Je proto nezbytné vytvořit ucelený systém podpory praktických lékařů ve znevýhodněných oblastech a zároveň řešit dlouhodobě neřešené problémy českého zdravotnictví. Na novém systému podpory sítě praktických lékařů již dnes spolupracuje VZP s odbornými společnostmi, s cílem podporovat rozšíření kapacit stávajících lékařů a zároveň je za určitých podmínek finančně zvýhodnit.

Ministerstvo zdravotnictví zřídilo v roce 2016 dotační program pro ordinace praktiků na vybavení a mzdu sestry. V jeho rámci mapuje oblasti s omezenou dostupností primární péče. Na jejich seznamu je aktuálně 23 okresů, konkrétních míst a další čtyři celé kraje – Vysočina, Ústecký, Karlovarský a Liberecký. V případě praktických dětských lékařů je ve velkých problémech celá Vysočina, Karlovarský kraj a dalších 26 konkrétních lokalit nebo okresů. Napomoci může i nově připravovaný systém podpory rezidenčních míst, který chce dotace odstupňovat pro různé odbornosti i různá místa v republice podle potřebnosti. Také některé kraje, města a obce se snaží praktické lékaře motivovat, například finančně nebo nabídkou výhodného nájmu v dobře vybavené ordinaci. Problém s nedostatkem praktických dětských lékařů totiž brzy nebude jen v některých méně oblíbených regionech, ale prakticky všude.

Současně přetrvává i úsilí o obnovení samostatného postgraduálního vzdělávání pro dětské praktické lékaře. Od poloviny roku 2017 se totiž absolventi, kteří by chtěli jít do ordinací praktického dětského lékařství, vzdělávají s nemocničními dětskými lékaři v nemocnicích s minimem praxe v samostatné ambulanci. U praktických lékařů pro dospělé do oboru vstupuje každoročně 150 nových mladých lékařů. Letos se však situace mimořádně zkomplikovala, protože potřebná vyhláška o vzdělávání lékařů v základních kmenech vyšla teprve v říjnu a praktičtí lékaři se obávají, že se nestihnou včas připravit na žádosti o rezidenční místa. Hrozí tak roční výpadek nových lékařů kvůli nezvládnuté administrativě.

Hlavním problémem většiny mladých lékařů podle průzkumu nejsou pouze finance, ale také nedostatek právní ochrany, nedostatek starších odborníků, kteří by se jim věnovali a postgraduální vzdělávání. Ministerstvo tak chce srovnat délku vzdělávání v ČR s tím, co je obvyklé ve světě. Škoda, že tak ministerstvo neučinilo již v době, kdy byl nedávno po dlouhých vášnivých diskusích přijat zákon o vzdělávání lékařů. Statistiky z roku 2016 ukazují, že 30 procent lékařů je vyhořených a většina je vyhořením ohrožena. To je jasný výsledek dlouhodobě neřešených problémů českého zdravotnictví. Od větší atraktivnosti oboru praktického lékařství odrazují i nižší kompetence praktiků, včetně nemožnosti vykonávat některé výkony a preskripční omezení. Ministrem slibovaná reforma primární péče, kdy by se praktický lékař stal skutečným průvodcem pacienta v systému zdravotnictví, je tak připravovaná za minutu dvanáct. Mohlo by totiž být pro mnoho pacientů pozdě. To je pro KSČM nepřijatelné.