Jiří Paroubek: Lidovci se o státních financích nic nenaučili

KOMENTÁŘ

Lidovci, pouze s výjimkou let 2010 až 2013, byli zastoupeni vlastně ve všech československých či českých vládách od vzniku samostatného československého, respektive českého státu.

7. dubna 2016 - 07:00
To je úctyhodná tradice. Pokud by ovšem člověk předpokládal, že prakticky nepřetržitá vládní odpovědnost dala lidovcům správné informace a znalosti, tak by se mýlil.

Se zájmem jsem si přečetl krátký štěk (článek vypadá jinak) nové lidovecké hvězdy, jejich rádoby hospodářského experta, Tomáše Zdechovského. Ten vyplodil v úterní MfD subtilní úvahu na bázi obecných pravd, že v době, kdy se státu hospodářsky daří, je třeba vytvářet rezervy pro období, kdy se bude dařit méně. A že tyto rozpočtové rezervy se zejména nevytvářely za doby vlád sociálně demokratických premiérů, a hlavně za mé vlády v letech 2005 – 2006.

Nu, pan Zdechovský se nezabývá fakty, ale dojmy. O ekonomice státu toho mnoho neví a možná ani neví, do kterého šuplíku či zákoutí statistiky by se měl podívat. A tak speciálně pro pana europoslance a člena rozpočtového výboru Evropského parlamentu Zdechovského rád uvedu několik edukativních poznámek.

Hospodářský růst v ČR byl nejvyšší v její  historii shodou okolností právě v letech, kdy jsem byl českým premiérem. V roce 2005 to byl růst 6,8 % a v roce 2006 7 %. (Ani to pan poslanec ve svém článku však nedokázal uvést.) V každém z uvedených let 2005 a 2006 se na vrub výdajů státního rozpočtu podařilo vytvořit rozpočtové rezerv v  souhrnné výši 92 miliard korun. Za celou dobu vlády tří sociálně demokratických premiérů v letech 2002 až 2006 to bylo 156 miliard korun. Dlužno říci, že v této době se sociálními demokraty seděli ve vládě také lidovci…

Kdyby pan Zdechovksý chtěl jít trošku do análů ministerstva financí, zjistil by, že v obou letech bylo nezbytné souhrnně uhradit na vrub státního rozpočtu 40 mld. Kč  také ztrátu státní Konsolidační agentury, která řešila toxická aktiva z let velké privatizace, kdy v Klausových  vládách v letech 1992 až 1997  seděli také  lidovci.

Není tedy pravda, co píše pan europoslanec Zdechovský, že by se rezervy z těch úspěšných let růstu 2002-2006 nevytvářely. Ony se vytvářely. Problém je, jak byly použity.

Již v roce 2007, tedy v roce, kdy hospodářský růst nastavený ještě sociálnědemokratickými vládami dosahoval 5,7 %, bývalý lidovecký předseda a ministr financí Topolánkovy vlády  Kalousek naprosto bezostyšně použil 50 miliard korun z dříve vytvořených rezerv na snížení schodku státního rozpočtu na rok 2007, který se mu zdál být se 70 miliardami příliš  vysoký. Kalousek tak účetně dosáhl schodku státního rozpočtu 20 miliard korun a využitím rezerv vytvořených předchozími „rozhazovačnými sociálně demokratickými vládami“, se ministr financí Kalousek stal alespoň pro časopis Emerging markets nejlepším ministrem financí zemí rozvíjejících se trhů. Posuďte sami, zda to bylo po zásluze, či nikoli…

A zbytek rozpočtových  rezerv, tedy 106 miliard, vytvořených sociálně demokratickými vládami, použila v letech 2008 a 2009 vláda M. Topolánka k částečnému  pokrytí obřích rozpočtových schodků. Je třeba dodat, že v této vládě byli také zastoupeni lidovci.

Závěrečnou perlu svého článku ekonomický expert lidové strany shrnul do úvahy o tom, že očekává, že již v roce 2018 bude schodek státního rozpočtu ČR dosahovat „jen“ 20 miliard korun.

No, pane poslanče, to jste skutečně jen málo ambiciózní. Při nepříliš ambiciózním růstu HDP  2-3 % ročně., který lze v příštích letech očekávat, jistě nebude možné dosáhnout nějakého zázraku Ale již současná vláda by se měla zamyslet nad tím, proč v některých letech z naší republiky odchází i přes 300 miliard dividend vyplácených českými firmami na účty jejich mateřských firem do zahraničí. Zda by třeba nebylo možné tuto částku snížit o nějakých 50 – 60 miliard ročně ve prospěch příjmů českého státního rozpočtu. Chtělo by to jedno jediné – přijetí II. sazby koroporátní daně, která by daňově více zatížila oligopolní firmy mimořádného rozsahu co do obratu i počtu pracovníků. A takto by se státní rozpočet ČR mohl velmi rychle dostat do přebytku.

Dnešním tiskem mocně protřepávaná aféra Panama Papers ukazuje také  další  cestu. Samozřejmě je možné se pohoršovat nad tím, že více než 70 bývalých či současných hlav států má své účty přímo či nepřímo v daňových rájích. Jde však o něco podstatnějšího. Nechápu, proč vláda se zastoupením ČSSD a lidovců neatakuje ústy premiéra  Evropskou radu při jejích pravidelných zasedáních, a teď je k tomu vynikající příležitost, k zahájení skutečně  efektivního boje proti daňovým rájům. Těch je jen v Evropě a USA celá řada. Nizozemsko, Lucembursko, ale třeba také Kypr, a pokud jde o USA, také  některé státy a města americké Unie. A  samozřejmě sem patří celá řada daňových rájů typu Britské Panenské ostrovy, Hong-Kong a Singapur, Kajmanské ostrovy či Panama..

Tam z naší země ročně odtékají zřejmě desítky miliard korun. A z EU stamiliardy eur. To je třeba změnit. Státní rozpočet ČR by měl okamžitě menší problémy a nemusel by se zabývat proháněním živnostníčků či přehnaným zatěžováním zaměstnanců daňovou povinností. A při tom by se poměrně pohodlně dostal do rozpočtového  přebytku. Tak jako třeba Švédsko nebo v poslední době Německo.

Nic není nemožné, jen to chce o této problematice "něco" vědět. A pan Zdechovský neví o veřejných financích nic, nebo ví jen málo. Ale tváří se jako nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Jiří Paroubek


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?