O co v něm jde a proč jsme se rozhodli jej podporovat: Většina z nás by ráda dožila doma. Důstojně, mezi svými blízkými, ale současně pod dohledem lékaře, bez zbytečného duševního i fyzického strádání. Zatím však v České republice většina končí svoji cestu životem v nemocnicích nebo pobytových zařízeních sociálních služeb. Jsem přesvědčen, že lidé se základním nevyléčitelným onemocněním mohou dožít doma daleko častěji než se tomu děje dosud. K tomu je ale potřeba spolupráce odborných společností, ministerstva, pojišťoven a mobilních hospiců.

Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP spolu s ministerstvem zdravotnictví a největší zdravotní pojišťovnou připravily program, který má podle mezinárodních standardů vyhodnotit přínos mobilní paliativní péče pro pacienty. Do programu se zapojilo sedm mobilních hospiců. Cílem je vyhodnotit kvalitu a bezpečnost odborné péče i porovnání nákladů, byť je zde zájem pacientů a jejich blízkých samozřejmě na prvním místě. Po skončení pilotního programu odborníci rozhodnou o jeho případném dalším rozšíření.

Proč vás seznamuji s tak vážnými skutečnostmi, které se týkají posledních dní lidského života? Protože jedním z cílů tohoto projektu je odtabuizovat téma umírání. Život se neskládá ze samých krásných slunných dní a mládí je jen jeho krátkým obdobím, i když se nám to ve dvaceti tak nezdálo. Kulturní úroveň společnosti je dána také tím, jak se dokáže postarat o ty, kteří vše, co mohli a uměli, již jiným odevzdali a nyní jsou závislí na svých bližních. Dnes se hodně hovoří o morální povinnosti pomáhat tomu či onomu. Myslím si, že máme-li nějakou povinnost, tak postarat se o každého člena společnosti tak, aby se ani na konci své cesty životem necítil být odstrčený.

Právě spuštěný pilotní program by neměl být jen expertním projektem. Jsou to otevřené dveře do prostor, kam jsme se mnozí báli vstoupit. Dlouho jsme kolem tématu umírání přešlapovali. Umět se s člověkem slušně rozloučit ale vypovídá o našem charakteru a úrovni víc, než jsme si dosud připouštěli.