Potvrdila však, že zvláště v krátkodobém horizontu se v posledních několika měsících jen velmi těžko hledá jednoznačný vývojový trend, jenž doprovázel proces raketového oživování v měsících předchozích. Poté, co v srpnu průmyslová výroba vykázala velmi přesvědčivý výkon, v září prakticky stagnovala. Stavební výroba rovněž zpomalila svoje tempo, které je však v segmentu inženýrského stavitelství stále raketové. Vítězem páteční sady dat je nepochybně zahraniční obchod, který si naopak své zaváhání vybral v srpnu.

Stavební výroba pokračovala ve svém nevyváženém vývoji mezi svými jednotlivými segmenty. Jestliže inženýrské stavitelství díky dočerpávání evropských fondů z období 2007–2013 stále rostlo o raketových 17 %, pozemní stavitelství pokleslo o 4,6 %, čímž potvrdilo, že momentální poptávka po novém bydlení je přibližně pokryta. V souhrnu stavební výroba vzrostla v září o 2,4 % (v celém letošním třetím čtvrtletí stavebnictví rostlo o slušných 6,2 %), což dává stále šanci na výborný celoroční výsledek, jehož obhajoba v příštím roce však bude velmi nepravděpodobná.

Zářijový vývoj průmyslové výroby byl zásadním způsobem ovlivněn odstávkami energetických provozů, tedy jednorázovým vlivem, bez něhož by průmyslová výroba rostla v září přibližně o 2 procentní body rychleji, než činilo její skutečné tempo 0,6 %. Za celé letošní třetí čtvrtletí vykázala slušný růst 3,6 %. Z tradiční sestavy tahounů zpracovatelského průmyslu, držících výkonnostní prapor velmi vysoko, se začíná nelichotivě vyčleňovat chemický průmysl (jehož pokles byl srovnatelný s energetickým), ale jenž se zřejmě do obvyklých kolejí bude dostávat podstatně složitěji a dlouhodoběji. Výpadek chemických provozů je od počátku letošního roku nahrazován dovozem, což nejenže zatěžuje obchodní bilanci, ale též zpřetrhává tradiční vazby vůči odběratelům. Utlumen je též objem nových zakázek, když ty nové tuzemské dosti podstatně poklesly, což nasvědčuje na skromnější vývoj průmyslové výroby v nadcházejících měsících.

Nejpřesvědčivější výsledky nabídl zahraniční obchod; zářijová obchodní bilance skončila přebytem 19 mld. Kč, od počátku roku činí obchodní přebytek 127,1 mld. Kč. Došlo k přibližnému vyrovnání tempa růstu vývozu a dovozu, kde lze předpokládat žádoucí dopad slabšího kursu koruny. Tempo nových průmyslových zakázek ze zahraničí i zřejmé zachování kursové politiky ČNB v průběhu roku 2016 svědčí o tom, že dlouhodobý trend výrazně přebytkové obchodní bilance by měl zůstat zachován.