A i když se názory lidí na zavádění tzv. modrých zón liší, část obyvatel je pro a část proti, jedno je téměř jisté. Ani modré zóny problémy s parkováním nevyřeší. Ba naopak. Mnohým to přinese jen další starosti. Ale řešení dopravy a parkování v našich městech není především vzhledem k prudkému nárůstu počtu automobilů právě jednoduché a vydalo by na samostatný článek.

Ale zpět k pokračujícímu zavádění modrých zón v Českých Budějovicích. Přiznám se, že nepatřím k příznivcům těchto omezujících opatření, i když z hlediska místa pro parkování osob s trvalým bydlištěm v dané lokalitě to bude mít pravděpodobně pozitivní efekt. Ale …

Místo účasti na jakémsi online veřejném projednání jsem zvolil přímější cestu. Své názory jsem vyjádřil emailem, který jsem poslal všem zastupitelům najednou. Zněl přibližně takto:

Vážený pane primátore, vážení členové rady, vážení zastupitelé,

nejen jako člen územní skupiny (H. kolonie, ...) sleduji se zájmem dění ve městě. Ostatně, bydlím zde již přes šedesát let. A tak mám možnost po desítky let sledovat i zvyšující se počet aut a problémy z toho vyplývající. Přesto nejsem příznivcem zřizování parkovacích zón. Aut bude stejně víc a víc a problém "přecpaného města" to nevyřeší (podobné problémy mají i přibližně stejně velká města s menší hustotou zástavby), ale přinese to lidem i problémy.

Nemám teď na mysli jen sledování pohybu lidí, které, jak mě pan náměstek Holický před časem ujistil, nemůže být zneužito. Ale znáte to. Zneužito může být, když na to přijde, téměř vše. Samozřejmě, že kamerové systémy v exponovaných částech města pomáhají odhalovat problémové jednání. Ale všeho s mírou!

Nevím, kolik je v současné době ve městě kamer, které sledují ulice, ale vzpomínám si na jednu, z dnešního pohledu úsměvnou epizodu. Stalo se to na tehdy Žižkově náměstí (dnešní náměstí Přemysla Otakara II) jednoho listopadového večera 1989, v době, kdy byly ve městě snad jen dvě kamery (jedna na Mariánském náměstí a druhá právě na Českobudějovické radnici). A lidé tehdy volali, aby ji sundali a přestali je "šmírovat".

Ale zpět k parkovacím zónám. I když, jak už jsem psal, nejsem příznivcem zřizování parkovacích zón, snad bych ještě trochu chápal, že by za parkování platili určitou částku jen majitelé aut, kteří v dané lokalitě nemají trvalé bydliště. A u rezidentů (trvalé bydliště v místě) by se pak dalo uvažovat o tom, že např. jedno auto budou mít tzv. zadarmo a za každé další si připlatí jakýsi poplatek. Model by se jistě dal doladit.  Ale nechápu, proč, když mám např. v Havlíčkově kolonii trvalé bydliště a mám jedno auto, proč bych měl za parkování platit. Já osobně v tom vidím jen vytahování peněz z kapes občanů!

Co se týká dalších problematických akcí ve městě. Je mi jasné, že s nešťastným podchodem u nádraží a ještě nešťastnějším autobusovým nádražím na střeše už nikdo po desetiletí nehne. I po případném vybudování podjezdu (či nadjezdu) pod nádražím zůstane pěší zóna na Lanově třídě navždy odříznuta od opravené nádražní budovy světelnými přechody pro chodce nad podchodem, do kterého nikdo nechce chodit.

Ale nechci jen kritizovat, jistě se v posledních letech realizovala i řada rozumných investic. Ale asi víte lépe než já, že to není vždy jednoduché. Dnešní atmosféra ve společnosti, ale i zákony dopřávají příliš mnoho sluchu různým občanským iniciativám, které se "nabalí" prakticky na každou větší investici a tu pak většinou úspěšně a po dlouhá léta blokují, někdy ji i znemožní. Stačí jen připomenout např. PPO Malše.

Ale jeden návrh bych přece jen měl. Týká se obřadní sítě českobudějovického krematoria. Nemám ale na mysli stavbu jako architektonické dílo samotné, je poplatné době vzniku. Mám na mysli absolutní kapacitní nedostatečnost této síně. Z vlastní zkušenosti vím, že řada pohřbů probíhá za nedůstojných podmínek, kdy kolem několika mála desítek obsazených míst k sedění stojí desítky a desítky smutečních hostů, kteří se někdy tísní i v zádveří. Ale dál už asi nemusím pokračovat.

Děkuji, že si můj dopis přečtete a přeji vám především hodně zdraví mnoho úspěchů ve vaší další práci.

S úctou

Zdeněk Lanz

Tolik tedy mail českobudějovickým zastupitelům. Poslal jsem ho 26. ledna 2021 a odpovědi na sebe nenechaly dlouho čekat. Ještě ten den večer jsem dostal dvě. První, ale zatím i poslední.

Tak snad si zvolení zástupci lidu mail alespoň přečetli.