Ve čtvrtek jsem se šla podívat na Václavské náměstí, kde jsem očekávala standardní stovku jedinců a husitský chorál. Přišla jsem na náměstí, plné z jedné třetiny, které pozdravil osmdesátiletý režisér Krejčík, který nechyběl ještě u žádné revoluce, vysvětlil davu, že se nesmí bát když ani on se nebojí a to shromáždění posléze odkráčelo demonstrovat před Českou televizi, což byla dokonalá ukázka mediálního světa, v němž žijeme. Heslem organizátorů bylo „Lidé, vyjděte do ulic, nadešel čas“ a „Jdeme do toho“. Heslem davu ale bylo „Nastal čas sežrat svině“.

Za předvídatelně normálních okolností by asi nespokojený dav měl jít demonstrovat před Nečasovu Strakovku, Němcové Parlament nebo třeba Kalouskovo ministerstvo financí. Případně by měl jít tam, kde se zrovna ukrývá ODS. Pro lidi moderní doby se symbolem nositele moci ale stala televize. Lidu tam bylo hodně, několik tisíc. Obdobné to bylo i v jiných městech. Moc nejspíš zapomněla, že většina lidí nežije v Praze, nemá vysokou školu, nenosí kravatu, nevykonává intelektuální činnost, pracuje manuálně a žije z deseti tisíc hrubého. Deset tisíc hrubého vyšlo do ulic. Hrubého doslova.

Možná, že tohle byl zničehonic kus té rozpadlé veřejnosti, o které jsme přednášeli dva dny předtím v Masarykově demokratické akademii. Městský kmen, doteď zvaný „čtvrtá cenová“. České městské kmeny se prozatím věnovaly samy sobě, své kultuře. Kašlaly na partaje a na politiku. Se sluchátky na uších, kterými se izolovaly od „společnosti“, si kmeny doteď vytvářely paralelní světy. Smlouva ACTA ovšem svou arogancí, s jakou vláda smlouvu schválila, vyhnala od počítačů nejen notoricky závislé, ale dotkla se skoro všech. Anonymous ukázali, že ani web vlády neodolá intenzivním dotazům veřejnosti, byť maskované za anonymními IP adresami. Maska Guy Fawkese, který chtěl vyhodit do povětří britský parlament, měla politikům napovědět. Stejně jako tisícovka lidí, kteří se sešli na Malé Straně i v dvacetistupňovém mraze.

Uvidíme, jak to celé v Česku dopadne. Ale onen příslovečný „lid“ už do ulic vyšel. Ne organizován organizacemi, ale organizován sám sebou (alespoň zvnějšku to tak vypadá). A poznal, že to jde. Že umí i zavřít magistrálu bez oficiálního oznámení a povolení ouřadů.

Činy této vlády už lidi zbavily ostychu před násilím. Prozatím verbálním, ale obávám se, že to nepotrvá dlouho. Vláda plošným zvýšením DPH zaútočila na základní potřeby 90% obyvatel ČR. Frustrace a bezvýchodnost chudoby tváří v tvář povýšenecké aroganci plodí agresivitu. Kde není co ztratit, stoupá odvaha. Impotence a politická neschopnost politické opozice dá možná šanci i silám, na které nikdo z nás ke konci pyšný nebude. Memetická idea „sežrat svině“ napovídá mnohé. To není pozvánka na ovárek s křenem.

Minulý týden na Slovensku vyhrál Směr. Těsně před volbami policie brutálně rozehnala protesty lidí. Při pohledu na povolební diskusní pořady jsem si uvědomila, že Slovákům Fica závidím. Ne proto, že by snad byl humanista či (sociální) demokrat, tím bych si zdaleka jista nebyla. Ale protože vypadá i na obrazovce jako chlap. Za všech okolností rozvážný a klidný. Inteligentní. Silný, přímý. Sebejistý a tvrdý. Rozený vůdce. Na české obrazovce jako inteligentní chlap a rozený vůdce nevypadá vůbec nikdo, takoví tu zjevně absentují.

V půlce dubna se do Prahy sjedou zástupci více než 20 pirátských stran z celého světa na celosvětovou konferenci Pirate Parties International. Mezi nimi osobnosti jako pirátská europoslankyně Amelia Andersotter, zakladatel pirátského hnutí Rick Falkvinge a přední podporovatel licencí creative commons, Cory Doctorow, pirátský poslanec v Berlínském zemském parlamentu Fabio Reinhardt a Laurence Vandewalle, specialistka na komunikace frakce Evropského parlamentu Greens-EFA. Pirátské strany vznikaly od roku 2006 po vzoru švédských Pirátů. V současné době jich je ve světě zhruba 60.

BBC čelilo důmyslnému kyber-útoku po kampani íránských orgánů proti BBC Persian, která je v Íránu k dispozici pouze majitelům nelegálních satelitních přijímačů.

Encyklopedie Britannica, ve vlastnictví švýcarského bankovního magnáta Jacqui Safra, oznámila, že po 244 letech už nebude vydávat tištěné edice, pouze elektronické. Všech 32 svazků v roce 2010 bylo posledních. Prezident společnosti Jorge Cauz tvrdí, že papírové encyklopedie jsou už trochu přežitek. Budoucnost vidí v on-line vzdělávacích nástrojích. Webové stránky, které obsahují mimo encyklopedie online i Merriam-Webster slovníky, přilákaly v průběhu roku 2011 více než 450 milionů uživatelů.

Svou činnost končí i holandský deník zdarma De Pers. Poslední papírové číslo vyjde 30. března. Wegener, nájemce licence, ztratil na De Pers v posledních dvou letech 35 mil EUR. Klesá náklad i deníků zdarma Metro International.

LinkedIn počítal, jak v jednotlivých odvětvích vzrůstala nebo klesla mzda a zjistil, že se v letech 2007 – 2011 v americkém novinovém průmyslu zmenšila více než v jakémkoliv jiném odvětví.

Lidé si ve stále větší míře vyhledávají informace elektronicky a na reklamě postavené obchodní modely tištěných i elektronických médií se nezadržitelně hroutí. Tento trend pokračuje už dlouho a do několika let zkrachuje většina tištěných novin v rozvinutém světě. Jejich aktivity nejspíše převezmou mezinárodně působící a ekonomicky silní telekomunikační operátoři, kteří disponují vlastní přenosovou infrastrukturou a u nichž zpravodajské informace či kultura už nebudou „core business“, ale součást „balíčkového“ marketingu. Tito operátoři nejspíš také budou také v nejbližší budoucnosti jedinými možnými životaschopnými kanály pro legální a pro autory placené poskytování nejen tištěných informací, ale i hudby a filmů, což by mohlo vyřešit současnou krizi autorskoprávního modelu a nepřijatelné cenzurní snahy vlád typu ACTA.

Mexický Senát schválil ústavní změny, které mají zajistit, že všechny útoky na novináře budou federálním zločinem. Kolik let za to tak můžou dávat?