Fuj státům a politikům, kteří stále chtějí něco organizovat a regulovat. Běda těm, kteří se snaží řídit ekonomiku, stimulovat a pobízet růst. Jedině škrtat, škrtat výdaje a nic moc nevymýšlet. Zachrání nás decentralizace,deregulace, prostě spásná síla volného trhu.

Klaus opakuje stále to samé – lékem na všechny bolesti je důvěra v samovolnou regulaci, tržní pravidla, která nakonec mají platit zřejmě pro všechny vztahy ve společnosti. Obávám se, že je to právě Klausův hyperliberalismus, který je zdrojem našich obtíží.

Podivné, že si Klaus nevšiml, že má příklad sociálně tržní ekonomiky právě v našem bezprostředním sousedství – v Německu. Německo je příklad sociálně tržní ekonomiky budované od poválečných padesátých let. Základem byla široká dohoda mezi všemi hlavními politickými proudy. Dodnes toho najdeme hodně podobného nejen v programech všech hlavních německých politických stran – SPD, CDU,FDP. Žádný přírodní volný trh, který by sám od sebe zaručoval stabilní rozvoj společnosti, neexistuje. Podmínkou je , aby tržní pravidla fungovala v kontextu sociálním, politickém, právním, enviromentálním. Trh je něco uměle vytvořeného, co může fungovat jen díky této širší souhře v rámci budovy státu.

Je pozoruhodné, že tento sociálně tržní princip se osvědčil jako nejefektivnější při zvládání světové finanční a hospodářské krize. V Evropě je to nejen Německo, ale také skandinávské země. Kdyby měl pravdu V.Klaus a trh sám by byl takovým géniem, tak by se muselo nejlépe ekonomicky dařit těm státní politikou nejméně organizovaným a regulovaným zemím třetího světa.

Nevím, kde se chce učit V.Klaus, já bych se učil spíše v Německu, Skandinávii, Kanadě, Novém Zélandu apod. Naopak, země, které propadly neoliberálnímu myšlení, jako například Británie Margaret Thatcherové, dnes čelí ohromným ekonomickým potížím, protože výsledkem působení volnotržních sil je prakticky ztráta jakéhokoli výkonného průmyslu a viditelných britských výrobků. V Evropě se dnes říká, že cestou z krize je reindustrializace. V Německu i Británii se opakují prohlášení, že potřebujeme silnou reálnou ekonomiku, moderní průmysl a výrobní služby. Co by tak V.Klaus řekl na to, že se zde požaduje silná průmyslová politika a obnova průmyslu. Vlastně víme, co říká: „Státe - ruce pryč od ekonomiky“

A ještě jeden důvod, proč se nevyplatí kopat do státu. Ekonomická rada vlády (NERV), jež vypracovává studie, které ve vládě nikdo nečte, uvádí ve své studii o konkurenceschopnosti, že hlavní překážkou konkurenceschopnosti v ČR je nefunkční stát: špatné vymáhání práva, neefektivní administrativa a nízká úroveň státní správy.

Ano, celková úroveň budovy státu v ČR není dobrá. Ale Klausova cesta nakopávání státu nevede nikam. Bude-li úpadek státu u nás pokračovat, stane se ČR v Evropě outsiderem.

Obdobné je to s Klausovým napadáním evropské integrace.Kritika současného stavu EU může být v lecčems oprávněná. Nicméně státy evropského západu vědí, že za své současné bohatství a úroveň rozvoje vděčí právě projektu evropské integrace. Proto se ho přes všechny současné problémy nevzdají. Klausův koncept nacionalizace – návrat k národním měnám, rušení Schengenu a obnovování hranic mezi státy, by vedl k vytváření obchodních a celních bariér, rozrušování volného trhu a nakonec k velkým hospodářským ztrátám. Nacionalizace Evropy by také znamenala také velké zchudnutí evropských států včetně ČR.

Lubomír Zaorálek