Nedávný telefonát s prezidentem Trumpem na tom nic nemění. Redakce a politici nejenom ignorují různé reality, ale nadále žijí v iluzi vědění o tom, co nás čeká, co nás nemine. To, že prezident Putin dosáhne svého cíle je s pravděpodobností hraničící s jistotou možné a současně proto i ne nevyhnutelné.

V den práce na ukončení příspěvku zahajuje práci 61. mnichovská bezpečnostní konference (MSC). MSC bude trvat od 14. do 16. února 2025 v hotelu Bayerischer Hof v Mnichově za bezprecedentních bezpečnostních opatření (více než 5 tisíc policistů v uniformě) v předvolební době v Německu a bouři, která přišla od spojence EU z Floridy a Washingtonu. Oficiálně MSC 2025 nabídne jedinečnou platformu pro diskuse na vysoké úrovni o klíčových výzvách zahraniční a bezpečnostní politiky naší doby. Kéž by tomu tak bylo. Proč?

Protože MSC 2025 přichází v klíčovém okamžiku změn: v lednu se ujala úřadu nová vláda USA, pouhý týden po konferenci bude následovat cyklus evropského zákonodárného sboru v Bruselu, německé parlamentní volby a nikdo v USA nechce mluvit z nevolenými bruselskými úředníky EK. Mezitím se plánuje setkání Rusů a Američanů na téma Ukrajina bez Ukrajiny.

Po úvodním projevu federálního prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera stovky osob s iluzivní rozhodovací pravomocí z různých regionů světa pod vedením Christopha Heusgena budou diskutovat o výzvách světové bezpečnostní politiky. Kladu důraz na výraz iluze a na rozdíl mezi ignorováním a iluzí. Příspěvek Než přijde odměna (4.2.2025) končí větou: Pokud se nezbavíme iluze, že čas odměny nepřijde, bude i nadále platit, že největším nepřítelem vědění není ignorance, ale iluze vědění. Iluze je totiž mylný smyslový vjem, který vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován. Proto v přeneseném smyslu může být iluze chápána jako klamné očekávání nebo mylná naděje.

Dnes, tj. v pátek odstartuje hlavní program konference: globální bezpečnostní výzvy, globální vládnutí, demokratické odolnosti, klimatické bezpečnosti a další témata. V sobotu se budou konat debaty o stavu mezinárodního řádu, o regionálních konfliktech a krizích, včetně budoucnosti transatlantického partnerství. V neděli bude konference zakončena diskusemi o roli Evropy ve světě. Poté v pondělí a úterý se plánuje předem zmínění setkání mezi Ruskou a Americkou delegací ohledně Ukrajiny bez Ukrajiny, případně s Ukrajinou za sklem.

Stejně jako v předchozích letech program konference má tří části: hlavní program, přibližně 200 oficiálních doprovodných akcí a desítek akcí pro veřejnost. To vše v naději, že tisíce členů bezpečnostních složek zabezpečí komfort iluzionistům, kteří se budou snažit oklamat, pobavit a udivit pomatené evropské občany-diváky. Poslední akt konference je věnován předání žezla MSC staro-novému bojovníkovi proti Rusku Jens Stoltenbergovi prostřednictvím Christopha Heusgena. Názorný příklad jak se systém stará o věrné slouhy s deformovanou páteří.

Trochu vážnějšího z nového amerického politického života přivezl na ukázku do Mnichova viceprezident James David Vance (1984). Ten před několika dny vyzval ke spolupráci s AfD. Věřím, že kandidát Merz se takové výzvě nebude bránit a dokončí svůj dvojitý axel bez pádu. A dnes, když mluvil na MSC 2025 o problémech Evropy, viceprezident Vance zmínil zrušení voleb v Rumunsku a podobnou hrozbu v Německu. Podle amerického viceprezidenta se Bílý dům obává o bezpečnost v Evropě, ale administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa je přesvědčena, že dohody o vyřešení konfliktu na Ukrajině lze dosáhnout. Proto bude vše, jak to napoví Washington. Větší ponížení se EU, NATO a MSC nemohlo představit. To neznamená nic dobrého pro EU z pohledu hospodářské, vojenské a zahraniční politiky a pro status EU ve světě. Ostrá kritika Vance německým ministrem obrany Pistoriusen na věci nic nezmění. Vše se bude odehrávat podle receptu narcisty a jeho příznivců. Proces transformace vztahu Německa, NATO a EU se Spojenými státy již nelze zastavit.

Jasně diagnostikovaný i podle americké metody prezident Trumpa jako narcis(ta) pravděpodobně způsobil po zprávách o 60-90 minutovém telefonickém rozhovoru s prezidentem Putinem u mnoha lidí dojem, že vynaložené miliardy a smrt mnoha lidí na Ukrajině jsou zbytečné. To přesto, že jenom málokdo ví, jak proběhl rozhovor, co znamenají Trumpovy hrozby všem zemři nebo ber / žer, sliby, že rozpoutá peklo na zemi a podobně. Rád se budu mýlit, jestli celý rozhovor nebyl rozvědným a jestli nevěští zklamání pro tak zvaný kolektivní Západ. To i proto, že přípravy oslav a připomínek 80 let od ukončení velké vlastenecké války jsou v Rusku v plném proudu, v Evropě ve fázi přepisování historie, zatímco v české kotlině si ani pes nevzpomene na válečný zločin 62 amerických bombardovacích letounů startujících 14. února ze základny v anglickém Northampsteadu k náletu na Prahu.

Nálet trval pouze dvě minuty: od 12:25 do 12:27. Za dvě minuty bylo svrženo na Prahu přibližně 150 tun trhavých a zápalných bomb v širokém pásu od Radlic až téměř po žižkovské nákladové nádraží. Nejvíce byla poškozena oblast od Palackého mostu (tehdy Mozartova) přes Karlovo náměstí na Vinohrady, nyla zničena vinohradská synagoga, Emauzský klášter, Faustův dům, a byl učiněn jeden z prvních pokusů o přepis historie a umlčení pravdy: Bombardování Prahy nebylo způsobeno navigačním omylem, ale bylo záměrné.

Lidé v Praze ignorovali skutečné nebezpečí, mylně se domnívali, že Praha je uvedena v seznamu zakázaných cílů a zapomněli, že pražský hasičský sbor musel o den dříve odjet pomáhat hasit hořící Drážďany. Neuškodí proto připravit se na čas odměny, který se blíží, neignorovat historická fakta, která představují dar a nežít v iluzi věděné a myslet si, že nás se to netýká.

Připomínám, že v důsledku náletu bylo podle veřejně dostupných zdrojů zabito 701 a zraněno 1 184 lidí. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů. Přes 80 lidí zůstalo nezvěstných. Ještě v roce 1971 našli dělníci ve sklepě domu na Vinohradské třídě třiadvacet těl do té doby nezvěstných lidí, kteří se udusili v zasypaném krytu.

Bombardováním bylo zasaženo přes 2 500 pražských domů, z toho 68 bylo úplně zničeno, 88 velmi těžce poškozeno, 168 těžce a 2 351 lehce poškozeno. Silně byl poškozen dům, na jehož místě teprve v roce 1996 vyrostl Tančící dům. Mimo objekty bylo napočítáno dalších 67 zásahů. Zničeno nebo těžce poškozeno bylo také přibližně 40 tramvajových vozů. Takže žádná maličkost za dvě minuty bombardování. Co bude zničeno a jaká bude panika v případě náletu Orešnika, nebudu popisovat, protože vím, jak probíhala válka na Kavkaze, z vyprávění tchyně, jak probíhala Velká vlastenecká válka a jakými způsoby se bojovalo v době perestrojky.

Jméno pochází od postavy Narcise z řecké mytologie. Byl to nádherný mladík, který to přeháněl se sebeláskou. Zamiloval se sám do sebe a nikdo mu nebyl dostatečně dobrý. Neustále se zálibně díval do vodní hladiny a kochal se svým obrazem. Podobně se kochá prezident Trump se svými exekutivními příkazy s podpisem za přítomnosti kamer. Nehledě na vzdělávací potenciál televize připomínám čekajícím v Černínském paláci a ve Strakovce na zprávy z Floridy nebo Washingtonu pět rysů, podle nichž by měli poznat narcistu, který potřebuje ovládat (vše a všechny) a radu: 1) Odejdětě dřív ze svých pozic dříve, než vás zničí. 2) Egocentrismus. 3) Sebe přeceňování a znevažování ostatních. 4) Místo empatie čekejte aroganci a vysoké nároky (na vše!). 5) Naučte se přijímat a porozumět zkratkám, které narcista výborně používá, podobně jako umí ohýbat pravidla a narušovat hranice (všeho!), i když vaše iluze o vědění a zlozvyky vám napovídají, že vše léčí čas, a i prezident Trump jednou skončí. 

V doplnění uvádím potřebu seznámit se s manipulativní taktikou, kterou někteří z našich rádoby vůdců ovládají vědomě nebo nevědomě, a která se nazývá hoovering. Název je odvozen od značky vysavačů Hoover. Manipulátor se snaží svou oběť doslova vysát zpět k sobě do toxického vztahu, který narcista využívá jako zdroj potvrzení. Pokud potřeby narcise nejsou naplněny nebo nelze dosáhnout jejich naplnění, vztahy jsou pro něj nefunkční, nemají pro něj hodnotu, proto z nich odchází nebo se jim vyhýbá. EK je toho dobrým příkladem.

V kontextu narcismu se nachází i maligní (zhoubný) narcismus. Kernberg ho popsal jako syndrom charakteristický narcistní poruchou osobnosti s antisociálními projevy, paranoidními rysy, egosyntonní agresivitou, absencí svědomí, psychologickou potřebou moci a vlastním pocitem velikášské důležitosti a sadismem bez morálky (Drbohlav, 2015).

Pro známé a širší veřejnosti neznámé narcisty z české kotliny, EK a Evropy, kteří jsou jako všichni narcisté přesvědčeni o vlastní výjimečnosti a jedinečnosti, a proto jen výjimeční lidé je mohou pochopit a jen s takovými se mohou stýkat, existuje neřešitelný problém. Jaký a proč? Narcista vyžaduje nepřiměřený obdiv ostatních. Nárokuje si výjimečné zacházení nebo automatické plnění svých přání a představ. Využívá druhých jen k dosahování vlastních cílů. A tady leží kámen úrazu. Alpinismus k silnějšímu partnerovi nebo spojenci nepomáhá. Proč? Protože narcista z Washingtonu patří do jiné ligy než nevolení evropští úředníci, zrádci a pokrytci.

Protože máme co do činění s toxickým vztahem, který s sebou nese dávku negativních emocí, konfliktů a destruktivních vzorců chování, zbídačelý evropský narcista nemá šanci na férový boj s americkým. Je tomu podobně, jako ve vztahu narcisty k ženám: Líbáte ho a něžně hladíte a on nejeví nejmenší známky vzrušení-až když vás bolestivě kousne a vy se začnete bránit.

Narcista se chce především zalíbit, být slavným a úspěšným. Nenávidí stádo a všednost každodenního života. Chce být jedinečný a má proto na sebe veliké nároky a z nich i vyplývající přemrštěné ambice. V případě Ukrajiny je to 500 miliard USD za poskytnutou pomoc.

Nikdo, kromě prezidenta Trumpa neví, jak se dostal ke zmíněné výši kompenzace. Pro smrtelníky a lidi se selským rozumem i na Ukrajině je jasné, že takovou částku nelze vzít ani ze současné, ani z budoucí Ukrajiny, tedy z toho, co z ní zbude, když něco z ní zbude. Prezident Trump však měl geniální nápad: Kyjev bude platit kovy a vzácnými zeminami. Ukrajinské úřady s návrhem a sumou podle prezidenta Trumpa prý souhlasily. Ať je tomu tak, či jinak, v tomto případě neobviňuji Zelenského, že prodal Ukrajinu Západu. Proč?

Za prvé: Vše, co bylo možno prodat, je již dávno prodáno. Ukrajina pod vedením Britů je zcela závislá na Západu a bez jeho podpory nebude nikdy schopna Rusku nejen vzdorovat, ale ani přežít jako stát, o suverénním nemluvě. Za druhé: Kyjev v současné době a situaci si nemůže dovolit hádat se s Trumpem. V předvečer pokračování jeho rozhovorů s Putinem je lepší souhlasit se vším. Mlčet nad zlato. Za třetí: Nedojde k žádným rozsáhlým dodávkám kovů a vzácných zemin z Ukrajiny do Spojených států v hodnotě 500, 50, a ani 5 miliard USD. Proč? Protože k vytěžení je třeba investovat mnoho miliard dolarů. Black Rock a nikdo na Západě, kromě snad pomatených německých zbrojařů je, a bude ochoten investovat v zemi, která je odsouzena k návratu do ruského objetí. Narcismus, ignorování a iluze o vědění nedovolí Trumpovi realizovat jeho sen. Nucení Putina k vyjednávání skončí rychlou kapitulací Ukrajiny.

Sliby pekla na zemi pro Palestince, které oznámil prezident Trump, pokud Hamás nepropustí všechny rukojmí do poledne zítřejšího dne (soboty) se mi také jeví zbožným přáním. Pokud vím, Palestinci pozastavili propuštění rukojmích kvůli tomu, že Izrael nedodržoval dohody, zejména pokud jde o návrat uprchlíků na sever Pásma Gazy.

Izrael odpověděl hrozbou pekla, obdržel podporu prezidenta Trumpa a oba nějak zapomněli, že stejný osud, který potkal rukojmí, Izrael zařídil pro Gazu po 7. říjnu 2023 bombardováním, ničením infrastruktury, blokádou, masovým terorem a…50 000 zabitými. Rukojmí nebyli ani zraněni jako těch dalších 120 000, jedli ne hůř než Palestinci, kteří je střežili. A jedli mnohem lépe než Arabové včetně kojenců, kteří zemřeli hladem.

Izrael zničil zemědělskou půdu, zásoby potravin v Gaze, zablokoval dodávky potravin a nyní pokrytecky a cynicky nelibě nese špatný vzhled osvobozených rukojmích. Přeživší, na rozdíl od desítek dalších izraelských vězňů, kteří zemřeli při bombardování vlastní armády.

To, že Trump opakuje izraelskou propagandu není překvapivé. Proč? Protože jako narcista prosazuje genocidní plán na vyhnání Palestinců z Gazy pod záminkou její rekonstrukce, žije v zajetí mýtů o ukrajinském podzemí a Izraeli jako oběti palestinských teroristů podporovaných Brity & Co nejpozději od dob Arafata. Narcista Trump s pravděpodobností hraničící s jistotou ví, že půl miliardy z Ukrajiny nedostane, podobně jako nedostane Gazu bez Palestinců. Proč? 

Je tomu proto, že díky své povaze prezident Trump se snaží prezentovat jakoukoli prohranou situaci jako vítěznou. Proto sděluje Američanům, že vynaložené prostředky budou částečně získány zpět prostřednictvím dodávek kovů a vzácných zemin. Proto sděluje nejvlivnější židovské elitě ve Spojených státech o svém boji za expanzi Izraele, i když jasně ví, že Izrael nebude schopen vyhnat Palestince (z mnoha objektivních důvodů, o kterých dnes nebudu psát). A v Gaze nebudou Trumpovy mrakodrapy. Prezident Trump se totiž vydal na cestu s cílem přeformátování samotných Spojených států. A zde pro všechny současné elity a spojence USA končí fantazie, ignorování a iluze. A zničením Gazy si Izrael podepsal vlastní rozsudek.

Skandály v EP a EK s cestovními výdaji, Sonnebornova satira, nedokončený ústavní proces EU a podobné dokumentují, že EU není mnoha úředníky chápána jako mandát pro sjednocenou Evropu. Spíše jako příležitost k individuálnímu obohacení, materiálnímu zabezpečení do smrti a péči narcistických vlastností, ignorance a iluzí o vědění. Proto EK nemá šanci na seriózní jednání s narcistou Trumpem a jeho příznivci a hrozby EK nebudou brány vážně.

Tvrdím, že všichni rozumní lidé chápou, že Rusko nemá žádné plány na obsazení Evropské unie. Rusko se snaží donutit EU, NATO a USA, aby upustily od pokusu získat Ukrajinu. Evropa předstírá, že bude za Ukrajinu bojovat ze všech sil, s výjimkou armády, a ignoruje skutečnost, že Trump už začal psát rozsudek, proti kterému se nelze odvolat, ale který bude velmi obtížné realizovat, nehledě na vnitropolitickou, hospodářskou a vojenskou slabost EU. Proto očekávám ještě více emocí, pokrytectví a lží současných politiků a nárůst strachu u velké většiny občanů.

Prezident Trump nedá Rusku to, co potřebuje, protože nemůže uznat neutrální status Ukrajiny, odmítnout záruky její bezpečnosti a zrušit dodávky zbraní. Kromě toho prezident jako typický narcista nemůže dát Kyjevu kriticky důležitý slib, že Zelenskij zůstane na živu, nebo, jak řekl Biden, stát až do konce v boji proti ruské agresi. Prezident Trump místo předem zmíněného slibuje, že agresi ukončí. To však znamená, že bude vyjednávat s Putinem o ukončení války bez Ukrajiny, EK a podobných slouhů.

Podmínky pro zastavení nepřátelských akcí, se kterými by Rusko mohlo souhlasit, ukončí existenci Ukrajiny. V nastalém klidu a bez splatné (vratné) pomoci USA bude jasné, že nejenom Ukrajina tuto bitvu prohrála. Ne úplně, ale neodvolatelně to platí i pro EU a NATO. 

Nerealizovaná integrace Ukrajiny do EU znehodnotí všechny oběti učiněné na oltář války za nezávislost a povede k vnitřnímu zmatku ve všech státech tzv. kolektivního Západu. Nejedná se o zítřejší agendu, ale svým rozvědným (a analytickým) rozhovorem Putina s Trumpem, vykročil americký prezident na indikovanou cestu s cílem ukončit agresi, prý i proto, že umírá hodně lidí, vojáků.

Čtenáři s rozumem v hrsti nebudou přeceňovat rozhovor, neupadnou do euforie a neuvěří, že vítězství Ruska je již v kapse. Nejenom kvůli předem napsanému, ale především proto, že chování narcistického prezidenta Trumpa vážně ovlivní jednotu tzv. kolektivního Západu, jeho vztah s Ukrajinou a Ukrajinu samotnou. Zmatek v táboře protivníků Ruska představuje předpoklad úspěšného tažení k vítězství, kterého lze dosáhnout pouze v kombinaci vojenské síly a geopolitické hry s nepřítelem, a současné kombinace dovedností a myšlení. Jak je tomu s nimi skutečně v Rusku, nikdo z nás neví. Proto se jedná o výzvu k opatrnosti.

Nic z předem uvedeného EU a NATO nemají a nebudou mít k dispozici během působení prezidenta Trumpa a po jeho odchodu. Nucení Putina k vyjednávání skončí kapitulací Ukrajiny. Ta představuje konec EU a NATO v současné podobě. Rusko na Ukrajině se nechová jako Izrael v Gaze. Proč? Protože prezident Putin a jeho blízcí spolupracovníci vědí, že Ukrajina musí být vrácena Rusku, a ne vymazána. Vědí, že narcismus, ignorování a iluze jsou darem z nebe a k nezaplacení, a že dary se nikde na světě neodmítají. Souhlasu netřeba.