Tento příběh může na první pohled působit jako děsivý přírodní jev. Ale když se podíváme na dnešní společnost, není v něm něco až příliš povědomého? Kolik dětí si dnes bere vše, co jim rodiče nabízejí, bez špetky vděku? Kolik z nich odchází do vlastních životů a nechává své zestárlé rodiče na pospas osudu, osamocené a zapomenuté?
Od narození dítěte rodiče vynakládají neuvěřitelné úsilí na to, aby jejich potomek měl co nejlepší podmínky k životu. Pracují dlouhé hodiny, často se vzdávají vlastních snů, jen aby zajistili svým dětem vzdělání, zázemí a budoucnost. Platí jim školy, pomáhají jim postavit se na vlastní nohy, podporují je v těžkých chvílích. Avšak co se stane, když tito rodiče zestárnou?
V mnoha případech se bohužel setkáváme s realitou, kdy děti, které vyrůstaly v láskyplném prostředí, nakonec nechávají své rodiče samotné. Návštěvy se stávají vzácností, telefonní hovory se omezují na minimum a péče, kterou rodiče kdysi svým dětem poskytovali, se jim nevrací. Jak často slýcháme příběhy o osamělých seniorech, kteří žijí v domovech důchodců, protože jejich vlastní děti se nechtějí nebo nemohou o ně postarat?
Tento postoj moderní společnosti ostře kontrastuje s morálními a náboženskými zásadami, které se v historii lidstva vždy kladly na první místo. V islámské tradici se v Koránu uvádí jasný příkaz: „Nehovořte před svými rodiči zvýšeným hlasem a ani jim neříkejte jediné slovo nelibosti." (Korán 17:23) Směrem k rodičům je doporučována pokora, úcta a vděk.
Podobné hodnoty můžeme nalézt i v křesťanství – Desatero přikázání uvádí: „Cti otce svého i matku svou, aby se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ na zemi." (Exodus 20:12). Respekt k rodičům je zde přímo spojen s osobním štěstím a dlouhověkostí.
Současná uspěchaná doba nás často nutí upřednostňovat kariéru, osobní rozvoj a vlastní zájmy. Není na tom nic špatného, pokud však při tom nezapomeneme na ty, kdo nám dali život. Co můžeme udělat, abychom napravili tento znepokojivý trend?
- Věnovat čas svým rodičům – Pravidelné návštěvy, telefonáty nebo i obyčejná zpráva mohou znamenat víc, než si myslíme.
- Projevovat vděčnost – Uznání a poděkování za jejich oběti nemusí být jen na slovech, ale i na činech. Pomoc s nákupy, doprovod k lékaři či společně strávený čas může rodičům přinést obrovskou radost.
- Postarat se o ně na stáří – Namísto odkládání rodičů do domovů pro seniory bychom měli hledat způsoby, jak jim zajistit důstojný a milující domov.
Příběh štírů je smutným, ale výstižným podobenstvím toho, jak dnešní společnost často zachází se svými rodiči. Ačkoliv jsme silní a schopní, nesmíme zapomínat na ty, kteří nás dovedli tam, kde dnes jsme. Představme si, jak bychom se cítili, kdyby se k nám naše vlastní děti v budoucnu zachovaly stejně.
Možná je nejvyšší čas změnit naše postoje a vrátit se k hodnotám, které po staletí držely lidskou společnost pohromadě – úctě, vděčnosti a lásce k těm, kteří nás přivedli na svět.