V roce 2003 ho Miloš Zeman zařadil do svého kontroverzního a z velké části virtuálního seznamu 27 zrádců, kteří jej údajně nevolili v prezidentských volbách a následně jej i umístil do balíčku karet s obrázky těch, kteří jsou určeni k likvidaci. Proto jen s velkou nelibostí nese fakt, že by měl, v případě vítězství ČSSD v parlamentních volbách, jmenovat Sobotku do funkce premiéra.
A tak se už s předstihem snaží vysílat signály svým spojencům v ČSSD, aby našli cestu, jak Sobotku z možné nominace na premiéra vyšachovat. Nejprve to bylo vyjádření, že premiérem jmenuje představitele (nikoli předsedu) vítězné strany, poté ústy svého kancléře vzkázal, aby si strany vybraly svého kandidáta na premiéra dle voličských preferencí. Nakonec vyslal ČSSD vzkaz, že jmenuje případným premiérem toho, koho si strana sama vybere.
Jakkoli je tento krok nelogický, protože jen před pár měsíci si sociální demokraté na svém nejvyšším stranickém grémiu – sjezdu vybrali velkou většinou jako svého lídra právě Bohuslava Sobotku , účel tohoto vzkazu byl zřejmý.
Zeman samozřejmě okamžitě vyslal své věrné posly v ČSSD, aby jeho vůli a neochotu v případě vítězství ČSSD nejmenovat premiérem B. Sobotku zařídili a ti ochotně začali konat. I oni pro to mají své „důvody“.
Zdeněk Škromach na sjezdu ČSSD v roce 2005 prohrál s Bohuslavem Sobotkou souboj o post statutárního místopředsedy, velmi těžce to nesl a dodnes nezapomněl. Touha po odvetě z jeho jednání čiší až příliš.
Michal Hašek zase s B.Sobotkou prohrál souboj o post předsedy ČSSD na sjezdu v roce 2011. I on nese tuto prohru velmi těžce, dodnes se s ní nesmířil a od té doby jen čeká na příležitost, jak prohru vrátit. Jako statutární místopředseda není rozhodně partnerem předsedy, ale jeho neustálým rivalem, který jen čeká na případné klopýtnutí svého šéfa.
Přízeň a medvědí objetí Miloše Zemana mu dává v jeho zcela nekorektním snažení křídla.
Haška také prohání a dohání jeho neseriózní jednání , kdy svým příznivcům a odporovatelům „slibuje to, co jim nemůže nikdo splnit.“ Žádné myšlenky, ideje či programové cíle, ale jen a jen sliby, posty, funkce a výhody.
Přestože je B. Sobotka ve funkci předsedy ČSSD celkem úspěšný, důvěryhodný a pro voliče ČSSD i samozřejmý kandidát na budoucího premiéra, Škromach, Hašek a další přátelé Miloše Zemana v ČSSD se na pokyn svého velkého vůdce pokusili na zasedání ÚVV ČSSD o „nápravu nežádoucího stavu“ a ze zcela formálního aktu učinili napjatý souboj, jehož cílem bylo vrazit Sobotkovi kudlu do zad, svému vůdci umést cestu při předpokládaném jmenování budoucího premiéra, ukojit svoji touhu po pomstě a naplnit vlastní dosud důvodně nenaplněné ambice.
Že měl tento krok všechny atributy palácového převratu, či chcete-li puče je naprosto zřejmé a neodpustitelné. Michal Hašek prokázal, že pro pochvalu svého velkého vůdce a pro naplnění vlastních ambicí je ochoten učinit cokoli a jakákoli špína mu není cizí.
Tento fakt je o to smutnější, že své vlastní ambice nadřazuje vědomě nad zájmy celku a svými kroky znejisťuje budoucí voliče ČSSD a znevěrohodňuje úsilí ČSSD o nápravu stávajícího stavu, kdy nejprve Topolánkova a poté Nečasova parta dávala občanům České republiky zcela nepokrytě najevo, že politikům nejde o veřejné blaho, ale o blaho zejména vlastní.
Myslím, že je na čase, aby si Michal Hašek, Zdeněk Škromach a řada dalších už konečně uvědomila, že ČSSD může vyhrát volby a úspěšně vládnout jen tehdy, když všichni vedoucí představitelé potáhnou za jeden provaz, budou jeden jako druhý usilovat v první řadě o naplnění nikoli svých osobních, nikoli Zemanových, ale jen a jen stranických programových cílů ČSSD a voliče přesvědčí, že jsou všichni dospělí a důvěryhodní.
Michal Kraus