Dnes, stejně jako tenkrát, je co napravovat. Tehdejší moc církve převzali ideologové dneška a stejně jako tenkrát ona baží po majetku a duši svých oveček. Jan Hus se tenkrát vzepřel a postavil se proti zneužívání moci a víry. Jeho argumenty byly tak silné, že je přijala i  velká část tehdejší světské elity, která si  začala uvědomovat, že jí vliv církve přerůstá přes hlavu. I to nám může něco připomenout. Husův odkaz po jeho smrti doutnal a žil svůj život, až vyšlehl po čtyřech letech plamenem vzpoury a války. Do roku 1434 nedokázal pak české kacíře nikdo porazit. Téměř generaci naši předci vzdorovali Evropě, až nakonec porazili u Lipan sami sebe. Tato doba má ale s Husem společný pouze název HUSITSTVÍ. Mistr Jan nechtěl společnost vyhladit, ale napravit.

Jsem přesvědčen, že už 30.7.1419 by zaplakal nad vyházením pražských konšelů z Novoměstské radnice na kopí vzbouřenců.