Čtenáři, obeznámeni s její osobní i politickou činností a agažovaností za posledních cca 25 let Evropě vědí, co je paní Madeleine Albrightová, alias Madeleine Albright, (rozená Marie Jana Körbelová, po roce 1945 už jenom Korbelová) zač. Není od věci se ze široka rozepisovat o jejich aktivitách a zásluhách jak vůči České republice v tanečcích s Václavem Havlem a spol., tak zvláště jejího na podílu na bombardování Jugoslávie. Slyšet, resp. číst takové a podobné výroky od bývalé ministryně zahraničí USA je ubohost a naprostý morální a charakterový debakl, ale na druhé straně to však nijak nepřekvapuje. Při krátkém výběrovém nahlédnutí do jejího politického angažmá za posledních 25 let jen dokazuje, jaká kreatura tato česká Mařka je.
Tak např. mimo jiné, bába Albrightová se rouhodla vystoupit u příležitosti konání promoce na dívčí koleji claremontské vysoké školy Scripps College. Jejímu vystoupení však předcházely kontroverzní výroky pronesené na její adresu z řad profesorského sboru i samotných studentů. Před vystoupením neopomněla tato blbka sdělit, že je československá rodačka a přítelkyně prezidenta Václava Havla, což mělo zřejmě na studentky citově zapůsobit a jí samotné přidaz na vážnosti. Ovšem studentky se rozhodly sepsat otevřený dopis, ve kterém Albrightovou obviňovali z podílu na smrti iráckých dětí kvůli sankcím iniciovaným Clintonovou administrativou. Studenti ji v dopise rovněž obvinili z toho, že nedokázala, nebo snad ani nechtěla coby velvyslankyně USA při OSN zabránit masakru stovek tisíc lidí ve Rwandě. Vzhledem k četným obětem z řad civilistů, na kterých měla podíl, je bába Albrightová nazývána „balkánskou řeznicí“. Albrightové v rámci své mise na Balkáně mj. skupovala společně s dalšími americkými politiky akcie řady významných kosovských podniků a její společnost Albright Capital Management se mimo jiné také podílela na privatizaci kosovského Telekomu.
Nicméně jaký pán, takový krám, jinými slovy mezi americkými demokraty se tato baba těší naprosté důvěře, o čemž svědčí také udělení Prezidentské medaile svobody americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2012. K tomu dalších slov netřeba. Že se na ní podepisuje mozková opotřebovanost a věk (79 let) ruku v ruce s Alzheimrem a jinými zdravotními (ne)přáteli, je zcela evidentní. Potvrzuje to také její naprosto totální psychický úlet (či už spíše důsledek) když prohlásila, že je připravena stát se muslimkou. Je s podivem, že se za éry prezidenta Brouka Obamů Mařka nerozhodla stát černoškou. Tímto rádoby protestním až groteskním gestem se jen trapně (populisticky) světu předvádí jako výrazný oponent Donalda Trumpa a jako odpůrce jeho nastupující politiky. Tím potvrzuje loajalitu H. Clintonové, kdy v rámci agitace v její prospěch také mj. prohlásila, že „V pekle mají speciální místo pro ženy, které nejsou ochotny pomoci jiným ženám,“ za což byla veřejností tvrdě kritizována.
No nic, Marlen se již naprosto přestává kontrolovat (poznamenávám, že již delší dobu), její ego úměrně s vadnoucím psychickým stavem a zřejmým opotřebování mozkových závitů ztrácí na významu a popularitě, nicméně její záměr, stát se muslimkou ve světě vyvolá když ne posměch, tak zcela určitě lítost na její ubohostí, kam ji dovedla touha po penězích a jak Mařka z Česka hluboko klesla. Kdo má zájem a chce o Mařce znát více, má možnost, zde: http://newyorskelisty.com/nyl/albright/albright-gala-cz.html.