Celý výrok zní: On však odpověděl: Je psáno: Nejen chlebem živ jest člověk, nýbrž i každým slovem, jež vychází z Božích úst. Zjednodušeně formulovaný význam znamená, že člověk kromě jídla, tedy potravy, potřebuje i potravu duchovní. Takovou potravu nabídne připravovaná výstava v Karlíně, ve výstavní síni moderní budovy Rustonka, budova R3 na téma Hedvábí a Hedvábná stezka.

Existuje několik legend o hedvábí. Jedna z nich vypráví o císařovně Leizu, manželce slavného Žlutého císaře, která se jednoho dne rozhodla pít čaj v zahradě. Stalo se tak před cca 3 tisíce lety. Když zvedla šálek, aby se napila ve stínu moruše, spadl jí do něho malý předmět. Z pohybujících se větví moruše jí spadl do čaje tvrdý, podlouhlý a pastelově bílý motýlí kokon. Když s klidem vytahovala kousky z čaje, všimla si, že jsou zvláštně měkké. Kokon byl zamotaný v jakémsi vláknu, které do sebe rychle vsakovalo její čaj, a byl čím dál více měkčí a měkčí. Leizu rozvinula vlákno v přibližné délce 600 m po celé zahradě. To ji tak zaujalo, že se rozhodla sebrat ze stromu další kokony, rozmotat je a utkat z nich látku. Tak (prý) vznikla na dotek chladivá, měkká a lesklá tkanina, dnes známá pod názvem hedvábí.

Během prvního tisíciletí po objevu bylo hedvábí vyráběno pro císaře a jeho blízké příbuzné nebo jako dar hodnostářům. Jak výroba hedvábí vzkvétala, mohly hedvábí vlastnit i ostatní společenské třídy. Přitom specifické barvy, doplňky a motivy byly výhradně pro určitou společenskou vrstvu nebo pozici a vojenské hodnosti. Žlutá barva byl určena pouze pro císaře.

Pro milovníky dat uvádím, že v roce 2014 se celosvětově sklidilo 589.162 tun kokonů, ze kterých bylo odmotáno 168.333 tun surového hedvábí (82% Čína, 16% Indie) a v roce 2015 byla zaznamenána celková výroba 202.000 tun surového hedvábí. České tkalcovny vyrobily v roce 1989 cca 130.000 m2 hedvábných tkanin a spotřebovaly cca 0,002% světové produkce přírodního hedvábí. Novější údaje bohužel nejsou zveřejňovány. Proč? Nevím.

Za to vím, že v Praze, hlavním kulturním městě České republiky se nehledě na velmi horké počasí realizuje a současně připravuje celá řada kulturně-vzdělávacích a zábavných akci pod širým nebem, v parcích, historických zahradách a v uměleckých síních a na divadelních scénách. Tímto způsobem se i hlavní město stává příjemným místem pro strávení části léta. Za necelé dva týdny zcela jistě obohatí a zpříjemní Prahu východní vánek, který má všechny atributy hedvábí: chladivá, měkká a lesklá tkanina.

Čínský vynález, široké využití a výroba ve velkém spolu s obchodní schopnosti Číňanů otevřelo první rozsáhlou obchodní výměnu mezi Východem a Západem v dějinách světa, známou jako Hedvábná stezka. Pokud se nemýlím, obchodní cestu známou jako hedvábná stezka tak pojmenovali Evropané.

Výstavu Hedvábí a hedvábná stezka společně pořádají Velvyslanectví Čínské lidové republiky v ČR a Čínské národní museum hedvábí.

1. Hedvábná technologie,
   
2. Hedvábné umění a
   
3. Hedvábná stezka. Jinými slovy: výstava, která bude volně (bezplatně) přístupná veřejnosti od 20. do 26. srpna 2022 je obsahově bohatá, představí různorodé a nevšední exponáty a zcela určitě zaujme a uspokojí různé zájmy široké veřejnosti a návštěvníků hlavního města Prahy.

Aby tomu tak bylo, stačí navštívit mezi 10 a 17 hodinou výstavní síň Pás a stezka v moderní budově Rustonka v Karlíně, Sokolovská 695/115b, budova R3, Karlín, 186 00 Praha 8, stanice metra B Invalidovna, blízko hotelu Olympic a uvědomit si, že hedvábí je dnes mezinárodní komoditou a symbolem staré čínské tradice, jejíž kořeny jsou spojeny s šálkem odpoledního čaje a nejen chlebem živ je člověk.