Otázkou je, zda v horizontu čtyř let  ještě bude předsedou ČSSD, protože se z členské základy ozývají tiché rezonance, implikující, že sociální demokracie stojí nad propastí a odhodlává se k rozhodnému  kroku vpřed. Směrem k demokracii intelektuálně liberální v čele s Dienstbierem, ekonomickoliberální v čele s „medvědem“ Mládkem, nazelenalé v objetí Špidly s baťůžkem, proatlantické se Zaorálkem, hipsterské s kavárenskými žvanily a patočkovci. Tradiční,  odborářské levici, oné levici „práce a mzdy“ se kroutí střeva,  neb tuší, kam to spěje, ale nechce házet přeci jen levicovému premiérovi klacky pod nohy, když ještě ani nestojí pevně na svých nohou. Zatímco pravice hnědne a černá spolu s novým předsedou ODS, který doteď vedl šlechtickokatolické Panevropské hnutí, levice je pestrobarevná jak duha. Má to tak být, ale s tolerancí a rozlišováním taktického a strategického. Inu, uvidíme.

V médiích se chlubí budoucí ministři,  že byli u Zemana a že na ně pan prezident byl hodný. Ještě aby byl zlý. Počet tanků by znát měli. Budou se třeba jednou hodit. Počet větrných a solárních elektráren by také měli znát,  když na ně  stát doplácí. Tiskový mluvčí Hradu zachovává odstup tiskového mluvčího Hradu a nic nekomentuje. Ale komunikuje, což je po měsících mediálního úhoru osvěžující.  Budoucí ministryně Jourová si za účelem návštěvy hlavy státu pořídila apartní klobouček, což okamžitě zburcovalo módní policii, Mládek se novinářům pochlubil, že pan prezident byl otcovský a Marcel Chládek, že jej pan prezident oslovoval pane ministře. Jejich mediální nadšení z faktu, že přežili návštěvu u hlavy státu je natolik fascinující, že přemítám nad tím, co asi čekali. Hradní kobky s krysami? Železnou pannu s louží zaschlé krve? Vlhký skřipec a právo útrpné? Že si je dá Miloš s křenem a chuť si spraví moravskou slivovicí?

Ve sněmovně se začíná řešit dovolba do mediálních rad. Pikantní je, že většina poslanců vypsání   voleb ani nezaregistrovala, přestože termíny jsou tak krátké pouze pro ty předem připravené. Naivní představa ANO, že vyberou ty odborně nejlepší  bez ohledu na politické dohody….  To jsem zvědavá. Nikdo skutečně kvalitní do „hop nebo trop“ volby bez předběžného ověření zvolitelnosti nepůjde. Ať chceme nebo ne, volba je politická. Ne že ne. Sobotka se šklíbí jako kočka Šklíba s tím, že „si to bude muset rozmyslet“. Dostanou místa v radě pouze jeho věrní? Morálních i odborných kvalit Milana Chovance? Rady by měly být názorově pestré. Čili na levici i příznivci Sobotky, i jeho odpůrci. Na pravici názoroví souputníci Klause, i jeho kritici. Na obou stranách odpůrci Zemana i jeho zastánci. Radikální libertarián i komunista. Katolík i zavilý ateista. Jedině tak může být veřejná služba opravdu pro celou společnost, bez toho, aby ti právě teď vládnoucí exkomunikovali   jedny a ovládali druhé. Příště naopak… Žijeme tu všichni, poplatky platíme také všichni. A všichni máme nárok na reprezentaci svého názoru bez nenávisti, pohrdání, vylučování a tak, abychom se jako společnost navzájem nesežrali. To je princip veřejné služby. Informovat, vzdělávat a bavit celou společnost.  Celou.

Televize Nova dospěla do nových výšin selfproma a dění v seriálu Ulice pojala jako součást odpoledního zpravodajství. Takže kromě toho, kde se vybouralo jaké auto, se také dozvíme, co dělá jaká postava v hraném seriálu a to v živém vstupu z newsroomu. Fascinující. Co na to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání? Je zpravodajství o hraném seriálu zpravodajstvím?

Jedna z ikon české žurnalistiky, Zdeněk Porybný, se pomalu odsouvá z horkého dění. Po mnoha  a mnoha letech opustil představenstvo Borgisu a zůstává „pouhým“ šéfredaktorem deníku Právo. Pamatuju, když „Ruďase“ kupoval za symbolickou korunu. Tu naleštěnou minci vyndal obřadně z vestičky svého  úřednického šedomodrého obleku a odnesl ji předsedovi strany,  které Rudé právo už bylo nanic. Stárneme… A stárne i čtenářský kmen Práva, které dnes už opravdu, ale opravdu není rudé. Minoritním majitelem Novinek a Porybného společníkem se stal Ivo Lukačovič. Jelikož se šeptá,  že má opci i na zbytek, snad bude někdy v budoucnu dobrým kormidelníkem jediného snad trochu i levicového deníku v Česku. Není to jednoduché a Robert Dengler není dobrým editorem. Kvůli němu odešel Martin Hekrdla do Týdne a mnozí levicoví publicisté do Práva nesmí psát. Levice ovšem potřebuje výměnu názorů nejen mezi „těmi, kteří spolu mluví“, ale napříč celým spektrem.

Vladimír Železný se vcelku nedávno v časopisu Forbes pochlubil, jak radí Andreji Babišovi s nákupem médií a jak mu poradil, co má koupit (včetně Novy). Babiš prohlásil, že Železný říkal nesmysly. Ostatně, televizi by koupil rád, ale nyní bohužel žádná není na prodej. Jedině, že by si ji vybudoval na zelené louce, ale to chce chytrý koncept, hodně peněz a to „dlouhých“ peněz. Televize není rohlík -  není pro chudé, ani pro konjukturalisty a spekulanty.

Vědci v Princetonu jsou přesvědčeni, že Facebook do roku 2017 přijde o 80 procent uživatelů. Prý  každá epidemie jednou ustoupí… „Facebook se rozšířil jako infekční choroba, ale my začínáme být pomalu k jeho lákadlům imunní,“ říkají vědci, kteří přirovnávají křivku šíření k šíření nakažlivých nemocí. Upozorňují taky, že Facebook, který oslaví deset let od svého vzniku ukázal větší životaschopnost, než jeho konkurenti Bebo a MySpace.

Pro papeže Františka je internet darem od Boha. Jeho Boha. Nechal se slyšet a ani se mu nedivím. Jeho osobní PR a „naději pro církev“ v 21. století se bez twitteru, facebooku a internetových blogů neobejde. Měnit názor světa na instituci plnou hamižníků i pedofilů chce bezprostřední,  pokud možno co nejméně médii zprostředkovaný kontakt s miliony lidí. L'Osservatore Romano, onen římský pozorovatel, deník Svatého stolce založený v roce 1861, dnes už nestačí – už jen proto, že italsky se kvůli papeži nikdo učit nebude. A tak se Svatý otec musí naučit ovládat technologie soudobé komunikace. Musí jim porozumět nejen on, ale stovky tisíc kněží a miliony věřících.  Nový papež psal o výhodách a nevýhodách digitálního věku ,  jeho důsledcích pro katolíky při interakci s lidmi  různých náboženství a kultur . Zatímco chválil internet za „ obrovské možnosti“, které nabízí pro virtuální setkání   s lidmi z různých prostředí, také varoval, že obsesivní touha zůstat v kontaktu může ve skutečnosti izolovat lidi od svých vlastních přátel, sousedů a rodiny. Řekl, že komunikace v digitálním věku má potenciál „být jako balzám , který zmírňuje bolest a dobré víno , které hladí srdce“.  František také navrhl, že katolíci by neměl být arogantní a trvat na tom, že jen oni sami mají pravdu. Tu  zjevenou.  Má pravdu. Ale většina církve je k jeho slovům hluchá. Snad za sto let ho začnou i citovat. Na facebooku.
Při jiné příležitosti umyl nohy dvou muslimů během Zeleného čtvrtka, kdy římský biskup  opakuje gesto Krista - mytí nohou jeho apoštolů. A my se o přelomovém činu pokory hlavy katolické církve dozvěděli po internetu a z jiných médií,  neboť církev sama zde v Česku nám to z kazatelen pro jistotu nesdělila. Bránit pravdě ovšem není její role, i když to prováděla, aby si udržela moc, celá staletí.

Amazon by rád nabízel prostřednictvím internetu placenou televizi,  tvrdí Wall Street Journal. Zdá se, že Amazon se rozpíná  jako vesmír, ale vzpomeňme, jak dopadla říše Římská.  Amazon chce nabízet kabelové a satelitní služby, ale k tomu potřebuje licenci. 4G sítě klepou evidentně na dveře.

Miamská policie použila jako pomůcku k zatčení Justina Biebera (alkohol za volantem a drogy) sledování jeho twitterotvého účtu.  Zpráva o jeho zatčení se roznesla…. twitterovým účtem policie, na němž jeho zatčení zveřejnili. Joj, ty sociální sítě.

Dnes končí přeslavný festival Sundance, původně Popelka mezi festivaly, protože koho by tankovaly nezávislé filmy, že. A hle, stal se z něj skutečný Festival s velkým F.  Popularita s sebou nese i to, že se již ozývají kritiky, že začíná být komerční. Ovšem noční promítání filmu Nymfomanka prý některé návštěvníky šokovala. Hmmm… Když jdete o půlnoci na film s explicitním názvem,  čekáte snad film o jeptišce? V Evropě obsah filmu maximálně vzbudil povytažení  obočí a kritiky, které se dloubaly v druhém plánu.

Associated Press oznámila, že skončil její vztah s fotografem na volné noze  Narcisem Contrerasem, nositelem Pulitzerovy ceny z jara roku 2013, který digitálně pozměnil    fotografii, kterou udělal  loni v září v Sýrii.  Odstranil videokameru  v rohu snímku tak, aby  ukazovaný syrský opoziční bojovník, skrývající se při střetu s vládními silami byl autentický. No uznejte, filmování střelby na vládní síly před deseti kameramany fotografy daleko od první linie je sice bezpečnější, ale ne autentické.   I když zdánlivě nepodstatná změna, prasklo to a porušena byla pravidla, deklarující zpravodajské hodnoty a principy, které uvádějí, že  obrázky AP  musí být vždy říkat pravdu. Photshopem neupravenou. „Nechceme měnit nebo digitálně manipulovat obsah fotografií žádným způsobem“, nechala se slyšet agentura. Jako kdyby všichni ostatní fotografové snímali vždy jen pravdu (jde vždy o to,  z jakého úhlu) a jako kdyby programovací bloky dnešních fotoaparátů neměly úpravu už v sobě. Nicméně AP nechala opětovně zkoumat   téměř 500 ostatních fotografií od Contrerase, které distribuovala. Pak  uvedla, že je přesvědčena, že žádná jiná změna se nekonala. Jak jinak. AP přece říká vždy jen pravdu.

A na závěr knižní novinky. Knihu Tekutý dohled Zygmunta  Baumana lze doporučit. Jako moralistickou hitech-fi i jako jeden pohled na neodvratnou budoucnost. Kamerové systémy a jiné technologie digitálního dohledu ovládají svět. Nejdříve ho šokoval projekt Street view od Gogole, pak RFID čipy v ponožkách,  registrující kdy byly naposledy prané, naposledy brýle Gogole Glas… Otázky moci, technologie a morálky jsou vážné, řešení bude jen jedno a varovné prsty humanistických intelektuálů zůstanou stejně nevyslyšeny, jako tytéž prsty, varující před vývojem atomových bomb v minulém století.

Ano, spějeme do věku pracovitého včelího hejna, sdílejícího své pocity. Do věku vševidoucích trubců a slepé královny.