Pokud vezmeme politickou stránku věci, pak Zelení díky své ministryni zahraničí byli spíše slabým článkem vlády a liberálové disonantním. Liberálové v podstatě rozbili, na podzim minulého roku vládní koalici, při dohadování úsporného balíčku. V rámci vládní koalice se právě Liberálové snažili přenést tíhu nákladů tak, jak to pravice vždycky dělá, na široké vrstvy zaměstnanců. Sociální demokraté naopak chtěli jít cestou zdanění těch největších firem.
 

Pokud jde o ekonomická témata, strany se liší především v otázkách daňových. SPD slibuje, že prosadí, pokud se stane stranou vládní, snížení současné 7% sazby DPH u potravin na 5% (standardní sazba DPH je 19%). Stejně tak SPD navrhuje daňové úlevy, které se podle jejich předvolebního programu dotknou pozitivně 95% daňových poplatníků a to zejména rodin s dětmi. SPD chce prosadit zavedení minimální hodinové mzdy ze současných necelých 13 eur na 15 eur od ledna 2026.  

Naopak konzervativní CDU/CSU a také Liberálové (FDP) na to chtějí jít od lesa, a sice že by daňová zátěž měla klesat se stoupajícím příjmem. Je to tedy ještě „vylepšená“ rovná daň, kterou jsme tady zažili dlouhá léta a která se příliš neosvědčila. Nejradikálnější jsou pochopitelně ve zdaňování příjmů dva radikálně levicové subjekty Die Linke a Společenství S. Wagenknechtové (BSW). Tyto dvě strany prosazují razantní zdanění nejvyšších příjmů, včetně kapitálových výnosů. Přičemž z těchto nových příjmů státního rozpočtu, by mohla být financována např. výstavba levných bytů. Obě dvě radikálně levicové strany chtějí nižší sazby DPH u širšího okruhu zboží, včetně nepotravinářského. Tak, aby se zlepšila situace těch příjmově nejslabších, tedy rodin s dětmi a důchodců. Liberálové chtějí naopak snížit korporátní daně tak, aby velké podniky mohly více investovat z většího čistého zisku, který by tak dosáhly.

Vládní koalice, v níž vedoucí silou byli Sociální demokraté, zanechává nové vládě stagnující ekonomiku. Dokonce i vývoz zboží v posledních dvou letech meziročně klesá. Také zahraniční investice po celou dobu současné německé vlády klesaly, až teprve v loňském roce se zvedly meziročně z 18 miliard eur na 35 miliard eur. Ale v roce 2020 byl objem přímých zahraničních investic v Německu 152 miliard eur. Co je pozitivní, je na německé poměry nepříliš vysoká nezaměstnanost,  která se pohybuje v posledních pěti letech kolem 6%. A to s jedinou výjimkou roku 2022, kdy dosáhla 4,3%. Což byla nejnižší míra nezaměstnanosti dosažená v Německu v posledních dvaceti letech.

Vidím tedy jako mnohem pravděpodobnější spojení do nové vládní koalice vedené CDU/CSU spíše se Sociálními demokraty. Háček to může mít, jen pokud obě strany nedosáhnou společně většiny poslaneckých míst v Bundestagu anebo pokud by jejich většina byla velmi malá, pak by potřebovali třetího partnera. A to může být rébus. Strana Zelených je doktrinářská v oblasti využití atomové energie. Liberálové těžko mohou spolupracovat v koalici, v níž by byla také SPD.

Pokud bude výsledkem jednání velká koalice CDU/CSU a SPD se slušnou většinou Bundestagu, může to být pozitivní změna. Čelní představitelé obou potenciálních vládních stran budoucí koalice mají erudici k řízení hospodářství a státu, jsou pragmatické a v zásadě tolerantní. To může přinést německému hospodářství potřebné impulsy, což zajímá i Čechy s ohledem na velkou propojenost ekonomiky Německa a Česka.

Jestliže bude nutné vytvořit vládní koalici o třech stranách, bude to drhnout. A dost pravděpodobně může dojít po dvou až třech letech ke kolapsu takového koaličního uspořádání.