Vláda sice rozhoduje ve sboru, nicméně rozhoduje na základě návrhu předloženého příslušným členem vlády, který byl předkladatelem. Jestliže návrh předložený rezortním ministrem obsahuje nepravdivá tvrzení, ostatní členové vlády nemají reálnou možnost pravdivost přezkoumat a jsou uvedeni v omyl.

Pokud by měli hlasovat jen o tom, co si mohou ověřit, musela by mít ministerstva mnohem větší aparát, jinak by ministři ve vládě museli hlasovat proti všem návrhům, které si nemohou ověřit. To by jednání každé vlády zcela paralyzovalo. Zde se jedná se fakticky o podvod.

Podvod je sice úmyslný trestný čin, ale bylo by absurdní, pokud by se mělo přezkoumávat, zda člen vlády měl úmysl ostatní členy vlády podvést. Je třeba předpokládat, že ministr je odborně kompetentní a za pravdivost tvrzení ve vládě předloženém návrhu ručí. Musí být odpovědný i v případě, kdy je odborně nekompetentní, jako tomu nesporně bylo u JUDr. Parkanové jako ministryně obrany. Nelze přijmout, že odborná nekompetence zbavuje členy vlády odpovědnosti. Když funkci přijímala, měla a mohla být schopna rozpoznat, že na ní nestačí. Takovým neodpovědným rozhodnutím se musí politik vystavit riziku stíhání za rozhodnutí, která poškozují veřejný zájem. Neodpovědnost a neschopnost nesmí politiky zvýhodňovat. Tento přístup by pochopitelně neměl vylučovat stíhání dalších úředníků ministerstva, kteří pro odborně nekompetentního člena vlády připravili návrh obsahující nepravdivá tvrzení.

Jestliže Ing. Kalousek konstatoval, že by musela být obviněna celá vláda, tedy všichni ministři Topolánkovy vlády, protože návrh schválila jako kolektivní orgán, je třeba mu vzkázat, že by neměl být netrpělivý, možná se na každého dostane, kauz bylo dost.

Pokud Poslanecká sněmovna a dále státní zástupce dospějí k závěru, že za rozhodnutí vlády, které vedlo k miliardovým škodám, nikdo neodpovídá, byla by to jen další špatná zpráva pro lid této země.

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Ivan David