Je tam to jenže. To spočívá právě v odbornosti Věry Jourové. Ta je v oboru právo nulová. Vím přesně, jak bych se cítila, stát se náhle evropskou komisařkou pro evropské fondy, pro regiony. A to mám k samosprávě blízko jako málokdo. Jen ne k těm fondům. Tedy následovaly by tyto pocity - panika, zděšení, šok. Tedy za předpokladu, že bych v té funkci chtěla skutečně něco dělat, a chtěla bych vědět, co dělám. A takto tipuji Věru Jourovovou. Jako pracovitou ženu, která chce něco dělat, a chce vědět, co dělá. Kdysi jsme se totiž potkaly v rámci akcí pro obce a města, a na první dojem hodně dám. Připravená, odvedla profesionální výkon, vstřícná i k nevstřícným dotazům… Uměl, znala, aniž to dávala okázale najevo. Skromné děvče :-).
Teď je odsouzena ke dvěma variantám přežívání, z nichž jí nemůže vyhovovat ani jedna. Buď nedělat nic, usmívat se a reprezentovat, nebo něco dělat, ale nikoli podle své hlavy, ale jiných hlav, kterými se bude muset obklopit – a věřit jim. S její osobní zkušenosti z politiky a neoprávněného stíhání pochybuji, že je to poloha, která jí vyhovuje. Už dávno nepochybně pochopila, že člověk může v politice věřit především sobě. A tady to nebude fakticky možné. Takže docela chápu, co teď lidsky prožívá.
Možná by to i nejradši zabalila, protože ví, že nemá šanci nejen zazářit, ale snad ani dobře či průměrně odvádět cokoli z dané agendy. Snad jen tu genderovou vyváženost, a uznejte, to je téma, které je novodobou mantrou bez reálných výsledků a sporné podstatnosti.
Takže závěr – nemáme bezvýznamný resort. Česko má významný resort, ovšem obsazený odborně nevýznamným člověkem. Který za to nemůže, který z toho bude nešťastný… a to vše je současně jen doklad o tom, jak je EU personálně nekompetentní. Pokud se takto obsazují všechny resorty, Bůh s námi.
Jana Zwyrtek Hamplová