O co jde. V lednu vstoupil v účinnost zákon o obchodních korporacích, který nově definuje, co je to firma. Nikdo nikdy neřekl, jaký užitek z toho vyplývá, ale budiž. Nějakou činnost přece úředníci vykazovat musí.
Člověk bez právnického vzdělání by si čekal, že stávající firmy budou automaticky převedeny pod novou definici. Ale to by podcenil důkladnost místní byrokracie. Takže místo automatického převedení vznikla každému podniku povinnost sepsat dokument o tom, že akceptuje novou definici firmy, a poslat ji na příslušný krajský soud. Vznikla tak zbytečná byrokratická povinnost, ale budiž. Zaplatíte dvě hodiny poradce, dokument pošlete datovou schránkou k soudu, a myslíte, že máte pokoj. Omyl!
Nejdříve vám přijde zpráva, že soud za přijetí a přečtení vašeho dokumentu účtuje 2000 korun. Ale to není všechno. Vzápětí na vás soud vymyslí další požadavky.
a) Musíte se se všemi spolumajiteli sejít a sepsat novou společenskou smlouvu. Pochopitelně s dodržením všem pouček, které k práci vůbec nepotřebujete. Půl dne v p…
b) Tuhle smlouvu musíte mít notářsky ověřenou. Možná si říkáte, že to není žádný problém – ověřování podpisů a listin přece provádí každý Czech POINT. Jenže soud si vymíní, že ověřování neproběhne na Czech POINTu, ale u notáře. Notáři jsou tedy zahlcení, ceny jejich práce se šponují, a nejbližší volný termín vám dají na září. Jenže soud vám po speciální žádosti povolí odklad jen do konce července.
Nakonec to celé zvládnete, stojí vás to něco přes 10 000 a přibližně dva dny, které bylo možné věnovat vydělávání peněz. Velký podnik s rozsáhlou administrativou to nejspíš příliš nepocítí, ale pro malou firmičku, která stěží vydělá na výplaty, je to velká rána.
Když to vynásobíme počtem českých firem, je zřejmé, že způsobená škoda výrazně přesáhla miliardu korun. A to nepočítáme tisíce člověkhodin, nová křesla a nové počítače na straně soudů.
A to nejlepší nakonec. Uložení té povinnosti závisí na libovůli subalterního úředníka, který vaši záležitost vyřizuje. Burani si možná myslí, že to přímo vybízí ke korupci, ale panstvo ví, že se to vyřeší definitivou. Stačí dát úředníkovi neodvolatelnost a bude po korupci.
Tak si říkám, jestli by pro nás pro všechny nebylo lepší, kdyby si ministryně a její náměstci ukradli ze státního rozpočtu nějakých 100 milionů, pořídili si za ně vily v Karibiku a dali nám pokoj. Rozhodně by se nám žilo lépe. K dokonalosti by tomu chybělo jen, aby s sebou vzali taky ombundsmanku a ministra pro lidská práva.
Kdosi sliboval, že až to tady převezme, budeme platit daně s radostí. Protože uvidíme, že jsou ty peníze dobře využity. Jsem možná divný, ale tohle mi radost fakt nezpůsobilo. A neutěší mě sleva na počítačích pro všechny ty úředníky, kterou dobrý hospodář vyjedná.
Petr Hampl