Dočkali jsme se série komentářů odsuzujících Věci veřejné jako celek. Nehledě na desetiletou historii strany Věci veřejné, přehlížeje dosavadní výsledky VV na vládě, ale i ve stovkách obcí v republice. Na základě těchto mediálních soudů i opozice začala tvrdit, že soud řešil podivné praktiky Věcí veřejných, že to byl prý soud s Věcmi veřejnými. Není tomu tak. Soud řešil konkrétní otázku, zda Vít Bárta půjčil peníze dvěma bývalým poslancům za Věci veřejné a oni pak půjčku označili za úplatek. Nic víc, nic méně.

Pan Škárka a slečna Kočí, se na jaře loňského roku snažili neúspěšně o puč ve Věcech veřejných. Neštítili se kvůli tomu provokovat své kolegy, kteří jim důvěřovali a tajně nahrávat jejich výroky. Propůjčili se k tomu zřejmě na objednávku těch, kteří chtěli Věci veřejné odstranit z vlády a vládní koalice. I u soudu se teď zřejmě snažili splnit další objednávku kmotrovských struktur, které vloni stály v pozadí puče a pomáhaly ho organizovat. Nyní uplatnily jednoduchý scénář: Zopakovat u soudu všechny pomluvy, které byly o Věcech veřejných postupně šířeny od sněmovních voleb a to v kondenzované podobě v jediném týdnu a znovu tak všechny ty dezinformace a nepravdy vrátit do mediálního prostoru. Oslabit tak Věci veřejné v očích obyvatel České republiky. Proto vykládali Škárka, Kočí a jejich spojenci všechny ty nepravdy, že jsme prý falšovali referenda, že nám prý dali peníze na kampaň kmotři ODS a další podobné nesmysly. Vše bez důkazů.

Spustili tak pokus o druhou likvidační vlnu Věcí veřejných, které se zavedeným stranám a mnoha mocenským strukturám v politice nehodí prostě proto, že se nepodílely, nepodílejí a nebudou podílet na krádežích peněz ze státních zakázek, jak se v České republice v posledních dvaceti letech opakovaně stávalo. Podařilo se jim tak na týden dokonale odvést pozornost od velkých rozkrádaček, se kterými Věci veřejné nemají nic společného a proto jsou všem, kteří je umožnili trnem v oku. Podařilo se odvést pozornost od toho, že orgány činné v trestním řízení nedokázaly zatím dovést k soudu a odsoudit žádnou velkou rybu – tedy nikoho z těch, kdo se podíleli na miliardových krádežích veřejných peněz za uplynulých vlád. Podařilo se jim odvést pozornost od toho, že dosud bylo dohledáno jen minimum nakradených peněz a vrátit je do státního rozpočtu. Cílem možná bylo i vzbudit u části národa dojem, že se konečně řeší korupce, která nás všechny připravuje o miliardy. Ve skutečnosti tomu tak bohužel není. Řešila se soukromá půjčka z řádně vydělaných a zdaněných peněz, které s krádežemi veřejných peněz nemají nic společného.

Probíhající soudní řízení nebylo soudem o Věcech veřejných, ale mohlo při něm zaznít cokoliv, aniž by kdokoliv pravdivost tvrzení ověřoval, či ho musel doložit. Toť vše. Hledání těch, kteří rozkradli naše společné miliardy, jejich potrestání a zabavení nakradených prostředků nás stále ještě čeká. A Věci veřejné, které jediné nemají nic společného s těmito krádežemi, udělají všechno proto, aby k jejich odhalení přispěly. Od našeho záměru potlačit korupci v České republice nás to neodradí.

Posílit nás v tom může všechno, co se nám pro omezení korupce v naší republice už podařilo prosadit: Zákon o veřejných zakázkách zakazující nechvalně pověstné losovačky a snižující limity pro povinné vypisování veřejných soutěžích. Zákon o trestní odpovědnosti firem, postihující nekalé praktiky firem, přijatý po dvaceti letech jeho systematické blokace. Zrušení anonymních akcií, tedy anonymních vlastníků firem, které je revolucí v rozkrývání veřejného klientelismu a předražených veřejných zakázek. Znovuzavedení odposlechů na korupční kauzy, které znemožnila Topolánkova vláda. Znovuzavedení možnosti nahlížení do daňového řízení pro policisty vyšetřující korupční kauzy zrušené Topolánkovou vládou. Vrácení paragrafu o účinné lítosti chránícího ty, kteří jsou ochotni vypovídat o korupci. I tento paragraf byl zrušen Topolánkovým kabinetem. Zavedení institutu korunního svědka pro ty, kteří jsou ochotni vypovídat o organizovaném zločinu, kterým je i rozkrádání veřejných peněz, ale i vytvoření speciálního protikorupčního státního zastupitelství, které podle zkušenosti ze světa zvyšuje významně šance potrestat korupčníky. A další desítky opatření legislativní i nelegislativní povahy, které jsme prosadili do protikorupční strategie.

Nad rámec této strategie se budeme znovu a znovu pokoušet vyjednat souhlas koaličních partnerů s naším návrhem na zavedení majetkových přiznání a sankční daně za majetek, jehož legální původ neumí vlastník prokázat, což vzhledem k rozsahu korupce a rozkrádání veřejných peněz v České republice považujeme za bezpodmínečně nutné. V současnosti připravujeme jeho paragrafované znění.

I v případě komplikovaného boje proti korupci v České republice, v němž dostáváme řadu ran od těch, kteří si nepřejí odhalení starých korupčních kauz, platí ono staré známé: Co tě nezabije, to tě posílí. Věřím, že z této těžké války s korupčníky vyjdeme tedy nakonec posíleni i my.


Radek John