Klidně necháme poslat naši kapesní armádu kamkoli, třeba i na Ukrajinu pomoci pohrobkům Bandera a současným vládním oligarchům bojovat za světový mír a demokracii, a doma ani neceknem k zavádění cenzury a ke ztrátě svobody se rozhodnout, zda se očkovat nebo ne. Chceme zakrýt naši domácí zbabělost hrdinstvím a krví našich vojáků? Potřebujeme novými hroby neznámých vojáků, rozhovory se zdrcenými matkami a manželkami padlých hrdinů odvrátit pozornost od našich selhání?

Současná politická situace na Ukrajině vyvolává v mnohých pocit, že vedení země vidí řešení svých problémů v rozpoutání konfliktu s Ruskem. Jeho snaha o zapojení NATO je zcela zřejmá. Zajímá se někdo o to, kolik Ukrajinců, tedy těch, kterých se nikdo na nic neptá, chce válku? Měli by se v případě vítězství lépe? Jak ale záleží vládní elitě na mínění plebejců? Asi tak jak záleží světové elitě na představách ukrajinských vůdců. Stejně jako obyčejných Ukrajinců se ani obyvatel zemí sdružených v obranném paktu NATO nikdo neptá, zda souhlasí s válkou proti Rusku za ukrajinské zájmy. Pro velitele části světa je lákavé využít vnitřního rozvratu Ukrajiny k výprodeji zbraní, ovládnutí ekonomiky, případně ke zřízení několika vojenských základen.