Jejich implementace do připraveného komplexního návrhu bude znamenat jeho destrukci, a povede k faktickému neřešení současné špatné situace, respektive k jeho faktickému zhoršení.

Vytvoření dvou soustav obecních a státních stavebních úřadů s komplikovanými vztahy a vzájemným posíláním stanovisek, dalšího speciálního stavebního úřadu a zachování samostatné existence řady dotčených orgánů znamená destrukci návrhu nového stavebního zákona a celé koncepce jednotné státní stavební správy navržené po vzoru funkčních katastrálních úřadů. Ministerstvo tím rezignuje na vládou schválený a celou dobu společných prací prosazovaný princip 1 úřad – 1 řízení – 1 razítko. Právě ten byl základem snahy o zásadní zjednodušení, zrychlení a zkvalitnění stavebního práva.

Snaha politicky vyhovět všem odpůrcům reformy, kteří jsou za současný stav často spoluodpovědní, povede k faktickému neřešení, či dokonce zhoršení současné tristní situace stavebního práva. Skutečnou reformu nelze provést tak, že se vyhoví jejím nejhlasitějším odpůrcům a zakonzervuje se současný stav, který hájí. Odborně zpracovaný návrh tak zásadní reformy vyžaduje též politickou odvahu gesčního ministerstva a vlády, která se vytratila dříve, než byl návrh předložen Parlamentu.

Hospodářská komora se proti změnám návrhu oznámeným ministerstvem pro místní rozvoj bez jakékoli předchozí odborné diskuse ohrazuje. Od oznámených úprav se distancují také odborníci, kteří se na přípravě materiálu aktivně účastnili v rámci pracovních týmů. Kolegium ministryně pro místní rozvoj z 28. ledna tyto obavy nejen potvrdilo, ale naopak prohloubilo, a proti drolení zásadní legislativy se postavili téměř všichni členové kolegia. Změny jsou v rozporu též s připomínkami obou Nejvyšších soudů i samotného Úřadu vlády.

Ministryní Dostálovou oznámená dohoda s obcemi – učiněná jen z politických, nikoli věcných ani odborných důvodů – fakticky znamená, že se žádná zásadní změna v oblasti stavebního práva neuskuteční.

Od počátku bylo zřejmé, že takto zásadní reforma kromě politické vůle něco opravdu změnit vyžaduje také výdrž, odvahu a energii vysvětlovat nejen důležitost navržených změn, ale také jejich skutečný význam a reálný dopad. Bohužel dochází k neodbornému politickému zásahu do celé koncepce návrhu, a to způsobem, který jej devalvuje. Přes palubu tak byli hozeni všichni, kdo na skutečnou změnu čekali. A drolení komplexního návrhu v podobě dalších a dalších ústupků od té doby pokračuje jak na tržišti. Výsledkem bude špatný návrh, pod kterým Hospodářská komora a její tým nechtějí a nemohou být podepsány.

Oznámené kompromisy jsou podle Komory jen abdikací na skutečnou změnu a ve skutečnosti znamenají jediné – zachování co nejvíce stávajících úřadů, jejich samostatných razítek a vytvoření nových vedle nich. Nadto oznámené změny jsou jen nepromyšleným výkřikem, který bude do stávající podoby zákona velmi obtížné, ne-li fakticky nemožné promítnout.

Hrozí nebezpečí, že všechny problémy stávajícího neutěšeného, krizového stavu českého stavebního práva zůstanou zachovány, přijetí zákona se navíc velmi pravděpodobně odsouvá kamsi za rok 2024, a namísto všemi očekávaného zjednodušení dokonce vážně hrozí reálné zhoršení stavu pro každého občana, stavebníka, investora.

Z těchto důvodů se Hospodářská komora od dnešního dne nebude dále účastnit prací na rekodifikaci stavebního práva ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj. Činí tak ve jménu nejen své široké členské základny, podnikatelů, ale také všech dalších občanů, kteří již mnoho let legitimně očekávají od státu přislíbené zlepšení současného byrokratického a ostudného stavu.

Hospodářská komora chce nicméně stále věřit, že všichni odpovědní zváží důsledky těchto neodborných zásahů do ryze odborné problematiky a že bude možné věc napravit tak, aby odpovídala závazkům, které si tato vláda v souvislosti se zjednodušením stavebního práva v ČR dala.