Zdeněk Ertl: Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

KOMENTÁŘ

V několika minulých týdnech jsem si dovolil vám postupně v devíti komentářích představit výsledky průzkumů, týkajících se názorů občanů České republiky na bezpečnostní situaci, na možnosti řešení potenciálních krizových situací a na úroveň připravenosti na ně. 

7. srpna 2024 - 07:00

Dnes už jen znovu připomenu několik podstatných skutečností, které z vyhodnocení průzkumů vyplynuly.
  • Naši občané se v posledních třech letech cítí stále méně bezpečně a sílí jejich přesvědčení, že bezpečnostní rizika se u nás zvyšují. 
  • Nejvíce se obávají nárůstu uprchlíků, energetické krize a války na našem území.
  • Přibližně polovina lidí hodnotí připravenost ČR na různé krizové situace jako dobrou, druhá polovina jako špatnou.
  • Občanů, kteří by byli v případě válečného konfliktu na našem území ochotni a schopni se do něj aktivně zapojit, stále ubývá (v roce 2017 – 18,4 %; letos – 13,2 %). 
  • Nadpoloviční většina lidí vyjadřuje názor, že v případě závažných bezpečnostních rizik či konfliktů na našem území by je měl řešit výhradně stát prostřednictvím bezpečnostních složek.
  • Více než 90 % občanů se domnívá, že děti nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání potenciálních krizových situací.

  • Dvě třetiny občanů by podpořily zavedení témat zvládání krizí do povinného školního vzdělávání. 
  • Více než 85 % lidí si přeje větší zapojení sportovních klubů do přípravy dětí na krizové situace.
  • Dvě třetiny občanů by podporovaly zapojení moderních prostředků komunikace (aplikace, on-line kurzy, workshopy, notifikace na mobilních telefonech) do procesu přípravy dětí na krizové situace. 
  • Tři čtvrtiny občanů si nepřejí, aby se děti učily zacházet se střelnými zbraněmi a čtyři pětiny jsou proti zavedení praktické výuky střelby do školního vzdělávání.
  • Lidé se většinově (85 %) vyjadřují, že nejsou připraveni na případný blackout.
  • Polovina občanů by v případě válečného konfliktu na našem území chtěla určitě zůstat v republice, cca milion lidí by republiku naopak opustil.
  • Branného cvičení nebo kurzu přípravy na možné krizové situace by se zúčastnily jen nižší jednotky procent, o absolvování dobrovolného vojenského cvičení uvažuje pouhé 1 % obyvatel.
Výsledky průzkumů jsou velmi zajímavé, ale bohužel většinou svědčí nejen o špatné připravenosti lidí a zejména dětí, na řešení krizových situací, ale také o většinové neochotě občanů se do krizových situací aktivně zapojit. Neumíme a často ani nechceme si pomáhat sami, zbavujeme se odpovědnosti, spoléháme na pomoc zvenčí, zejména na „samozřejmou“ intervenci a aktivitu státu. 

Zvažte sami, jestli jako společnost děláme dobře…

Zdeněk Ertl

Zdroje dat: Středisko analýz a empirických průzkumů Sanep, s.r.o.; průzkumy na téma Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova. Reprezentativní vzorky dotázaných respondentů 18+ (1917 – 16 371; 2022 – 36 567; 2023 – 27 651; 2024 – 2 450) odpovídali sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů ČSÚ, statistická odchylka ±1,5 %. 




Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?