angela Merkelová, předvídavá…Udělala vše pro to, aby v Evropě zakotvil terorismus“. Nevídané, neslýchané. Kdyby to řekl kdokoliv jiný, než poslankyně CDU, byl by to jistě xenofób, nacionalista, nelida, fanatik, extremista, fašista, hlupák.

Merkelová v tom ovšem není sama. Schulz, Junker, Hollande, Timmermans, Avramopulos a další sociálně inženýrská elita EU mlčí, Mogheriniová pláče. Ani u nás nejsou nyní slyšet moudré rady těch lepších, hodnějších, vstřícnějších, vzdělanějších, vyvolenějších pokrytců co dál. Také mlčí a pláčou. Oni za nic nemůžou, oni to přeci myslí dobře a ví dobře, že volání po bezpečné Evropě, o kterou dlouhodobě a definitivně, díky jim, přicházíme, je pouze zástěrka pro xenofoby a morálně ubohé, politicky nekorektní lidi. To se ovšem šeredně mýlí.

Nalejme si konečně čistého vína, chceme-li Evropu zachránit. Ne pro půl milionu bruselských, od reality převážně zcela odtrhnutých, byrokratů, ale pro 500 milionů Evropanů, kteří chtějí přežít, kteří mají zcela přirozený lidský strach, kteří logicky nechápou, proč by měli svoji bezpečnou Evropu měnit za semeniště džihádistů, multikulturních utopistů, proč by měli dramaticky měnit své životy k horšímu jenom proto, že hrstka vyvolených to vidí jinak. Začněme zcela hloupě zničenou Libyí a severní Afrikou, zbytečně destabilizovaným celým Blízkým východem a dalšími příčinami a skončeme centry džihádistů nejen v Bruselu, Paříži či Londýně, ale ve většině metropolí západní Evropy.

Ptejme se, proč tam mají no-go zóny, zástupy vahábistických, salafistických a jiných fanatiků a náborářů, proč před radikalizací se dlouhodobě korektně zavírají oči, proč odpovědí na 15 let brutálních islamistických teroristických útoků od New Yorku přes Paříž po Brusel bylo naprosté, zcela zbytečné, otevření hranic Evropské unie všem. Volejme k odpovědnosti ty, kteří tak činili přesto, že sami zkonstatovali, že „multikulturalismus v Evropě selhal, ale naprosto selhal“. Ptejme se po odpovědnosti těch, kteří vědomě zavírali ústa sdělovacím prostředkům či naopak veřejně lhali, těch, kteří vedli policejní sbory a bezpečnostní složky k vzájemné nedůvěře a nespolupráci, zavírání očí před zjevnou kriminalitou některých skupin obyvatel, kteří uráželi a ponižovali každého, kdo v duchu nejlepších evropských tradic chtěl pouze stejná práva, ale také stejné povinnosti pro všechny.

Přestaňme po každém summitu EU jásat nad tím, co jsme vyřešili, když jsme zjevně nevyřešili nic. Přestaňme ohlupovat lidi nápady, jako jsou kvóty, násilná asimilace a přesídlování proti vůli přesídlovaných, či bludy o tom, že budeme-li za každého vráceného uprchlíka přijímat jednoho nového, že se jejich počet sníží. To přeci nemůže myslet nikdo vážně, stejně jako vízovou liberalizaci s Tureckem, nebude-li vyžadován stejný standard, jak tomu bylo v případě států střední a východní Evropy. Jiný bruselský metr na země V4, před jejich vstupem do EU a Schengenu ve srovnání třeba s Řeckem přinesl obrovské problémy. Zcela jiný, ještě výrazně kratší metr, použitý na Turecko, by znamenal, mimo jakoukoliv pochybnost, definitivní konec Evropy v dnešní podobě. Pokud ho nechceme, pak se ptejme po odpovědnosti a trvejme na dodržování zaběhnutých a osvědčených pravidel hry. A tím je ve vyspělých demokraciích i to, že kdo lhal, podváděl své voliče a mj. z jakýchkoliv důvodů pohrdal jejich bezpečností, nemůže vládnout do nekonečna. A pokud se o to bude pokoušet příliš dlouho, pak dosáhne jediného – dramatického a zničujícího nástupu populismu, nacionalismu a extremismu. Ostatně v minulém století už nám to naši západní sousedé předvedli opakovaně.