Ve hře života vystupují vyvolení, nevolení, protekční a další osoby, jimž čas od času přeje štěstěna. Jenom málokomu ale po celý život. V auditoriu hru sledují diváci: vzdělaní, polovzdělaní a nevzdělaní, platící, méně platící nebo neplatící. Jsou to občané, jimž pro spravedlnost v životě také čas od času přeje štěstěna formou pozitivního krátkodobého, delšího, někdy i celoživotního zážitku. Čtenářům příspěvku, kteří nemají čas, nebo chuť číst dále nabízím dvě reference na dobu, až přijde chuť, bude čas nebo se objeví vnitřní potřeba.

Obsah knihy odráží hloubku myšlení jednoho z nejoriginálnějších mužů tohoto století. Jeho heslo - zapnout, naladit, vypadnout (turn on, tune in, drop out) se stalo mottem hippies. Prezident Richard Milhous Nixon (1913 – 1994) ho nazval nejnebezpečnějším mužem v Americe. Po úniku z vězení za pomoci krajně levicové organizace Weatherman, ve kterém měl pobývat 20 let, se dostal přes Mexiko do Alžírska. Tam ho režim přinutil k odjezdu do Švýcarska, kde dostal politický azyl. Traduje se, že když je oslu dobře, pošli ho na led, zláme si nohu. Podobně jednal Leary v roce 1972: vydal se na tajnou dovolenou do Afghánistánu. Tam byl mocný, ale nevšemocný Leary chycen a předán Američanům a vězněn do roku 1976.

V osmdesátých letech se stal jedním z vizionářů internetu. Zabýval se mezilidskou komunikací, zavedl a popsal principy psychedelického sezení, známé jako set a setting. Byl inovátorem teorie kruhového modelu vědomí, později rozvinuté agnostickým filozofem Robertem Anton Wilsonem (1932 - 2007). Fortuna mi přála seznámit se s jeho dílem během studií jazykových, psychologických a jiných archetypů člověka, dříve než občané Santa Cruz v roce 1993 vyhlásili 23. červen za Den Roberta Antona Wilsona. Ve světě psychologie a psychedelických bádání přispěl svým výzkumem v 60. letech. Ve věznici Concord State Prison zkoumal v letech 1961 -1963 účinky psilocybinu na odsouzených vězních, a dokázal, že účinek psilocybinu snižuje kriminální chování recidivistů. V rozhovoru v rámci studie Leary uvedl, že hlavní lekcí experimentu ve vězení Concord bylo, že klíčem k dlouhodobému snížení celkové míry recidivy může být kombinace před uvolněním podávání skupinové psychoterapie s psilocybinem s komplexním následným programem po propuštění po vzoru skupin anonymních alkoholiků, který nabízí podporu propuštěným vězňům. Studie dospěla k závěru, že vzniklou empirickou otázku je třeba řešit v kontextu nového experimentu. Tak vznikla studie provedená výzkumníky z Alabamské univerzity (Birmingham) a LF Univerzity Johna Hopkinse. Studie shromáždila údaje o 25 622 jednotlivcích pod dohledem komunitních korekcí. Výsledky studie naznačují, že halucinogeny mohou podporovat abstinenci alkoholu a jiných drog a prosociální chování v populaci s vysokou mírou recidivy (Metzner, Ralph Reflections on the Concord Prison Experiment and the Follow-Up Study a další i v češtině).

S recidivou a recidivisty, tj. nepoučitelnými politiky, válečníky, finančníky, spekulanty apod. máme zkušeností více, než dost. Setkáváme se s nimi denně. Uvedení jsou závislí na moci. Protože závislost na moci psilocybin nesnižuje ani neléčí a mocní, ale nevšemocní to vědí, strádáme. Někteří krátce, druzí déle, někteří celoživotně. Osud a hra života jsou i proto plné otázek. Jednou z nich je: Proč je tomu tak, že mocní, ale nevšemocní námi vládnou?

Otázka je spojena s očekávanou smrtí americké liberální soudkyně a ikony Ruth Bader Ginsburg (1933 - 2020). Dnes (27.9) již víme, že prezident Trump využil smrt jako příležitost jednat rychle, aby subjektivně posílil své šance na znovuzvolení a objektivně posílil šance na zpomalení procesu liberalismu na míru dovolující udržet konzervativní hodnoty v americké společnosti. Proto navrhl v zahradě růží Bílého domu konzervativní soudkyni Amy Coney Barrett (1972) na uvolněné místo v nejvyšším soudu USA – Supreme Court.

Paní Barrettová je často označovaná jako originalistka a textualistka po jejím mentorovi a bývalému nadřízenému, soudci Antonin Scalia (1936 – 2016). Ten byl jedním z nejvlivnějších zastánců tzv. originalismu, tj. interpretace americké ústavy tak, jak by ji chápal člověk žijící v době její ratifikace. To představuje úkol nadmíru těžký a komplexní.

Protože včerejší návrh prezidenta Trump bude s pravděpodobností hraničící s jistotou přijat v Senátu, volba konzervativní soudkyně – matky pěti vlastních a dvou adoptovaných dětí a praktikující katoličky obohatí průběh hry života (amerického a spojenců) s prezidentem Trumpem, ale i bez něho. Hru amerického života obohatilo splnění jednoho ze snů Republikánů s pomocí dočasné fortuny ve formě smrti v pravý čas, třetího a rychlého jednání prezidenta ve věku při jmenování soudců, a výměna konsensu za střet. Ten bude dlouhodobý a bude se odehrávat podle logiky trvalé eskalace. Hra života s prvkem logiky trvalé eskalace bude více a častěji dokazovat, jak a proč jsou mocní – nevšemocní a proč nebudou námi vládnout věčně. V tom a ve skutečnosti, že žádný strom neroste do nebe, je naděje pro ty, co přijdou po mně a podobných seniorech a pochopí, oč se jedná. Souhlasu netřeba.