A stejně jako Shakespearův don Pedro si počínal mimořádně nekorektně, účelově a unfair.

Je samozřejmě chvályhodné, že se rozhodl se svými stranickými kolegy prověřit hospodaření na ministerstvech, která řídí, je ale stejně tak nedůstojné jaké mediální divadlo pro své koblihové voliče a pro některé stupidní a patolízalské novináře kolem velmi hubených výsledků svého auditu (samozřejmě z pohledu optimalizace výdajů českého státního rozpočtu) rozpoutal.

Naprosto nesolidní je také Babišova informace o tom, že stejný audit nabídl i zástupcům ČSSD a KDU-ČSL, kteří měli údajně nabídku odmítnout a tedy (informace pro milovníky vodňanských kuřat) na rozdíl od ANO nechtějí zlepšit hospodaření svých resortů a tedy šetřit stejně jako ANO.

Ono totiž toto tvrzení není (alespoň dle informací předsedů obou koaličních stran) nejen pravdivé, ale navíc na většině ministerstev spravovaných ČSSD i KDU-ČSL už audity proběhly, a to převážně s výsledky výrazně lepšími než audit auditorů ANO a hlavně bez onoho neuvěřitelného mediálního divadla.

Je otázkou, proč byznysmen typu Andreje Babiše, který přeci musí sám nejlépe vědět, že mediální humbuk, takový kolem výsledků auditů rozpoutal, když ani zdaleka neodpovídá jejich ekonomickému dopadu do státního rozpočtu. Odpovědí může být, že politik Andrej Babiš se rozhodl pro roli neseriózního populisty, který spoléhá na to, že jeho voliči, na rozdíl od odborníků, takovéto kroky ocení.

Sám Babiš totiž sdělil národu, že jeho auditoři prozkoumali 300 tisíc smluv a z tohoto počtu bylo problematických toliko 63, tedy 0,2 promile (dvě setiny procenta). Navíc nám auditoři nesdělili, zda s firmami, které v době auditu již neexistovaly (5 smluv), s firmami, které v době auditu byly v insolvenci (34 smluv) či neměly v době auditu žádné zaměstnance (24 smluv) byly v tomto stavu i v době, kdy byly smlouvy podepsány a hlavně, zda a hlavně kolik vlastně bylo ministerstvy zaplaceno za těmito smlouvami dohodnuté služby, které nebyly v řádné kvalitě realizovány, respektive zda a kolik bylo vyplaceno neprávem a tedy, jak vysoká byla nehospodárnost, které se měla auditovaná ministerstva dopustit.

O něco zásadnější je informace o tom, že u cca 1200 faktur není doloženo plnění v celkové hodnotě za 16 mld. Kč. Ani to však nedokládá, že tyto peníze byly vynaloženy neprávem, neoprávněně nebo nehospodárně a že je tedy možné do budoucna tyto prostředky ve výdajích státního rozpočtů ušetřit.

Jsem určitě ten poslední, který by se chtěl jakkoli zastávat bývalých ministrů, kteří v uplynulých třech letech auditovaným ministerstvům šéfovali. Ale bez odpovědí na výše psané otázky a bez specifikace výše uvedených údajů je totiž audit Babišových auditorů jen slohovým cvičením, které mohla zpracovat i parta šikovných právních koncipientů a které svědčí toliko o tom, že na auditovaných ministerstvem byl v evidenci smluv nepořádek.

Cílem auditu ale snad bylo hledat reálné úspory ve výdajích. Ty však auditoři našli jen v nákupech kancelářského papíru za10 miliónů korun, sloučením některých smluv za 27 miliónů a využíváním evidenčního systému administrativních budov CRAB za dalších 190 miliónů korun. Celkem tedy za 227 milionů Kč. Ovšem od tohoto čísla je potřeba odečíst cca 1/3 za nerealizované daně (DPH, DPPO) v příjmech státního rozpočtu. Takže z hlediska státního rozpočtu jde o možnou reálnou úsporu cc.a 150mil.Kč

Andrej Babiš si stěžuje v médiích, že se mu (nevím kdo) za tyto nalezené úspory posmívají. Jsem přesvědčen, že nejde o výsměch za nalezené úspory, ale o úsměvy nad mediální komedií, kterou kolem těchto částek Babiš rozpoutal. Roční výdaje státního rozpočtu jsou totiž kolem 1,1 bilionu Kč, takže ony úspory za všech šest auditovaných ministerstev by činily méně než1 promile (jednu desetinu procenta).

Ještě kurióznější jsou ovšem mediálně prezentované návrhy na opatření – centrální nákup papíru, aniž by se auditoři zamysleli nad tím, proč se v dnešní IT době stále nakupuje tolik papíru a jestli snížení množství spotřebovaného papíru by šetřilo nejen naše lesy, ale i státní rozpočet, a to podstatně více než centrální nákup.

Zrušení externích smluv s poradenskými a právnickými firmami nahradit externím auditem ministerstev, tedy novými externími smlouvami s auditory, jak navrhuje auditor a 1. náměstek ministra Babiše.

A výběr daní zvýšit zvýšením počtu pracovníků finančních úřadů a celníků (kam se poděly ony stovky celníků ze zrušených českých hranic???), samozřejmě při 3,5% zvýšení jejich stávajících platů. A tedy při výrazném zvýšení nákladů, určitě vyšším než avizované úspory. A to opět v dnešní době plné nejmodernějších informačních technologií. Ale to se z tiskových konferencí a mediálních článků český volič nedozví….

Andrej Babiš vytrvale tvrdí, že chce stát řídit jako firmu. Ale, zdá se, že ještě stále nepřišel na to, že státem v tomto případě nejsou jednotlivá ministerstva a jejich hospodaření, ale celé národní hospodaření a hlavními hospodářskými ukazateli jsou HDP, roční schodek státního rozpočtu, míra nezaměstnanosti, celkové zadlužení státu, inflace, měnová stabilita, atd., atd., tedy makroekonomické národohospodářské ukazatele, které rozhodují o tom, zda je hospodaření státu v dobrých rukou či nikoli.

A o tom mě, bohužel, zatím, navzdory bombastickým mediálním show, Andrej Babiš nepřesvědčil.  

Michal Kraus