Chcíplá myš tak utěšeně soupeřila s prezidentskými kandidáty. Kdo půjde do druhého kola, případně se stal prezidentem rovnou z prvního, vy už víte. Je pátek, otvírají se volební místnosti a tak já to ještě nevím, i když tuším.

Punčochářův souboj dvou favoritů byl přehledný. Ale kandidátů je devět, ne dva. Podstatná byla poslední předvolební „super“ debata, které se účastnili všichni kandidáti. Všichni slibovali, že budou aktivističtí prezidenti – napůl prezidenti, napůl premiéři, někteří ještě i kouskem ministři. Ekonomiky, zahraničí, spravedlnosti či kultury… Povinně pohovořili o drncavých kvalitách superbu a novoročních projevech. I když… překvapily především ženy. Klidem, věcností a rozvahou. Pojmout prezidentský projev netradičně na MDŽ, nebylo by zas tak špatné. Všichni prezidenti doteď byli muži. A doteď se vždy jako by obraceli také jen k mužům. Kytici rudých karafiátů ve váze a odvážný kostýmek neměl nikdo. Všechny ostatní televize se bez rozdílu soustředily pouze na duo Zeman-Fischer, podle průzkumů favoritů volby. Ale všichni víme, jak to s těmi průzkumy je, že jo…. Minule se odlišily od reality až o 12 %. Vidět kandidáty, z nichž jeden se nakonec stane hlavou státu, takhle pohromadě, byl zvláštní zážitek.

Někteří kandidáti měli tak nacvičené fráze a gesta, že s pokračující kampaní vypadali stále více uměle. U některých se ukázalo, že žít dva roky v Londýně nutně neznamená umět slušně anglicky. O ruštině nemluvě. Někteří byli tak státničtí, že to z nich tryskalo. Z jiných tryskalo stranictví. Někteří – resp. některé, byly příjemné svou lidskostí. Ale kobercový nálet dobra snese celé volební období jen málokdo. Celý ten kočovný systém ovšem kandidátům zcela promarnil poslední příležitost sdělit voličům něco zásadního a důležitého. Ani jedna otázka nebyla ani trochu zajímavá. A tudíž ani jedna odpověď nemohla být prezidentská. Česko hledalo superstar. „Super“ debatu sledovalo na ČT 1 1,325 milionu při podílu na publiku (share) 33,49 %, na zpravodajské ČT 24 pak dalších 370 tisíc diváků (share 9,35 %). Ať už jste o den později volili kohokoliv, doufám, že jste volit byli a že půjdete zas. Koneckonců, vlast máme jen jednu. A není to jen trvalé bydliště a státní znak na cestovním pasu.

“195 osobností českého kulturního a politického života“, tvořících dohromady virtuální politickou partaj nepolitické politiky, pravdy a lásky, doporučovalo volit jednoho kandidáta. A někteří jiní „angažovaní“ umělci vysílali signály na podporu jiného kandidáta... Takové Pehe třeba zjistilo na poslední chvíli, že nejlepším státníkem bude kníže, přitom předtím dlouhodobě kibicovalo sociálním demokratům do toho, jak mají dělat svou politiku... A ti hlupáčci z ČSSD mu naslouchali, hlavičkami přikyvovali… Stejně tak Švejnar, který nejdříve chtěl být prezidentem za sociální demokraty, a když to nevyšlo a díky konfliktu loajality i odlišných ekonomických názorů jej ČSSD odmítla, přivinul se na prsa knížecí. V obou případech je to ukázka prospěchářské politické prostituce hlasatelů liberálních idejí. Naivkové dostali nicméně, co chtěli. Volili hlavu státu přímo. Mohli nakonec málem volit i mluvčího cestovních kanceláří. Instituty přímé demokracie v sobě nesou riziko emo-kracie. Vážím si oproti tomu všemu populistickému mumraji Přemysla. Outsider ví, že je outsider, ale nese svůj stranický cejch s hrdostí, tiše a důstojně. Ví, že v bitvě s ostatními osmi hanebně prohraje, ale prohraje důstojně. Tak to má být.


Média neplnily jen milé tváře našich politiků, plnily je i milé tváře odcházejícím prezidentem Klausem amnestovaných. Zdá se jen, že se to tak trochu nepovedlo. Kromě neplatičů alimentů, čorkařů a nešťastníků, co někoho srazili autem, se trestu vyhnuli taky tuneláři a jiných pár povedených kvítek, kteří připravili občany o celoživotní úspory. Někteří z nich se do republiky vrátili ze svých nevydávacích rájů pár dní před „aminou“. Jaká náhoda... Inu, asi pan prezident věděl, co dělá. Jakkoliv to ale věděl, přesto na to má ústavní právo. Do historie se zapsal nejen jako přivlastňovač per, ale i jako prezident kriminálníky milovaný. Sundávat jeho portréty ze zdi je přesto poněkud nevkusné. Být buřičem, když se nám za to nic nestane, je vlastně docela fajn. Že. Média to utěšeně plní, stejně jako ta nešťastná partička studentů, která řetězovou hladovkou (každý hladuje chvilku) protestuje proti legitimně zvoleným krajským zastupitelům. Připadá mi to trochu jako zkouška manipulovatelnosti davu a pokus nastavit agendu prezidentské volby v závěru kampaně. Pokusy nevyšly. Hladoví studenti hladují dál, hysterická agenda antikomunismu 23 let po plyšáku nikoho nezajímá. A na portrét prezidenta na skříních škol serou mouchy. Život plyne dál. Postmoderní doba symboly nemiluje. Vyvěšovat císařpána na zeď už není povinnost, ale dobrovolnost.

Televize rozšiřují svoje portfolia. Prima spouští po Primě family, Primě Cool, Primě love nový kanál ZOOM - inspirace Discovery i dalšími doku kanály. Aby ne. Její vlastník provozuje i placené dokumentární satelitní stanice Viasat.

Dětský kanál České televize, pracovně označovaný ČT 3, začne vysílat letos v září – k začátku školního roku. Podle svého ředitele budou většinu obsahu tvořit pořady ze zahraničí. Na pátý program ČT se současně přesune téměř veškeré dětské vysílání, doteď vysílané na ČT 1 a ČT 2. Jméno Petra Kolihy, bývalého uměleckého šéfa mezinárodního dětského filmového festivalu ve Zlíně, je zárukou kvality.

Internetové společnosti jako Facebook a Google budou možná muset své uživatele žádat o výslovný souhlas s použitím informací a jejich prodejem reklamním společnostem, pokud zákonodárci Evropské unie dají uživatelům větší kontrolu nad svými osobními údaji. Jan Philipp Albrecht, německý člen Evropského parlamentu za Zelené je hnací silou této reformy. Důvodem je prosincový nápad majitelů aplikace Instagram prodávat fotografie uživatelů inzerentům. Aplikace vzápětí ztratila téměř čtvrtinu uživatelů během jednoho týdne.

Globální digitální reklamní výdaje překročily poprvé, podle organizace eMarketer, částku 100 miliard dolarů. Nejvíce vzrostly v roce 2012 o 55,8% na Středním východě a v Africe a o 38,4% ve východní Evropě. O 21,5% v Severní Americe a o 13,9% v západní Evropě. A mají v letošním roce růst o dalších 15,1%.

Reklama ovládá svět.